Oslava 28. října – odhalení nové pamětní desky

Tradiční vzpomínková akt se konal na náměstí Svobody, kde k památníku padlých v I. světové válce položili věnce zástupci vedení Města Blansko v čele se starostkou města Blanska PhDr. Jaroslavou Královou, ale také blanenští skauti a zástupci vojenských veteránů.

Účastníci se poté přesunuli do Dolní Palavy, kde zavěsili věnec k pamětní dece legionáře Metoděje Klimeše a hned nato je čekal slavnostní akt odhalení pamětní desky dalšího z blanenských legionářů, tentokrát účastníka ruských legií, Zdeňka Klímy na budově Staré fabriky, naproti místu, kde na rohu stával jeho rodný dům. Více o Zdeňku Klímovi na konci článku.

Odhalení pamětní desky legionáři Zdeňku Klímovi. Foto: autor

Na závěr oslav se uskutečnilo zahájení výstavy v severním křídle blanenského zámku, kde je umístěna již třetí výstava věnovaná legiím. Jsou zde zdůrazněny francouzské legie a mimo jiné je zde věnována pozornost také třem legionářským osobnostem města Blanska – italskému legionáři Metoději Klimešovi, ruskému legionáři Zdeňku Klímovi, jehož pamětní deska byla tohoto dne odhalena, a také francouzskému legionáři Vojtěchu Říhovi, který na svou pamětní desku čeká společně s dalším zapomenutými blanenskými hrdiny prvního odboje. Materiály na výstavu poskytly především dcery legionáře Vojtěcha Říhy a prof. Josef Nevrla PhD., který pomohl získat informace týkající se Zdeňka Klímy.

Na výstavě je přiblížena i historie dnes již zaniklé sokolovny.

Zdeněk Klíma, ruský legionář

24. září 1891, Blansko
18. červenec 1942, Osvětim

Otec Zdeněk Klíma starší byl obchodníkem a zakládajícím členem blanenské tělocvičné jednoty Sokol, založené 20. září 1892. Byl též spoluautorem stanov blanenského Sokola, na jehož první valné hromadě za přítomnosti 29 členů byl 4. listopadu 1892 zvolen místostarostou. Starostou Sokola byl při této příležitosti zvolen továrník Ing. Richard Ježek, a spolu s ním zasedal také Zdeněk Klíma starší v radě obce Blansko v památném roce 1905, kdy bylo Blansko povýšeno na město.

Zdeněk Klíma mladší vyrůstal v sokolském vlasteneckém rodinném prostředí. Měl mladšího bratra Emila, který se stal hudebníkem. Žil rovněž v Blansku a působil zde jako soukromý učitel hry na klavír. V našem městě žijí dosud jeho žáci.

Když vypukla 1. světová válka, starší z obou bratří Zdeněk narukoval a bojoval zprvu jako příslušník rakousko-uherské armády. Do ruských legií vstoupil dva dny před svými 27. narozeninami 22. září 1918, stal se zde hlavním intendantem, pověřeným zásobováním mužstva a získal vojenskou hodnost kapitána. Absolvoval strastiplnou cestu zpět do vlasti po tzv. Transsibiřské magistrále s mnoha boji a četnými zastávkami v ruských městech a obcích na Dálném východě. Společně se svými bratry legionáři se vrátil do vlasti v létě 1920 a přivezl si s sebou svoji ženu Xenii, která byla ruské národnosti, a mezi příbuznými se jí pak v Blansku říkalo paní Sinočka.

Vlastnili v Blansku obchod s potravinami v domě č.p. 480, který stál až do 60. let 20. století na rohu Hybešovy ulice, vlevo od budovy Dělnického domu. Byl to dům postavený ve stylu s náznaky secesního dekoru, jakých byla tehdy v Blansku před vybouráním centra města většina. Žijí mezi námi dosud pamětníci, kteří vzpomínají, jak v dětství chodili do obchodu Klímových nakupovat.

Co se dalších aktivit a zájmů týče, pokračoval Klíma v rodinné tradici. Byl aktivním Sokolem, zastával funkci sokolského starosty v Blansku a řadu let působil jako předseda zdejší jednoty Československé obce legionářské. Byl také členem správní komise města Blanska a místopředsedou brněnské pobočky České národní rady.

Když vypukla 2. světová válka, vstoupil Klíma do odboje a stal se členem blanenské části organizace s názvem Obrana národa. Tato organizace vyvíjela velmi nebezpečnou činnost, namířenou proti německým okupantům. Ukrývala zbraně, tiskla letáky, podnikala sabotáže apod. V lednu 1940 vystoupil Klíma veřejně na schůzce místní odbojové skupiny v Šebrově, kam ho přivedl jeho kamarád Ondřej Jabůrek ze Svaté Kateřiny. Vyzval zde přítomné k intenzivní odbojové činnosti a k rozšíření odbojové skupiny. Přes Šebrov pak bylo vybudováno spojení do Kuřimi. Tyto a další odvážné činy se staly Klímovi osudnými. Dne 29. listopadu 1941 byl zatčen Gestapem a následně uvězněn v Brně v Kounicových kolejích. Odtud pak byl odvlečen do koncentračního tábora v Osvětimi a zde 18. července 1942 umučen.

Pro svoji dlouholetou obětavou a nezištnou práci požíval Zdeněk Klíma u blanenských občanů mimořádné úcty. U příležitosti oslav Svátku svobody mu byla 28. října 1947 odhalena na jeho domě v Hybešově ulici pamětní deska. Byla odlita v blanenských železárnách a jejím autorem byl údajně Karel Babka, sochař – legionář, autor slavného blanenského pomníku Bojovníka od Zborova.

U příležitosti asanace domů, nacházejících se v blízkosti Dělnického domu, byla deska sejmuta a ocitla se ve sbírce Muzea Blansko. Klímův dům musel v 60. letech ustoupit úpravám Dělnického domu a jeho přebudování na Závodní klub ROH ČKD Blansko. Deska dlouho ležela bez povšimnutí v muzejním depozitáři. Teprve v roce 2007 ji pracovníci muzea vystavili na výstavě s názvem „Zborov – brána ke svobodě“, připravené k oslavám 90. výročí bitvy u Zborova.

V roce 2008 byla pamětní deska znovu odhalena u příležitosti oslav 90. výročí vzniku samostatného československého státu na budově tzv. Staré fabriky na ulici Hybešově v Blansku, aby připomínala místo, kde žil Zdeněk Klíma, který by si zasloužil být spolu s dalšími opomíjenými hrdiny 1. a 2. odboje připočten k čestným občanům města Blansko.

Zpracovala: Mgr. Eva Nečasová, ředitelka Muzea Blansko dle dochovaných pramenů a vzpomínek pamětníků.