Svazek plánuje snížit ztráty vody

Rekonstrukce stávajících rozvodů neustále probíhají. Svazek Blansko je totiž úspěšný v získávání dotací z prostředků EU. Nyní probíhá akce nazvaná Dyje 2, což je rekonstrukce kanalizace vodního díla Bělá vybudovaného na konci 90. let a čistírny odpadních vod. Projekt je to celkem za 140 mil. Kč.

„Za 15 let se proinvestovala téměř miliarda korun. Samozřejmě to bylo z velké části z dotací ze státního fondu životního prostředí a z Evropské unie. Úroveň technické infrastruktury je na takové úrovni, že ztrátovost je kolem 30 %. Opravy se udělat musí,“ je přesvědčený předseda svazku a blanenský místostarosta Jiří Crha.

Nejvíce vodaře trápí ztráty, které se pohybují okolo 30 %, což je nad republikovým průměrem. Chtějí s tím něco dělat, ale jako vždy – vše je o penězích. Přípravné práce na některé investice již probíhají. V současné době se připravuje projektová dokumentace na rekonstrukci páteřních vodovodních přivaděčů od Opatovic až po Lažany. Jedná se o přivaděče z Opatovic do Boskovic, z Boskovic do Blanska, z Bořitova do Spešova a Blanska a z Lažan do Blanska. Blansko má výjimečnou pozici, protože do něj voda teče ze tří stran. Opatovice, Lažany a Spešov jsou největší zdroje, které vydají každý rok cca milion kubíků vody.

Připravuje se také rekonstrukce kanalizace na Starém Blansku – ulice Komenského a Brněnská, kde je vodovod z 30. let a kanalizace podobně stará a ve velmi špatném stavu. Zde se zástupcům svazku podařilo domluvit spolupráci s plynárnami, ty ale požadují, aby se akce uskutečnila v roce 2013–2014. „Rozbité bude prakticky všechno, takže dojde i k rekonstrukci chodníků a komunikace. Naštěstí zde funguje komunikace mezi městem Blanskem a svazkem ohledně plánovaných investičních akcí, takže lze mnohé postupy sladit,“ pochvaluje si ředitel divize Boskovice Petr Fiala a dodává: „Na divizi se tím zabývá speciální tým. Ztráty máme lokalizované. Jsou většinou tam, kde jsou ještě staré ocelové rozvody a přípojky. Takové přípojky jsou v mnoha případech v majetku odběratelů, takže jejich výměnu při havárii si zaplatí oni.“

Havárie na vodovodním řadu z 12. února 2011 v Blansku na ulici Sadové.

V plánu je dostat se pod 25 %. S investicemi se ale ve svazku neunáhlují, protože ne všude má smysl ztráty snižovat. Výsledný efekt musí odpovídat vynaloženému úsilí. Probíhá analýza každého vodovodu, úseku a pracovníci vyhodnocují rentabilitu. Že by snížení ztrát nějak významně ovlivnilo cenu vody pro spotřebitele však nepředpokládají.

Cena vody

Na tiskové konferenci došlo i na cenu vody. „Cenu vody už výrazně neovlivňujeme my, protože vychází hodně z pravidel dotací. U těch jsou stanoveny podmínky pro jejich získání. Příjemce musí změnit smlouvy mezi vlastníkem a provozovatelem, což přináší větší dohled nad provozovatelem. Dále musí prokázat, že dofinancuje a bude následně schopen provozovat majetek z dotací a prokázat schopnost obnovit (vydělat si na to) veškerý majetek vlastníka. Z tabulek pak vychází nějaká cena vody i její další vývoj. Díky vysokým dotacím už nás některé společnosti v ceně předběhly. Voda je na mnoha místech dražší než v Blansku,“ upozornil Petr Fiala.

Cena vody na Blanensku je ovlivněna i její spotřebou. Průměrná výtěžnost z vodovodní přípojky je v ČR přes 260 kubíků, na okrese Blansko je to jen 150 m³. Proti zdražení vody vystoupil na konci loňského roku nový předseda svazku Jiří Crha. Chce znovu provést analýzu všech nákladů, dotací a podkladů, z nichž se stanovuje výše ceny vody. Že voda opět podraží, je jisté. Jde jen o to, kdy a o kolik to bude.

O ceně vody se hodně diskutovalo také na valné hromadě. Především o tom, zda je udržitelné, aby cena vody v roce 2011 zůstala na stejné úrovni.

„Jsme jeden z mála svazků, který letos nezdražil. Cena vody je vázaná na finanční analýzu a určitý finanční model, aby struktura byla samofinancovatelná. Finanční model určuje růst ceny do roku 2014 každým rokem o 5 % nad inflaci. Pokud se nezdraží jeden rok, musí se to vyrovnat v dalším roce. Chci tento model změnit, aby nárůst byl pozvolnější za celé určené období. Dostali jsme písemnou odpověď, že to není možné, ale dál jednáme a cenu jsme nezvedli. Je možná určitá tolerance, kterou chci maximálně využít a pohybovat se po její spodní hranici. Nepředpokládám, že kvůli tomu cenu v roce 2012 zvýšíme např. o 12 % nebo víc,“ je přesvědčený Jiří Crha.

Valná hromada

Valná hromada kromě ceny vody projednala a schvalovala závěrečný účet za rok 2010. Auditor nezjistil chyby a nedostatky.

Zazněla také informace o odkupu akcií Svazu vodovodů a kanalizací od francouzského vlastníka. Svaz nyní drží 82 % akcií. Odkup akcií provozovatele infrastruktury znamená to, že Svazek se stane 100% vlastníkem, v podstatě tedy obce se stanou majiteli. Platby a dividendy nebudou odcházet do soukromých společností, ale do obcí, a samosprávy budou mít větší dohled nad vodárenskou společností. Nebude proto takový tlak na zvyšování ceny vody ze strany soukromých investorů, protože samosprávy mají zájem na nízké ceně vody.

Napojení na kanalizaci

Svazek nemá ani tak problémy s černými odběry vody, ale s lidmi napojenými na kanalizaci, kteří neplatí. Průběžně tak provádí kontroly potrubí a upozorňuje vlastníky na nesrovnalosti, stejně tak i nepřipojené nemovitosti. V případě budování čistírny odpadních vod svazek potřebuje, aby bylo napojeno co nejvíce nemovitostí, nejlépe úplně všichni.

„Lidem, kteří nejsou napojeni na kanalizaci, posíláme velice slušný dopis. Když nereagují, máme metody, jak zjistit, zda jsou napojeni nebo ne. Pokud odběratel není napojen a v obci je čistírna odpadních vod, tak tam je mu ze zákona možné nařídit, aby se připojil, pokud je to technicky možné,“ vysvětluje pravidla Petr Fiala.

Zákonné ustanovení o možnosti nařídit připojení se týká i majitelů privátních čistíren vod. S těmi se svazek snaží domluvit podmínky připojení. Takových případů ale mnoho není, protože obce plánují investice do čističek mnoho let dopředu a občané o tom vědí a neinvestují velké prostředky do vlastní čistírny, ale třeba jen do levného septiku.

Během ročního zkušebního provozu čistírny odpadních vod se svazek snaží napojit na ni naprostou většinu lidí. Pokud se tak nestane, má to několik důsledků. Jednak hrozí odejmutí dotace. Navíc čistírna je navržena na určité množství odpadních vod. Pokud je jich málo nebo naopak moc, čistírna funguje špatně – nesplní limity pro čistotu výstupních vod a opět hrozí odejmutí dotace.