Národopisný večer v Dělnickém domě

V téměř dvouhodinovém programu nechyběl kromě již tradičně vystupujícího souboru Drahan a jeho cimbálové muziky také mladší „bratr“ Drahánek. Všichni společně důstojně reprezentovali domovskou Soukromou základní uměleckou školu manželů Jeřábkových.

Oba dva folklórní soubory působí na blanenské taneční scéně již pěknou řádku let a stále mají divácké obci co nabídnout. Ti nejmenší překvapili suverénním výkonem jak v pásmu U kolébky, tak ve zbrusu novém tanečním pásmu Šly panenky a sklidili tak zasloužený potlesk publika. Jejich starší kolegové jsou již ostřílenými tanečníky, vystupujícími v častých festivalových přehlídkách, soutěžích i na místních kulturních akcích.

Dívky představily divákům pásmo Královničky a s chlapci potom zatančili nové pásmo Českých tanců. Cimbálová muzika pod vedením Jiřího Daniela doprovázela jak Drahánek, Drahan, tak i zpěváky z pěveckého oddělení SZUŠ, a také sama obohatila program krásnými lidovými písničkami, které pohladily na duši.

„Drahaňáci“ si tentokrát pro Národopisný večer připravili pásmo Mateníků, tance Bažant a Hulán, dále pak např. tanec Kohótek, přecházející v nádherný milostný párový tanec Nechcu tě panenko, jehož melodie chytí za srdíčko. Publikum zaujal také dívčí tanec s hráběmi Ty cacovské panenky, který graduje choreograficky zajímavým svižným závěrem.

Velký aplaus zaslouženě sklidily slovenské tance – Karičky a následně Zemplínský čardáš, který zahajují chlapci čapášem, poté však tančí v párech svižný čardášový tanec bohatý různými nápěvky, útvary i tanečními prvky. Závěr patřil klasickému horáckému tanci Kořenec, který přivedl na scénu všechny aktéry bohatého večera.

Pořadem provázela a všechny tance choreograficky ztvárnila i se soubory nacvičila Miluše Jeřábková, vedoucí obou souborů a ředitelka školy, které také patří největší poděkování. Díky ní a její neutuchající snaze podpořit folklórní zvyky v našem regionu nevymírají lidové tradice. A jsou to právě slovesný a hudební folklór, zvyky a obyčeje, které v sobě skrývají množství lidové moudrosti a osvětlují, že vše v životě má své místo a svůj smysl. Naše společnost totiž občas potřebuje nezapomínat na svou historii, na původ všeho lidského konání a na lidovou tvůrčí činnost.

Všichni, kteří nelenili a v onom sobotním podvečeru dali přednost kulturní akci, mohou být bohatší o příjemný zážitek, mohou mít dobrý pocit, že podpořili mladou generaci pokračující v propagaci národní lidové kultury. Protože dětí a mládeže, kteří svůj volný čas věnují nejenom sportu, ale také kultuře a umění, bohužel ubývá. To se však netýká všech aktérů Národopisného večeru, kteří tančí, zpívají a hrají s elánem, dobře, ale hlavně rádi. Nezbývá než jim poděkovat a popřát hodně energie, úspěchů do další práce, která je jistě hodná chvály a obdivu.

Irena Čepová