Ceny města Blanska za kulturu 2009 uděleny
7. ledna 2010, kultura, přečteno: 5003×
Nositeli ceny za kulturu se mohou stát jednotlivci nebo skupiny, jejichž profesionální i amatérská práce je mimořádně úspěšná v široké oblasti kultury nebo vzdělávání, a tím je zároveň prospěšná městu a jeho občanům. Cenu tvoří titul, symbolická plastika a finanční odměna. Letos ji obdrželi čtyři laureáti.
Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.
Dvě ocenění byla letos udělena in memoriam. V historii udělování ceny se tak nestalo poprvé. Hned v prvním ročníku v roce 1993 obdržel cenu in memoriam Richard Polanský.
V roce 2009 se laureáty Ceny města Blanska za kulturu stali:
Jaroslav Parma, in memoriam
Vladimír Jančík, in memoriam
Irena Vrtělová
Irma Charvátová
Slavnostním večer provázel Jaroslav Jeřábek.
Jaroslav Parma
Již za středoškolských studií hrál divadlo v Dělnickém domě v Králově Poli a publikoval první novinářské pokusy v Mladé frontě. Novinařině se věnoval i po vojně. Začal jako zpravodaj v Lidové demokracii a vzápětí přijal místo redaktora týdeníku Nový život v Blansku. Okresní noviny pod jeho vedením věnovaly úctyhodnou pozornost nejen kulturnímu ději a sportovním událostem, ale staly se i kritickou politickou tribunou.
Normalizace udělala z redaktora zemědělce. Teprve po dvaceti letech se vrací na šéfredaktorské místo Týdne u nás a znovu se věnuje především kultuře, sportu, cestování, historii i sběratelství. Píše erudované divadelní kritiky, popularizuje práce mladých výtvarníků, nechybí na žádné kulturní akci, působí v nezávislé komisi Ceny města Blanska za kulturu a neúnavně a bezchybně plní vše, co je při organizaci třeba.
Uvedl úvodním slovem nespočet výstav, fotografoval a dokumentoval, moderoval besedy, spolupracoval s blanenským muzeem při jeho výzkumech, natočil desítky rozhovorů s blanenskými osobnostmi pro televizní vysílání. Jako hlasatel působil při Velké ceně Brna, Vranovském žlebu či Březovské rokli.
Byl členem Českého svazu betlémářů a připravil ročně řadu výstav. Člen klubu dobráků a nepřátel smutku, člověk laskavý a vstřícný, nekonfliktní, přitom plný energie... milovník krásy ... odešeI 6. května 2008.
Vladimír Jančík
Vladimír byl patriotem v nejkrásnějším smyslu tohoto, mnohdy vysmívaného slova, sebe neprosazujícím organizátorem, pečujícím léta o místní kulturu, ať už jako pracovník Klubu ČKD či vedoucí Odboru kultury Městského úřadu v Blansku.
Od roku 1990, kdy dokončil studium na FF UK v Praze, se podílel na zavedení nových pravidel v městské kultuře i školství, pečoval o tělovýchovu a spoluzakládal nové, dnes již tradiční akce – například „Blanenské kulturní léto“.
Inicioval a založil v roce 1995 městské televizní vysílání, kterému se až do svého odchodu věnoval, pečoval o jeho obsahovou i organizační stránku od původních videotextů přes první videožurnály až po dnešní technicky dokonalé publicistické pořady dokumentující život města.
V lednu 2004 nastoupil jako ředitel Městské knihovny Blansko. Zde rozvíjel systém nových kulturně výchovných akcí a vedl instituci tak, že se stala uznávaným městským kulturním subjektem.
Fotografoval především Blansko. Zaznamenával i kulturní a společenské akce, při kterých vznikla celá řada portrétů osobností. 12. srpna 2009 byl bohužel dopsán poslední list z knihy jeho života.
Cena za laureáty převzaly jejich manželky.
Irena Vrtělová
Prožila třicet pět let na ochotnických divadelních prknech. Začínala v roce 1974 v sokolovně rolí Checcy Kyselo v Goldoniho Poprasku na laguně. Od té doby až do roku 2009 ztvárnila Irena Novotná/Vrtělová ve 24 inscenacích neuvěřitelných 72 divadelních rolí.
Checca byla půvabná, nevinná (ale ne příliš), spolehlivě spolupracující s partnery i prostředím – talent. Zatímco Klemetina z Gorinovy komedie, kterou vytvořila v roce 1978, byla z ranku činoherního herectví, Margareta z kabaretu S+Š umožnila mladé herečce začít si budovat pozici dámy, která ví, o čem zpívá.
V roce 1984 vybuchla bomba... přesněji Puma a k tomu elektrická. Při slavnostním představení ve Večerním Brně jásali páni režiséři slovutného věhlasu, jako byli Hajda, Hynšt, Pásek, mezi nadšenými herci byli i pan Lakomý, který v přeplněném sále seděl na schodech. Všichni byli strženi tryskajícím gejzírem Ireniny energie a ještě dlouho po představení ji vyslýchali v předsálí divadla.
Roky 1994 a 1995 byly ve znamení V+W+J. Osel bez stínu, v němž ztvárnila roli zubařky Stomatolídy, a hned vzápětí Pěst na oko. Osm rolí a dvě role napsané pro Jiřího Voskovce. Paráda. Spoluvládla jevišti nejen tím, že cítila styl, ale i touhou udělat ty postavy nově, jinak, po svém a skvěle si poradila i s hudbou o generaci starší – Ježkovým swingem.
V letech 2002 a 2004 v prazvláštních útvarech „SOIRÉE“ a „GRANT“ všechny přesvědčila, že kabaretiérské řemeslo činoherní i šansoniérské léty jenom zraje. V roce 2007 vznikly jako pocta jejímu herectví Fragmenty.
V roce 2009 opět ztvárňuje ženu, která už něco o životě ví, a šansonem opět hru uzavírá.
Irena Vrtělová přebírá sošku z rukou starostky města Blanska Jaroslavy Králové.
Gratulace místostarosty Lubomíra Toufara Irmě Charvátové.
Irma Charvátová
Výtvarnice Irma Charvátová pracovala od roku 1970 v Okresním kulturním středisku Blansko jako metodička pro foto – film – výtvarnictví. Pečovala o amatérské kroužky a soubory, o jejich vzdělávání. Zajišťovala pro ně lektory, pořádala autorské večery, besedy, pracovní setkání. Věnovala se výstavnické činnosti, která se stala základnou pro všechno ostatní. Např. vydávání doprovodných tisků, katalogů, publikací atd. A pak vlastní výtvarná práce – grafické úpravy, návrhy, instalace výstav či redakce vydávaných tisků.
Podobné práci „v kultuře“ se věnovala i na dalších pracovištích. Do ledna 1991 v ZK ROH ČKD Blansko. Zde byly průběžně v provozu tři výstavní prostory. Navázala na dramaturgický systém založený výtvarníkem propagace ČKD Blansko Antonínem Juračkou. S A. Juračkou se také v letech 1982–1991 jako členka rady Galerie v předsálí MKS Blansko setkávala při 72 výstavách kreseb, grafik, fotografií, písmových variací, vizuální poezie, kresleného humoru českých a slovenských umělců.
Od roku 1991 se v Městském kulturním středisku Boskovice starala o galerii Otakara Kubína a průběžné výstavy v zámeckém skleníku. V roce 1994 přijala nabídku Základní umělecké školy Blansko a začala učit výtvarnou výchovu.
Krátký rozhovor s Irenou Vrtělovou (vlevo) a Irmou Charvátovou vedl Jaroslav Jeřábek.
Iniciátorem udělování ceny byl Ing. Karel Kupa a předávání cen proběhlo dosud v letech 1993, 1996, 1999 a 2003. Autorem plastik předávaných laureátům v těchto letech byl výtvarník Valér Kováč. Od roku 2006 má cena podobu bronzové sošky Dívky s amforou.
Nositelé Ceny města Blanska za kulturu
5. března 1993 byly uděleny ceny
Richardu Polanskému, in memoriam
Jiřímu Poláškovi
Blanenskému divadlu
smíšenému pěveckému sboru Rastislav
9. listopadu 1996
Antonínu Juračkovi
Evě Dřízgové-Jirušové
Galerii v předsálí – Galerii města Blanska
31. března 2000
Mileně Melenovské
Mgr. Evě Nečasové
Komornímu orchestru města Blanska
15. března 2003
Základní umělecké škole Blansko
manželům Jeřábkovým – soukromá základní umělecká škola
30. listopadu 2006
Arně Juračkové
Janu Popelkovi
prof. Zdeňkovi Zouharovi
22. prosince 2009
Jaroslavu Parmovi, in memoriam
Vladimíru Jančíkovi, in memoriam
Ireně Vrtělové
Irmě Charvátové
Z textů Jiřího Poláška zpracoval Stanislav Mrázek.
Další články v kategorii „kultura“
30. listopadu 2024
Dřevěný kostel zve na adventní program
19. listopadu 2024
Muzeum Blanenska nabízí výstavu o tom, jak spí příroda
11. listopadu 2024
OBRAZEM: Do Blanska přijel patron města, svatý Martin, jeho družina zaplnila ulice i park
10. listopadu 2024
Festival Rajbas bude letos trochu jinak
2. listopadu 2024
Blansko přivítá patrona města, sv. Martina
12. října 2024
Cenu města Blanska získali manželé Míšenští. Nová ocenění Blanenská osobnost si převzalo dalších šest nominovaných
5. října 2024
Kino má nový projektor i plátno, nabídne více filmů
3. října 2024
Zemřela akademická malířka Arna Juračková
23. září 2024
OBRAZEM: Dělnický dům zaplnila Oldies párty, v Dolní Lhotě voněl guláš
16. září 2024
OBRAZEM: Galerie zahájila nové výstavy, v Suterénu zahrála kapela Macocha