Cenu za kulturu získali akademická malířka, kameraman a hudební skladatel

Nositeli ceny se v roce 2006 stali:

Zleva:

Akademická malířka Arna Juračková

kameraman Jan Popelka

hudební skladatel prof. Zdeněk Zouhar

Nositele Ceny města Blanska za kulturu 2006 navrhla sedmičlenná komise v čele s předsedou Jaroslavem Jeřábkem. Dalšími členy komise jsou PhDr. Jaroslava Králová, Mgr. Eva Nečasová, Mgr. František Alexa, Jaroslav Parma, Jiří Polášek a Pavel Svoboda.

Jiří Polášek se graficky podílel na tvorbě pozvánek a diplomů. Jaroslav Parma připravil texty o jednotlivých umělcích a těšil se na moderování slavnostního večera. O něj ho bohužel připravila náhlá nemoc, a tak se mikrofonu ujal Jaroslav Jeřábek. Ačkoliv měl na přípravu poměrně málo času, na jeho výkonu to poznat nebylo a večerem provedl laureáty i přítomné hosty bravurně.

O kulturní program se postarali členové Komorního orchestru města Blanska v čele s dirigentem

Arna Juračková

Rodiče ji vedli k tomu, aby kreslila podle fantazie, ale zároveň podle skutečnosti, podle přírody. Kreslila skoro všechno – lidi, zvířata, předměty, kytky, architekturu.

Svoji uměleckou kariéru ale začínala tak říkajíc černobíle, domácích pracích měla hodně linorytů. Pak se dostala do ateliéru filmové a televizní grafiky, kde studovala šest let a od r. 1980 pracovala jako odborná asistentka významného ilustrátora dětských knih prof. Miloslava Jágra. Studium filmové a televizní grafiky ukončila diplomovou prací – animovaným filmem „Pokusníček“. Tři roky pracovala na seriálu večerníčků „Pohádky z lipových špalíčků“.

Později začala převažovat ilustrační tvorba a spolupráce s různými nakladatelstvími. V posledních letech ilustrovala např. řadu učebnic speciální pedagogiky nebo českého jazyka pro základní školu. Ve spolupráci se svým otcem Antonínem Juračkou se dostala k větším realizacím v grafickém designu. Společně vytvářeli design pro Brněnské veletrhy nebo Pivovar Černá Hora.

Ale podstatnou část svého umění věnuje volné tvorbě, kresbě, grafice, malbě, exlibris. Představila se již na 39 samostatných výstavách volné tvorby, a na 115 kolektivních výstavách. Je členkou mnoha sdružení, mj. sdružení Q v Brně.

Jan Popelka

Je příkladem člověka, který propadl svému koníčku. Kamerou točil své děti, ale později ji neodložil a stal se členem filmového kroužku ZK ČKD Blansko. S prvními snímky postupně přicházely i první úspěchy.

Založil Filmové studio Holštejn, se kterým spolupracovali mj. Ing. Josef Šváb a Pavel Holouš. Prvním dílem byl animovaný film „Možná tak“ z r. 1980. Následovaly další krátké filmy z podzemí Moravského krasu (nedávno promítané na festivalu Rajbas Outdoor Kotlík) nebo snímek „Náš komorňák“, který získal 3. cenu v kategorii neprofesionálních autorů na přehlídce ARSFILM v Kroměříži. Celkem jich bylo na třicet.

Filmová tvorba začala později převažovat nad původní profesí projektanta elektrických rozvodů. Od roku 2000 se kameře věnuje zcela profesionálně. Tou dobou se začaly natáčet první Videožurnály. Když si pustíte díly z této doby a srovnáte je s těmi nejnovějšími, zaznamenáte obrovský posun ve stylu obrazového zpracování, které je dnes jiné, na mnohem vyšší úrovni. Tyto záznamy současnosti budou vskutku doceněny snad až další generací.

Ve filmové tvorbě pokračuje i nadále. Natáčí pro firmy, pro základní školy i pravidelná setkání Klubu VW v Blansku. Spolupodílí se na tvorbě dokumentárních filmů blanenského sdružení Horizont např. na dokumentu „WA-WA-WA!“ či „HUKA – HUKA“. Scénáristicky, kameramansky i režijně mu vypomáhá syn Radek Popelka.

Kultovním snímkem je „Příběh vody a ohně“ s podtitulem Obrázky z historie města Blanska, připravený ke 100. výročí povýšení Blanska na město. Jan Popelka jej považuje za zatímní vrchol svého filmového snažení.

Zdeněk Zouhar

„Je to pro mě milé ocenění, které jsem ani nečekal a nevím, jestli si plně zasluhuji, aby mi bylo uděleno,“ odpověděl na dotaz, co pro něj znamená tato cena. Tvůrčí život prof. PhDr. MgA. Mgr. Zdeňka Zouhara, hudebního skladatele a muzikologa, emeritního vedoucího katedry skladby a dirigování Fakulty MU AU a kotvrdovického rodáka byl přebohatý. Významným mezníkem se pro něj stal rok 1944, kdy byli s rodinou z Kotvrdovic vystěhováni do Blanska.

Společně se svými vrstevníky se scházeli v sobotu odpoledne ve velkém pokoji s křídlem. Všechny je spojovala láska k hudbě. Bylo jich několik, ale jen tři dosáhli až k postu vysokoškolského profesora: Josef Švancara, Erich Mouka z Klepačova a Zdeněk Zouhar, který se nevěnoval jen hraní, ale své pocity chtěl navíc vyjádřit i hudbou, vlastní tvorbou.

Nejčastěji hranou skladbou Zdeňka Zouhara je „Blanenská znělka“. Autor ji ušil přímo na míru právě vzniklém „komorňáku“. Skladba má pět částí, z nichž první nese název „Slavnostní pochod“. Byla to první skladba blanenského orchestru, která byla nahrána v Československém rozhlase.

Později byl požádán udělat pro Blansko znělku. Úpravou závěru Slavnostního pochodu vznikla „Blanenská znělka“ Na rozdíl od původního obsazení pro smyčce je to drobná skladba pro žesťové nástroje. Krátce po vzniku ji nahráli členové Státní filharmonie Brno a nedirigoval nikdo menší než národní umělec František Jílek.

A zda plánuje Zdeněk Zouhar ještě pro Blansko něco napsat? Odpovídá: „Ona je to skladba asi 20minutová, což je dost velký útvar. Připočtěme ještě Blanenskou znělku... kdyby zůstalo jen při tom, myslím si, že to není málo. Jestli ještě něco napíšu? Troufám si říct, že ano, i když nemám konkrétní plán. Ale když např. vzpomenu tři písně z Blanenska, které jsem napsal na verše příležitostného básníka Vladimíra Poláka. Zpíval je Richard Novák i tady v Blansku. Zde měly nedávno svou premiéru. Je tam píseň Blanenská, Jedovnická a ještě jedna, na niž si teď nevzpomenu. I v tomhle cyklu určitou pečeť Blansko získalo“.

Nositelé Ceny města Blanska za kulturu

5. března 1993 byly uděleny ceny

Richardu Polanskému, in memoriam
Jiřímu Poláškovi
Blanenskému divadlu
smíšenému pěveckému sboru Rastislav

9. listopadu 1996

Antonínu Juračkovi
Evě Dřízgové-Jirušové
Galerii v předsálí – Galerii města Blanska

31. března 2000

Mileně Melenovské
Mgr. Evě Nečasové
Komornímu orchestru města Blanska

15. března 2003

Základní umělecké škole Blansko
manželům Jeřábkovým – soukromá základní umělecká škola

30. listopadu 2006

Arně Juračkové
Janu Popelkovi
prof. Zdeňkovi Zouharovi