Sázka na Filipa vyšla

Bez rozpaků lze říci, že se zrodilo představení vtipné, v němž si herci doslova pohrávají s vynikajícím textem (překlad Jiří Z. Novák), vychutnávají si možnosti jim autorem zdařilé „bunburyády“, ale i režií daných. Je radost sledovat v hlavních mužských rolích skvělého Viktora Skálu (John) a Petra Štěpána (Algeron), vynikající Zdenu Herfortovou v roli lady Bracknelové, výborné představitelky dívek, kolem nichž se příběh obtáčí, hostující Veroniku Poláčkovou (Gvendolina) a Ivanu Vaňkovou (Cecilie). Nelze opomenout roztomile roztržitou Evu Jelínkovou v roli guvernantky Prismové, ani milého kanovníka Jiřího Tomka.

Pro role sluhů si režisérka vybrala Pavla Kunerta a Františka Lešovského (člena umělecko-technického souboru), a udělala dobře. Inscenace má spád (snad zpočátku je „rozjezd“ trošku zpomalen hrou Algerona s vodní dýmkou), dokáže diváka zaujmout, ku prospěchu jsou i detaily, např. mluvící papoušek či „špilce“ pod holubníkem.

Hraje se na scéně Jaroslava Milfajta, v kostýmech Jana Růžičky za pohybové spolupráce Jaroslavy Zimové-Leufenové (u všech platí j.h.), hudba je dílem Daniela Fikejze. Na úpravě textu se s režisérkou podílel i dramaturg Jiří Záviš. Je možné říci, že dramaturgie měla „filipa“, když se rozhodla zařadit do repertoáru nestárnoucí komedii (premiéra 14. 2. 1895 v St. James´s Theatre), jejímž autorem je Ir Oscar Fingal O´Flahertie Wills Wilde. Diváci se mohou jen těšit.

Jaroslav Parma