Méně známá, přesto zajímavá místa Blanenska

Alexandrovka — Alexandrova rozhledna
Tyčí se nad lesním návrším nad Adamovem, po pravé straně údolí při vjezdu do města (přístup po zelené turistické stezce z Adamova-města nebo žluté stezce z Adamova-hl. nádraží). Technická památka, v minulosti využívaná turisty jako rozhledna, v současnosti tel. převaděč.
Hranolová kamenná stavba s ochozem byla postavena kolem let 1896 — 98 z iniciativy brněnských německých turnérů (nacionalistická tělovýchovná organizace) vedených Alexandrem Makowskym (známý archeolog proslulý nálezy brněnského paleolitu).
Dnes je stavba uzavřena, na vyhlídkový ochoz je však možno vystoupit po žebříku. Nabízí krásný výhled do údolí Svitavy.

Helišova skála
Významný vyhlídkový bod (613 m) v Moravském krasu (nad SV okrajem obce Šošůvka). Nabízí daleký výhled na celou krasovou oblast, zejména severní část s Pustým a Suchým žlebem. Pod skálou se nachází opuštěný lom na kulmské droby, dochovaly se zde zbytky podmořského sesuvu sedimentů. Ve spodní zatopené části lomu žije chráněný rak říční.

Čertův most
Býval známou turistickou atrakcí. Dnes k němu přímá cesta nevede, nejlépe je vidět ze silnice v Suchém žlebu 0,5 km od Kateřinské jeskyně. Trosky staré průtokové jeskyně mají podobu dvou mostních oblouků až 18 m širokých. Již v polovině 19. století nechal hrabě Salm na protějším svahu postavit pavilonek, odkud byl na most pěkný výhled.
Podle pověsti na Čertově mostě strašilo a nikdo se tam neodvážil. Jeden pyšný pán poslal svého sluhu na most pro orlí mláďata. Ten tam uviděl poklad a vše řekl svému pánovi, který se pro poklad ihned sám vypravil. Nalezl zde však svou smrt...

Malá Macocha
Mohutný krasový závrt v lese asi 30 m vpravo od žluté turistické stezky vedoucí od Býčí skály k Babicím nad Svitavou. Ze závrtu byly v minulosti vytěženy železné rudy až do hloubky 40 metrů. Šachta byla později zasypána, dnes činí hloubka závrtu cca 9 metrů.

Rudické propadání
Národní přírodní památka, nejmohutnější propadání Moravského krasu, po Amatérské jeskyni druhý největší jeskynní systém Moravského krasu. Vytvořily ho vody Jedovnického potoka, který se propadá do hloubky 86 metrů a po třináctikilometrové pouti podzemím vytéká na povrch u Býčí skály.
Podzemí skrývá i nejhlubší tzv. suchou propast v ČR — 153 m hlubokou Rudickou propast, podzemní jezero, 35 m vysoký vodopád i dómy se zemními pyramidami a jeskynními perlami. Rudické propadání je jednou ze zastávek naučné stezky a na povrchu jej obklopuje přírodní amfiteátr Kolíbky.

Nová rasovna

Nová Rasovna — propadání Bílé vody
Druhé nejmohutnější propadání Moravského krasu pod 25 m vysokou uzávěrovou stěnou Holštejnského údolí (přístup: odbočka z červené turistické stezky vedoucí z Ostrova do Holštejna). Propadají se zde vody potoka Bílá voda, který je zároveň se Sloupským potokem hlavní zdrojnicí Punkvy. Propadání ústí do propasťovitých jeskyní a poté do systému Amatérské jeskyně. Název získala Rasovna díky tomu, že v minulosti sloužilo propadání k likvidaci nepohodlných a nemocných domácích zvířat.

Arboretum Křtiny + Lesnický slavín
Přírodní park s bohatou sbírkou vzácných dřevin založil prof. Dr. Aug. Bayer v letech 1929 — 1930. Na ploše 24 ha se nachází okolo 1000 dendrologických druhů. Arboretum je součástí Lesnického slavína — areálu, který zahrnuje řadu pamětních desek, památníků a studánek věnovaných významným lesníkům a milovníkům lesa.

Klostermannova studánka
Upravená studánka s lavičkou vpravo od zelené turistické stezky Rudice — Křtiny. Potůček se po 120 m propadá do jednoho z nejlépe vyvinutých krasových závrtů na Rudické plošině.

Michalova jeskyně (Michálka)
Tunelovitá jeskyně 1200 m JZ od Holštejna ve východním svahu Suchého žlebu. Patří mezi nejstarší v oblasti, je významným nalezištěm kostí pleistocenní zvířeny. Dnes slouží jako místo pro dozrávání plísňového sýru Niva (naráz zde může zrát až 28.000 bochánků sýra). Jeskyně má jméno po loupežníku Michalovi, který zde kdysi ukrýval svůj lup. Po domluvě je možná exkurze.

Kostel Narození P. Marie — Vranov
Vranov je dlouholetým známým poutním místem díky sošce P. Marie, která uzdravila kolem roku 1240 osleplého zemského maršálka Viléma. Kostel Narození P. Marie postavený v letech 1622 — 24 zdobí 2 věže, pohyblivé vranovské jesličky s výjevy z Kristova života či nově instalovaná zvonkohra. V interiéru se nachází uctívaná 70,5 cm vysoká soška Madony a pod kostelem hrobka Lichtenštejnů.

Kaple sv. Josefa — Senetářov
Moderní kaple sv. Josefa podle návrhu L. Kolka inspirovaného sakrálními díly francouzského architekta Le Corbusiera. Při nuceném vystěhování Senetářova v roce 1944 (ve vesnici byla vojenská střelnice) obyvatelé přislíbili, že vrátí-li se, postaví ve vesnici kostel.
Kaple svým tvarem připomíná loď jako obraz církve, která sbírá věřící na cestě životem a vede je k nejvyššímu dobru — Bohu. V interiéru je pozoruhodná křížová cesta — 14 obrazů od M. Medka.

Nabídli jsme vám jen malý výčet místních zajímavostí. Region jich však nabízí tolik, že na jejich popsání jedno číslo Zpravodaje rozhodně nestačí. Navštivte proto naši informační kancelář, kde vám rády poradíme, jak a kde strávit na Blanensku pěkný víkend.

Blanenská informační kancelář BLANKA, Rožmitálova 6, 678 01 Blansko
Tel. 516 410 470, fax: 516 410 480
E-mail: info@info.bk.cz