Kryté lázně dostanou novou vzduchotechniku

28. února 2011, zprávy z MěÚ, přečteno: 4763×

V r. 2008 byla vypracována kompletní projektová dokumentace na celkovou rekonstrukci vzduchotechniky v objektu krytých lázní s rozdělením do dvou postupných etap. První etapa v hodnotě 1,5 mil. Kč byla realizována v r. 2008. Dnes se připravuje etapa druhá.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

První etapa zahrnovala prostory v přízemí budovy, tedy prostory rehabilitace (sauna, whirlpool, rehabilitační bazén, masáže a solária vč. příslušenství). Druhá etapa výměny vzduchotechniky zahrnuje hlavní bazénovou halu včetně sprch a šaten ve II. NP a je v návrhu rozpočtu na tento rok.

Radek Snopek a Jiří Crha
Radek Snopek a místostarosta Jiří Crha v diskuzi o opravě vzduchotechniky.

„Vzduchotechnika v lázních je ze 70. let minulého století a je nedostatečná. Paradoxně před výměnou oken v bazénové hale se to neprojevovalo, protože vzduch unikal a cirkuloval. S jejich výměnou v  roce 2008 se projevila nedostatečnost vzduchotechniky. Lidem se zdá, že voda je přechlorovaná a vlhkost také narušuje nosnost střechy. Předpokládám, že zastupitelstvo tuto investici ve výši 7–8 milionů Kč schválí,“ věří v uskutečnění oprav ještě letos v letních měsících místostarosta Jiří Crha.

Tato druhá etapa zahrnuje i související práce, bez kterých není možno rekonstrukci realizovat – jedná se zejména o výměnu podhledu v hlavní bazénové hale, zateplení bočních stěn střešní příhradové konstrukce a opravu stávající tepelné izolace a hydroizolace střešního pláště. „Součástí rekonstrukce vzduchotechniky musí být i oprava plynové kotelny. Ohřev užitkové vody, vytápění a vzduchu je řešen prostřednictvím původních parních kotlů ze 70. let minulého století. Jejich stav je za hranicí životnosti,“ upozornil ředitel Služby Blansko s. r. o. Radek Snopek.

pod střechou lázní
Pod střechou lázní.

pod střechou lázní

Energetické hospodářství by se nemělo řešit odděleně, jen v budově lázní, ale koncepčně v rámci celého Sportovního ostrova. Do toho se počítají i kogenerační jednotky vyrábějící nejen teplo, ale i elektrickou energii a v kombinaci s malou fotovoltaickou elektrárnou na střeše zimního stadionu a s doplněním ze stávající malé vodní elektrárny v budově Salmova mlýna by pokryly kompletní tepelný i elektrický požadavek celého Sportovního ostrova.