Tadeáš Daněk: Od netradičních kuchařek ke studentskému filmu

Tento studentský film, v němž se setkáte s Králem Šumavy, čarodějnicí Růženou, sázkařem Frantou či hostinským Radkem doplní další tři krátkometrážní snímky mladých blanenských autorů.

Protože filmy mají dohromady celkem asi 30 minut, bude promítání doplněno komentářem k jednotlivým snímkům, případně rozhovorem s autory. Vstup na představení je zdarma.

Tadeáše Daňka jsem vyzpovídal v kině ihned po kontrolní projekci.

Původně jste s kamarády točili krátké filmy na internet, parodie, netradiční kuchařky či legrační situace. Tohle je velký posun, co k tomu vedlo?

Já jsem za to rád. Podle mě by měl člověk začínat na takových srandách. Na nich jsem si spoustu věcí vyzkoušel a díky tomu jsem se učil. Sice to byla legrace, ale hodně jsem se naučil a chtěl jsem udělat nějakou kvalitní věc a tohle je, myslím, první, kterou jsem udělal.

Sice to bylo kontroverzní, ale i to mělo svou váhu, protože jsme nedělali úplně blbosti, ale třeba jídla, který někde jinde normálně lidé jí. Teď si ale myslím, že přišlo dílo, kterým se můžu pochlubit.

Studuji vyšší odbornou filmovou školu ve Zlíně, kde budu teď absolvovat. Chtěl bych studovat dál tento obor. Třeba dálkově. Chtěl jsem film dát na FAMU, kterou jsem zatím nakonec nezkusil. Hlavně jej mám ale pro prezentaci, že něco dokážu. Je to studentský film, který má ukázat, že člověk umí vyprávět.

Podílela se stejná parta, s níž jsi točil tenkrát, i na tomto filmu?

Bohužel už jen střihač, ale s klukama jsme samozřejmě dál kamarádi. Každý už má ale jiné zájmy.

Vychází námět nějak z blanenských ztracených duší?

Rozhodně je tam král Šumavy. Pan Kašpařík je skvělý vypravěč a vždy vypráví hromadu skvělých příběhů. Jenom jsem k tomu dodal to pivo, že si ho dlouho neotevřel. To jsem k tomu přihodil jakoby navíc, pro sebe.

Mezi dalšími dušemi jsou čarodějnice. Ty by mohly být v každém městě, všude se o někom vykládá, že je čarodějnice. Pak najdete na vesnicích určitě sázkaře, který se sází za každou cenu, co může udělat. A hostinský Radek, ten vykládá válečné historky, až už s tím lidi otravuje a ještě jsem ho zasadil do hospody, v níž bývá tenhle jev takový nejčastější.

Kde všude jste natáčeli?

Nejvíc v Blansku a okolí. Na toto město nedám dopustit. Budu zde točit i další filmy. Točilo se v areálu Adastu, ve Spešově, u Rájce u křížku, v Boskovicích a na jiných místech zde ve městě.

Autor Tadeáš Daněk (vpravo) a střihač Michal Fíbek. Foto: S. Mrázek

Kolik lidí na filmu dělalo?

Postprodukčně hodně, ale ze začátku jsme točili s minimálním počtem lidí. Já jako režie, scénář Honza Kolář, zvukař Kuba Gavary, kamera Honza Perout, produkční David Grénar, který hodně pomáhal a byl i jako hlavní herec. On je už zkušenější, dělal MTV evropské znělky a je známý grafik. V dalších projektech bude zase o něco víc lidí.

Jak dlouho se točilo?

Tento snímek jsme točili pět dnů. Bylo to opravdu pět rušných dnů, kdy se moc nespalo, makali jsme a byl jsem rád, že jsme vše úspěšně natočili.

Pak to vznikalo hodně dlouho ve studiu. Se střihačem Michalem Fíbkem jsme  nad natočeným materiálem strávili dlouhou dobu. Pořád jsme něco upravovali, ze začátku jsme film chtěli mít hodně dlouhý. Materiálu jsme měli spoustu, ale pak jsme zkracovali, abychom tomu dodali nějaký rytmus. Nejdřív na dvacet, pak na patnáct a nakonec má film 11 krásných minut.

Jak se vám spolupracovalo s profesionální herečkou Helenou Čermákovou? Pomohla vám?

Paní Čermáková byla na nás hodná, za nic nám nenadávala. Natáčeli jsme s ní hned první den. Bylo to skvělé v tom, že s hlavním hrdinou Skákalem hodila roli, naladila ho a pro něj to byla inspirace, kterou si udržel po celou dobu.

Jaké další projekty plánuješ?

V květnu budeme natáčet se stejnou bandou nový film s názvem Napiš to. Bude o vlivu médií. Sám jsem jednu dobu zkusil psát do novin, tak k tomu mám nějaké postřehy. Chtěl bych, aby lidi přemýšleli, o čem čtou, a hned všemu nevěřili.