Muzika pro Karolínku baví již 16 let

Jak dlouho zabere příprava festivalu?

Celý rok. Už teď mám domluvené kapely na příští rok. Už vím, kdo bude hrát. Jak máme každý rok jeden koncert jakoby „pecku“, jako letos třeba Traband, tak na příští rok už je domluvený Neřež.

Kolik lidí se na přípravě festivalu podílí?

Celý rok jej chystám já sama a až na to léto se posbírají dobrovolníci z řad čajmanů Ulity a každý koncert pak zajišťuje asi pět lidí. Musí připravit židličky pro posluchače, postarat se o kapelu apod.

Koncerty na zámeckém nádvoří mají svoji neopakovatelnou a zvláštní atmosféru. Foto: Martina Nejezchlebová

Jaká je spolupráce muzeem?

Po těch mnoha letech už taková automatická. Nikdo se na nic neptá a prostě se to udělá. Funguje to dobře.

Co návštěvnost? Jste s ní spokojení?

Letos je taková prapodivná, protože nám úplně nepřeje počasí. Některé koncerty mají návštěvnost velmi nízkou. Čekala jsem, že na boskovickou jazzovou kapelu KK Band přijde hodně lidí, ale nakonec jich bylo asi třicet a navíc zapršelo, tak se vše přesouvalo do salonku zámku. Ale třeba na Trabandu bylo 150 lidí. Hodně jich přišlo i na trampskou kapelu Přístav. V Blansku je hodně trampů, takže když dáme trampskou kapelu, zabere to vždycky.

Přichází noví posluchači, nebo na koncerty chodí jen skalní?

Já si myslím, že v Blansku existuje jedna skupina kulturně založených lidí, asi tři stovky, a ti chodí na všechny kulturní akce. Ať jdu kamkoliv, tak vidím pořád stejné tváře. Takže i u Muziky pro Karolínku to tak je. Ale v Blansku podvědomí o festivalu už je, lidi už vědí, že ve středu se na zámku něco děje. Jeden ročník se kvůli rekonstrukci přesouval do Klubu Ulita a bylo to hodně poznat. Lidé chodili automaticky na zámek, celková návštěvnost byla mnohem nižší. Přeci jen Muzika pro Karolínku už tady je 16 let každé léto.

A na závěr pozvánka na koncert...

Poslední letošní koncert je taková třešnička na dortu, možná pro Blansko trochu neznámá. Ve středu 31. 8. od 19.00 hodin se na nádvoří zámku představí kapela Happy To Meet, kterou znám z festivalů a z irských koncertů. Nehrají úplně klasickou irskou hudbu, ale takovou trochu rockovou. Kromě irské se u nich dá slyšet muzika z Galie, Norska a všechno je to takové tvrdší rockové.Je to banda šikovných muzikantů. Je jich strašně moc a hrají na spoustu hudebních nástrojů. Já je znám spíš z festivalů, kde se na ně tancuje. Tohle pro ně bude ne úplně obvyklé prostředí, ale oni se na to o to víc těší. Určitě si je nenechte ujít.

Za rozhovor poděkoval