Ceny města Blanska za kulturu 2009 uděleny

7. ledna 2010, kultura, přečteno: 5003×

Nositeli ceny za kulturu se mohou stát jednotlivci nebo skupiny, jejichž profesionální i amatérská práce je mimořádně úspěšná v široké oblasti kultury nebo vzdělávání, a tím je zároveň prospěšná městu a jeho občanům. Cenu tvoří titul, symbolická plastika a finanční odměna. Letos ji obdrželi čtyři laureáti.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dvě ocenění byla letos udělena in memoriam. V historii udělování ceny se tak nestalo poprvé. Hned v prvním ročníku v roce 1993 obdržel cenu in memoriam Richard Polanský.

V roce 2009 se laureáty Ceny města Blanska za kulturu stali:

Jaroslav Parma, in memoriam

Vladimír Jančík, in memoriam

Irena Vrtělová

Irma Charvátová

Slavnostním večer provázel Jaroslav Jeřábek.

Jaroslav Parma

Již za středoškolských studií hrál divadlo v Dělnickém domě v Králově Poli a publikoval první novinářské pokusy v Mladé frontě. Novinařině se věnoval i po vojně. Začal jako zpravodaj v Lidové demokracii a vzápětí přijal místo redaktora týdeníku Nový život v Blansku. Okresní noviny pod jeho vedením věnovaly úctyhodnou pozornost nejen kulturnímu ději a sportovním událostem, ale staly se i kritickou politickou tribunou.

Normalizace udělala z redaktora zemědělce. Teprve po dvaceti letech se vrací na šéfredaktorské místo Týdne u nás a znovu se věnuje především kultuře, sportu, cestování, historii i sběratelství. Píše erudované divadelní kritiky, popularizuje práce mladých výtvarníků, nechybí na žádné kulturní akci, působí v nezávislé komisi Ceny města Blanska za kulturu a neúnavně a bezchybně plní vše, co je při organizaci třeba.

Uvedl úvodním slovem nespočet výstav, fotografoval a dokumentoval, moderoval besedy, spolupracoval s blanenským muzeem při jeho výzkumech, natočil desítky rozhovorů s blanenskými osobnostmi pro televizní vysílání. Jako hlasatel působil při Velké ceně Brna, Vranovském žlebu či Březovské rokli.

Byl členem Českého svazu betlémářů a připravil ročně řadu výstav. Člen klubu dobráků a nepřátel smutku, člověk laskavý a vstřícný, nekonfliktní, přitom plný energie... milovník krásy ... odešeI 6. května 2008.

Vladimír Jančík

Vladimír byl patriotem v nejkrásnějším smyslu tohoto, mnohdy vysmívaného slova, sebe neprosazujícím organizátorem, pečujícím léta o místní kulturu, ať už jako pracovník Klubu ČKD či vedoucí Odboru kultury Městského úřadu v Blansku.

Od roku 1990, kdy dokončil studium na FF UK v Praze, se podílel na zavedení nových pravidel v městské kultuře i školství, pečoval o tělovýchovu a spoluzakládal nové, dnes již tradiční akce – například „Blanenské kulturní léto“.

Inicioval a založil v roce 1995 městské televizní vysílání, kterému se až do svého odchodu věnoval, pečoval o jeho obsahovou i organizační stránku od původních videotextů přes první videožurnály až po dnešní technicky dokonalé publicistické pořady dokumentující život města.

V lednu 2004 nastoupil jako ředitel Městské knihovny Blansko. Zde rozvíjel systém nových kulturně výchovných akcí a vedl instituci tak, že se stala uznávaným městským kulturním subjektem.

Fotografoval především Blansko. Zaznamenával i kulturní a společenské akce, při kterých vznikla celá řada portrétů osobností. 12. srpna 2009 byl bohužel dopsán poslední list z knihy jeho života.

ceny převzaly manželky
Cena za laureáty převzaly jejich manželky.

Irena Vrtělová

Prožila třicet pět let na ochotnických divadelních prknech. Začínala v roce 1974 v sokolovně rolí Checcy Kyselo v Goldoniho Poprasku na laguně. Od té doby až do roku 2009 ztvárnila Irena Novotná/Vrtělová ve 24 inscenacích neuvěřitelných 72 divadelních rolí.

Checca byla půvabná, nevinná (ale ne příliš), spolehlivě spolupracující s partnery i prostředím – talent. Zatímco Klemetina z Gorinovy komedie, kterou vytvořila v roce 1978, byla z ranku činoherního herectví, Margareta z kabaretu S+Š umožnila mladé herečce začít si budovat pozici dámy, která ví, o čem zpívá.

V roce 1984 vybuchla bomba... přesněji Puma a k tomu elektrická. Při slavnostním představení ve Večerním Brně jásali páni režiséři slovutného věhlasu, jako byli Hajda, Hynšt, Pásek, mezi nadšenými herci byli i pan Lakomý, který v přeplněném sále seděl na schodech. Všichni byli strženi tryskajícím gejzírem Ireniny energie a ještě dlouho po představení ji vyslýchali v předsálí divadla.

Roky 1994 a 1995 byly ve znamení V+W+J. Osel bez stínu, v němž ztvárnila roli zubařky Stomatolídy, a hned vzápětí Pěst na oko. Osm rolí a dvě role napsané pro Jiřího Voskovce. Paráda. Spoluvládla jevišti nejen tím, že cítila styl, ale i touhou udělat ty postavy nově, jinak, po svém a skvěle si poradila i s hudbou o generaci starší – Ježkovým swingem.

V letech 2002 a 2004 v prazvláštních útvarech „SOIRÉE“ a „GRANT“ všechny přesvědčila, že kabaretiérské řemeslo činoherní i šansoniérské léty jenom zraje. V roce 2007 vznikly jako pocta jejímu herectví Fragmenty.

V roce 2009 opět ztvárňuje ženu, která už něco o životě ví, a šansonem opět hru uzavírá.

starostka předává cenu Ireně Vrtělové
Irena Vrtělová přebírá sošku z rukou starostky města Blanska Jaroslavy Králové.

předání ceny Irmě Charvátové
Gratulace místostarosty Lubomíra Toufara Irmě Charvátové.

Irma Charvátová

Výtvarnice Irma Charvátová pracovala od roku 1970 v Okresním kulturním středisku Blansko jako metodička pro foto – film – výtvarnictví. Pečovala o amatérské kroužky a soubory, o jejich vzdělávání. Zajišťovala pro ně lektory, pořádala autorské večery, besedy, pracovní setkání. Věnovala se výstavnické činnosti, která se stala základnou pro všechno ostatní. Např. vydávání doprovodných tisků, katalogů, publikací atd. A pak vlastní výtvarná práce – grafické úpravy, návrhy, instalace výstav či redakce vydávaných tisků.

Podobné práci „v kultuře“ se věnovala i na dalších pracovištích. Do ledna 1991 v ZK ROH ČKD Blansko. Zde byly průběžně v provozu tři výstavní prostory. Navázala na dramaturgický systém založený výtvarníkem propagace ČKD Blansko Antonínem Juračkou. S A. Juračkou se také v letech 1982–1991 jako členka rady Galerie v předsálí MKS Blansko setkávala při 72 výstavách kreseb, grafik, fotografií, písmových variací, vizuální poezie, kresleného humoru českých a slovenských umělců.

Od roku 1991 se v Městském kulturním středisku Boskovice starala o galerii Otakara Kubína a průběžné výstavy v zámeckém skleníku. V roce 1994 přijala nabídku Základní umělecké školy Blansko a začala učit výtvarnou výchovu.

Krátký rozhovor s Irenou Vrtělovou (vlevo) a Irmou Charvátovou vedl Jaroslav Jeřábek.

Iniciátorem udělování ceny byl Ing. Karel Kupa a předávání cen proběhlo dosud v letech 1993, 1996, 1999 a 2003. Autorem plastik předávaných laureátům v těchto letech byl výtvarník Valér Kováč. Od roku 2006 má cena podobu bronzové sošky Dívky s amforou.