Jak ovlivní regulační poplatky financování nemocnice?

Zdravotnictví je téma, které se nyní denně objevuje v různých souvislostech ve zpravodajských i komentovaných zprávách našich sdělovacích prostředků. Pozornost je však spíše zaměřena na privatizace, převody na akciové společnosti, ale nás zajímalo, v případě Nemocnice Blansko, trošku něco jiného. Poprosil jsem proto o rozhovor jejího ředitele a pan Ing. Milan Klusák souhlasil.

Je za námi první čtvrtletí roku, takže i první ucelenější pohled na hospodaření v tomto časovém úseku. Můžete, pane řediteli, říci, jak blanenská nemocnice obstála?

„To je trochu problém. Pokud bych hodnotil výsledky za první čtvrtletí z toho, jak jsou zobrazeny v účetnictví, pak bych musel konstatovat, že si nemocnice vede velmi dobře. Problém je v tom, že se u nás, podobně jako v jiných zdravotnických zařízeních, projevil vliv regulačních poplatků, které samozřejmě zapříčinily jakýsi pokles péče jak lůžkové, tak i ambulantní. My v současné době analyzujeme, jaké to bude mít dopady ve vztahu k úhradové vyhlášce, kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví v závěru minulého roku.“

Je pokles velký?

„I to je předmětem analýzy. Úhradová vyhláška stanovuje poměrně složitý systém přepočtu výkonnosti ve vztahu ke srovnatelnému období minulého roku za použití stanovených indexů, a je velmi nesnadné dopočítat se za této situace k informaci, zda a v jaké výši bude ze strany zdravotních pojišťoven uplatněna vyhláškou stanovená regulace. Uvidíme, nyní se na tom intenzivně pracuje. To je jedna věc. Druhá je ta, že jsme asi před třemi týdny dostali dopis od Všeobecné zdravotní pojišťovny, z kterého vyplývá, že nás zatěžuje regulační srážkou ve výši více jak 650 000 Kč, která se samozřejmě v účetnictví a hospodářském výsledku letošního roku negativně projeví.“

Ředitel Nemocnice Blansko
Ing. Milan Klusák.
Foto: J. Parma

Za co je regulační srážka?

„Jde o překročení preskripce v první polovině loňského roku, kdy lékaři nemocnice překročili při předepisování léků a zdravotnického materiálu limit, který je vždy stanovován ke srovnatelnému období předchozího roku. Obdobná, možná ještě horší, bude situace v druhém pololetí roku 2007, kdy se pacienti snažili předzásobit léčivými přípravky s ohledem na předpokládané zavedení regulačních poplatků za výdej léků na recepty od 1. 1. 2008.

Řekl jste, že došlo v souvislosti s poplatky k poklesu péče. Opravdu lidé přestali chodit k lékaři?

„To nelze takto říct, ale lidé už více zvažují, kterou péči ano, kterou ne. Například využití lékařské služby první pomoci pokleslo na polovinu. U jiných druhů péče není pokles takto dramatický, ale je.“

Mnohým lidem není jasno, komu vlastně poplatky zůstávají?

„V tuto chvíli poplatky zůstávají zdravotnickému zařízení, ale řekl bych, že příjem z nich za první čtvrtletí není až tak podstatný. Naopak se obávám, že právě díky regulačním mechanizmům mohou být dopady z poklesu péče vyšší než vlastní příjem za poplatky. V této záležitost jedná s ministerstvem zdravotnictví Asociace českých a moravských nemocnic. Jsme pozváni na jednání, které proběhne v Brně v pátek 25. 4. 2008 na úrovni představitelů jihomoravských nemocnic a následně pak na celorepublikové úrovni s týdenním odstupem. Uvidíme, o čem se tam bude hovořit a jaká stanoviska AČMN k problematice úhrad zastává a co se jí podaří na ministerstvu zdravotnictví dosáhnout.“

Změňme trošku téma. Chystáte v letošním roce nějaké investice?

„Požádali jsme závěrem března o dotaci z fondu Evropské unie. Podali jsme žádost na poskytnutí prostředků k digitalizaci Nemocnice Blansko, která by měla spočívat v obnově rentgenologických přístrojů. Jde konkrétně o CT, o jeden z rentgenů, o panoramatický zubní rentgen, na to navazující dva přístroje ultrazvukové; jeden z nich pro radiodiagnostické oddělení, druhý pro kardiologii na interně. To vše by mělo být propojeno v rámci počítačové sítě, což umožní přenos obrazových informací (snímků) v rámci jednotlivých pracovišť nemocnice, ale i na pracoviště v Brně či libovolné pracoviště v rámci České republiky, jehož infrastruktura takovýto přenos umožní.

Výsledek bychom se měli dozvědět někdy závěrem července a teprve v návaznosti na to se budeme rozhodovat o dalších krocích. Samozřejmě budou jiné, pokud uspějeme s naší žádostí, a jiné, pokud se mezi vybrané projekty nedostaneme.

Pokud bychom dotaci z prostředků Regionálního operačního programu dostali, budeme mít prostor k realizaci investičních akcí, které bychom si jinak dovolit nemohli. Pokud se záměr nepodaří, priority se významně změní. Bez digitalizace se nemocnice neobejde, takže potom bychom připravovali infrastrukturu a začali s obnovou techniky na radiodiagnostickém oddělení. Přitom bychom se zřejmě neobešli bez přispění dodavatelských úvěrů či od některé z komerčních bank, se kterými spolupracujeme.“

Každá dobře fungující nemocnice vyžaduje zkušený personál. Na mnoha místech se s počtem lékařů i zdravotnického personálu dost potýkají. Také v Blansku?

„Samozřejmě, personál odchází, ale zase jiný přichází. Změny, především u ošetřovatelského personálu, jsou poměrně časté. Neřekl bych však, že v tomto smyslu má blanenská nemocnice takové problémy, jako třeba nemocnice na severu Čech nebo snad velké nemocnice. V naší nemocnici máme dokonce i přebytek žádostí o místo např. u středního nebo ošetřovatelského personálu. Problém je však v současně platné legislativě z pohledu stanovených kvalifikačních a specializačních požadavků, což zužuje možnosti výběru žadatelů potřebných odborností. Není to však tak, že bychom se v tuto chvíli potýkali s nějakým výrazným problémem.“

Je to 40 roků, co byla v Blansku otevřena poliklinika, později doplněná nemocniční částí. Budou nějaká připomenutí jubilea?

„Nepřipravujeme setkání s občany či zaměstnanci nebo něco podobného. Se studiem Audiovisual jsme vytvořili třicetiminutový pořad o historii zdravotnictví v Blansku, který zahrnuje už období od II. světové války až po současnost. Pořad je vysílán v blanenské televizi a z něho je velmi pěkně vidět, čeho blanenské zdravotnictví za ta léta dosáhlo. Připomněli jsme to také samozřejmě v denním tisku a na webových stránkách nemocnice. Kromě toho jsme vedle kantýny připravili nástěnku, na které je období od roku 1968, kdy byla poliklinika otevřena, až do dnešních dnů zachyceno.“

Za rozhovor poděkoval Jaroslav Parma