Výtvarná soutěž k Vítání svatého Martina

Všechny práce budou vystaveny na blanenském zámku dne 10. listopadu 2007.

Soutěž je vyhlášena ve třech kategoriích:

Kategorie A: děti z mateřských škol
Kategorie B: mladší žáci 1. – 4. ročník
Kategorie C: starší žáci 5. – 9. ročník

V sobotu 10. listopadu 2007 po svém příjezdu do Blanska vylosuje sám svatý Martin z každé kategorie tři výherce, kteří obdrží věcné ceny od Města Blansko a nealko nápoje z produkce Pivovaru Černá Hora.

Bude udělena i divácká cena za nejoriginálnější dílo.

Svá dílka označená na zadní straně jménem, adresou a kategorií můžete přinášet do Blanenské informační kanceláře Blanka, Rožmitálova 6, Blansko, každý všední den od 9.00 do 18.00 v sobotu od 9.00 do 12.00 h.

Uzávěrka soutěže je 8. listopadu 2007.

Svatý Martin z Tours

(latinsky: Martinus), Narozen r. 316 nebo 317 v Szombathely – zemřel 11. listopadu r. 397 v Candes ve Francii)

Sv. Martin se narodil v Sabarii – dnes Szombathely v Maďarsku – jako syn tribuna římských legií. V patnácti letech vstoupil také do armády a kolem roku 334 byl přidělen k posádce v Gaul (dnešní Amiens ve Francii). Tam jednoho dne – už jako důstojník – uviděl u bran města neoblečeného žebráka a impulzivně rozťal svůj vojenský plášť mečem na dvě části a jednu z nich žebrákovi daroval. V noci se mu pak údajně zjevil Kristus a když se ráno probudil, plášť byl opět celý. Krátce poté se nechal pokřtít a za několik let také odešel z armády. V roce371 se stal biskupem v Tours, když předtím založil zřejmě nejstarší klášter v západní Evropě v Liguge. I jako biskup se věnoval šíření křesťanství na francouzském venkově a když po více než 20 letech zemřel, bylo jeho tělo převezeno zpět do Tours. Nad jeho hrobem byla postavena velká bazilika, která ale byla zničena během francouzské revoluce.

Vlevo: El Greco: Svatý Martin se dělí o plášť s žebrákem. Místo římské zbroje dal malíř v 16. století světci oděv španělského granda.
Vpravo: Jezdecká socha sv. Martina v Utrechtu.

Po sv. Martinovi je pojmenováno mnoho kostelů v Evropě (včetně blanenského kostela svatého Martina), je patronem jeho rodné Szombathely a také třeba Buenos Aires. Je velmi oblíbený v Latinské Americe, kde bývá často nazýván San Martín Caballero (kvůli svému častému zobrazování na koni). Stal se námětem také řady výtvarných děl.

U nás se slaví jeho svátek (11. listopad) jako počátek zimy (svatý Martin přijíždí na bílém koni). Svátek svatého Martina byl jedním z nejoblíbenějších svátků roku. Děti i hospodáři čekali na první sníh, hospodyně pekly posvícenskou martinskou husu (Na Blanensku byly vždy obzvlášť vyhlášenou lahůdkou husy šebrovské...) Pekly se ale také martinské rohlíky nebo podkovy.

Vlevo: Freska sv. Martina v Assisi.
Vpravo: Vitráž s motivem sv. Martina (Francie).

Svatomartinský den měl v Čechách a na Moravě bohatou tradici:

• Čeledi končívala sjednaná služba, dostávala mzdu a hledala nového hospodáře, případně o rok prodlužovala dohodu.
• V tento den se uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním pastýřem, ovčákem, ponocným a dalšími lidmi.
• Konávaly se dobytčí či výroční trhy.
• Na mnoha místech se konaly poutě, neboť sv. Martin byl patronem koní. Hojně se pořádala martinská posvícení.
• Toho dne se hodně slavilo a existují hojné záznamy o rozpustilostech, ba i výtržnostech, prováděných „martínky“ – čeledí.
• Tradici, zvláště ve vinařských oblastech, neboť Martin je také patronem vinařů, má v tento den také slavnost nového vína.

Vlevo: Gotické sousoší sv. Martina s žebrákem. Dóm v italské Lucce.
Vpravo: Martin, tentokrát už jako biskup. U nohou má nezbytnou husu. Podobné ztvárnění se nachází i v blanenském kostele. Foto: Andreas Praefcke.
Použité fotografie jsou převzaty z www.wikipedia.org.

Proč vlastně ke svatému Martinu patří husy?

Legenda říká, že svatý Martin při své skromnosti, nechtěl přijmout hodnost biskupa v Tours a schoval se před vyslanci, kteří mu zprávu o zvolení nesli, do husince mezi hejno hus. Ty jej však svým silným kejháním prozradily.

Podle jiné verze husy Martina při kázání tak rušily svým kejháním, že je za to odsoudil, aby v den jeho památky pykaly za svoje provinění na pekáči...