Příběh vody a ohně – film o historii Blanska

Voda v názvu filmu symbolizuje řeky Svitavu a Punkvu, která vytvořila známý jeskynní systém v Moravském krasu a okolí Blanska, oheň pak železářství, které je s naším městem neodlučně spjato.

Záměr je daný tématem. Má to být historický film, který čerpá z mnoha historických pramenů. Důležité bylo sladit tyto získané informace s obrazem, protože v samotném Blansku mnoho historických památek nezůstalo. Má pěkný historický střed a pak jsou zde už jen slévárny. „Měli jsme k dispozici mnoho informací, které jsme nemohli použít, protože jsme k nim nemohli natočit záběry, nebylo už co točit,“ říká s lítostí Radek Popelka.

Námět a scénář napsal Radek v roce 2003. Pak jej schválila rada města a od ledna roku 2004 se natáčí. Něco se točilo už v zimě, pro některé záběry bylo potřeba sluníčko, a tak se čekalo na léto. Příprava filmu včetně natáčení tedy zabrala více jak rok. Natáčelo se prakticky po celém okrese. Hlavně v historických památkách, hradech, zámcích, jeskyních, ve slévárně...

Premiéra filmu se uskutečnila 15. února v blanenském kině při slavnostním zasedání zastupitelstva. Od toho data je film k dispozici jak na videokazetách, tak na DVD. Zakoupit si ho můžete v Informační kanceláři Blanka, ul. Rožmitálova, tel. 516 410 470.

Film trvá něco málo přes hodinu. Diváka jím provází „Alter Ego Jindřicha Wankla“. Zahrál si je Jaroslav Charvát, herec Blanenského divadla. I další postavy si zahráli známí blanenští herci i neznámí amatéři. Celý film je rozdělen do kapitol, třeba o tom, co se tady pilo, co se jedlo, základní informace doplňují klepy z kronik. Samostatné části jsou věnovány válkám, které zasáhly náš kraj — husitským a švédským. Při natáčení těchto záběrů vypomáhala skupina historického šermu Martýři.

Z natáčení dobývání Nového hradu.

Kde bylo natáčení nejzajímavější? Radek neváhá ani chvíli s odpovědí. „Rozhodně v areálu Druhé slévárny Blansko. Tamní prostory jsou fotogenické, mají své kouzlo. Pro mě jako kameramana bylo natáčení u pecí nejzajímavější, ale také nejobtížnější co se týká prostředí, bezpečnosti apod.“

Jednoduché nebylo vybrat lidi, kteří namluví komentář. „K dispozici jsme měli vzorky brněnských herců a dabérů. Hledali jsme dva mužské a jeden ženský hlas. Hlavním průvodcem filmem se stal brněnský režisér Jiří Šindar, ženský hlas patří Zdeně Šimčíkové, na citace z kronik a básně se nám podařilo získat herce Ladislava Lakomého, který má vynikající hlas na tyto věci,“ říká Jan Popelka. Hudbu k filmu složil a ve svém studiu nahrál Zbyněk Petržela. Hudbu tvořil podle obrazu, atmosféry, kterou vyzařuje.

Zleva: Zbyněk Petržela, Radek Popelka, Jaroslav Charvát, Jan Popelka. Foto: S. Mrázek

Závěrem rád tlumočím poděkování autorů: „Chtěli bychom poděkovat všem institucím a organizacím. Kam jsme se obrátili o pomoc při natáčení, všude nám vyšli ochotně vstříc.“

Tvůrci:
Jiří Kubík — supervize, barevné korekce, výsledný mix 5.1, design obalu VHS a DVD
Zbyněk Petržela — hudba (hudba byla skládána přímo k filmu, po zhlédnutí obrazových sekvencí s komentářem)
Jan Popelka — kamera, produkce
Radek Popelka — scénář, kamera, střih, režie

Komentář četli: Jiří Šindar, Zdena Šimčíková, Ladislav Lakomý

Vyrobilo: studio Audiovisual, Dvorská 28, Blansko