Množí se krádeže zboží v blanenských obchodech

10. února 2011, zprávy z MěÚ, přečteno: 4948×

Strážníci Městské policie Blansko i několikrát denně řeší případy krádeží zboží v některém z blanenských obchodů. Situaci ilustrují dva případy z nedávné doby.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dne 10. ledna letošního roku krátce po poledni oznámila na linku 156 pracovnice drogerie na Wanklově náměstí v Blansku zadržení ženy podezřelé z krádeže. Hlídka strážníků MP Blansko na místě zjistila, že se jedná o 71letou ženu z Adamova, která odcizila z regálu dva kosmetické krémy v hodnotě cca 500 Kč. Žena byla na prodavačky arogantní, cítila se dotčená. Až po příjezdu strážníků se ke krádeži přiznala. I když argumentovala, že se vlastně nic nestalo, když věci vrátila do prodejny. Věc byla vyřízena uložením blokové pokuty ve výši 1.000 Kč.

Následující den v dopoledních hodinách oznámila na linku 156 vedoucí prodejny Albert v Blansku na ulici Nádražní, že z prodejny prchá žena, která byla přistižena při krádeži zboží. Strážník obsluhující městský kamerový systém podle popisu ženu vysledoval pomocí jedné z kamer u  nádraží ČD, kde ji také zastihla hlídka strážníků. Žena se před nimi dala na útěk, byla však po krátké honičce dostižena. Při kontrole totožnosti bylo zjištěno, že se jedná o 23letou ženu z Brna, která se doznala ke krádeži pracího prostředku v hodnotě 159 Kč. Rovněž za tuto krádež byla uložena bloková pokuta ve výši 1.000 Kč.

Pachatelé se rekrutují z několika kategorií občanů. První skupina jsou tzv. příležitostní zloději, kteří to zřejmě mají v povaze a prostě si chtějí polepšit, i když to třeba ani jejich sociální postavení nevyžaduje.

Druhá skupina jsou lapkové, kteří tuto činnost berou jako stálý a někdy i hlavní zdroj svých příjmů. Tito hřeší na nedokonalost právních předpisů, vyplatí se jim riskovat přistižení při krádeži, protože si spočítají, že jim hrozí při určité výši způsobené škody pouze postih za přestupek. Zde citelně chybí tolikrát politiky slibované pravidlo „třikrát a dost“, které v případě recidivy citelně zpřísnilo posuzování takových deliktů.

Poslední skupinou jsou občané žijící na pokraji společnosti, se zásadními sociálními problémy, často bezdomovci, alkoholici, osoby závislé na drogách. Tito neřeší vůbec nic, prostě jdou a vezmou si to málo, co potřebují k životu. Nejčastěji to bývá láhev alkoholu nebo nějaká drobná věc, kterou mohou zpeněžit. Postih těchto osob právními prostředky je v zásadě neúčinný.

Mgr. Stanislav Sotolář
zástupce ředitele MP