Muzeum představilo nové přírůstky do sbírky

„Celé roky si říkáme, že je škoda, že nemáme portréty lidi, kteří obývali blanenský zámek. Portréty Salmů jsou v rájeckém zámku, kde si je mohou návštěvníci prohlédnout, stavebníky blanenského zámku Žalkovské máme na replikách renesančních náhrobků,“ vysvětluje ředitelka muzea Mgr. Eva Nečasová.

Dalšími významnými činiteli jsou Gellhornové, kteří založili blanenské železárny. U těch portréty chyběly úplně. Muzeum Blansko se proto rozhodlo nechat pořídit portréty podle jediných dostupných i když poměrně nekvalitních fotokopií obrazů z publikace Pilnáčka. Tyto obrazy visely ještě za první republiky na faře v Blansku, později byly navráceny rodině. Vznikly tak obrazy a Zuzany Eleonory Orlíkové z Laziska.

Arnošt Leopold Ferdinad z Gellhornů a Zuzana Eleonora Orlíková z Laziska.

Arnošt Leopold z Gellhornu založil hamr na řece Punkvě. Patřili mezi jedny z mála šlechticů, kteří zde skutečně chtěli bydlet a pro město také hodně dělali. Opravili zámek, pro kostel sv. Martina nechali odlít krásný zvon (bohužel se nedochoval), postavili novou věž kostela a provedli na něm další opravy. Po smrti manžela dokončila vdova Zuzana Eleonora opravy kostela a postavila faru, o čemž svědčí nápisy na kamenných deskách jak v kostele, tak nad vchodem do fary.

Portréty nakreslil kreslíř Jiří Novotný z Dobrušského žesťového sdružení, které zahrálo při Muzejní noci. S ním muzeum spolupracovalo již dříve, když si nechalo nakreslit obrazy básníka Ferdinanda von Saara a jeho ženy Melanie von Lederer. Jejich životní příběh a svázání s Blanskem přiblížila opět Mgr. Nečasová.

Rakouský básník Ferdinand von Saar jako nemajetný šlechtic využíval pohostinství přítelkyně a mecenášky Elizabethy ze Salmu. Pobýval jednak na zámku v Rájci a také zde v Blansku, kde obýval „luxusní“ byt. Sice není přesně známo, kde to bylo, ale návštěvníkům s troškou fantazie uvádí průvodci jako místo jeho pobytu Zelený kabinet, v němž je v rámci dřevěného ostění zabudován psací stůl. Zejména rakouští turisté z toho mají radost, protože Ferdinand von Saar v poslední době zaznamenal v Rakousku většího uznání, je vyzvedáván literárními historiky a ze zapomenutého autora se stává významný představitel dějin rakouské literatury.

Ferdinand von Saar a Melanie von Lederer.

Pobočnicí Elizabethy ze Salmu byla Melanie von Lederer, s níž se Ferdinand von Saar seznámil v 70. letech 19. století na zámku v Rájci. Vzali se v roce 1880. Manželství, ačkoliv bylo šťastné, bylo velmi krátké, protože právě na zámku v Blansku o čtyři roky později Melanie spáchala sebevraždu z důvodu vážných zdravotních potíží. O 18 let později spáchal ve Vídni sebevraždu i Ferdinand von Saar, rovněž sužovaný
zhoubnou chorobou.

„Návštěvníci se nás často ptali na podobizny těchto dvou lidí,“ pokračuje Mgr. Eva Nečasová ve výkladu. V sebraných spisech Ferdinanda von Saara objevili pracovníci dva malé obrázky – přetištěné fotografie. Následovalo zvětšování na kopírce a nakonec pořízení portrétů. Své místo získaly obrazy v klubovně zámku.