Blanenská umělecká litina v Plzni

7. dubna 2012, kultura, přečteno: 5096×

Muzeum Blansko se podílí zapůjčením několika předmětů ze sbírky blanenské umělecké litiny na výstavě Západočeské galerie v Plzni pod názvem Člověk a stroj.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Západočeská galerie v Plzni pořádá v letošním roce svou hlavní výstavu pod názvem Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění. Výstava se také koná k aktuálnímu tématu mezioborového sympozia k problematice 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny.

Galerie zde představuje umělecká díla, jejichž autory ovlivnila technika. Kromě tradičních exponátů jako jsou obrazy, kresby, grafiky a plastiky umělců známých jmen: Ludvíka Kohla, Karla Postla, Bedřicha Havránka, Alfonse Muchy, Stanislava Suchardy, Antonína Slavíčka, Františka Kupky, Jana Štursy, Bohumila Kubišty, Josefa Lady a dalších, výstava návštěvníkům nabízí také technické výkresy, fotografie, předměty uměleckého řemesla, anortoskopické přístroje, průmyslové výrobky, vojenské modely i projekci dobových filmů.

litina – kolonádní mříž
Na plzeňské výstavě můžeme z Blanska vidět především mřížová zábradlí, jež byla později využita ke stavbě mariánskolázeňské litinové kolonády.

Muzeum Blansko se na této akci podílí zapůjčením několika předmětů ze sbírky blanenské umělecké litiny. Litina totiž v sobě skrývá uměleckou krásu, která je vyjádřena ve své výtvarné podobě a zároveň složitý technologický postup, jenž vedl ke vzniku hotového výrobku. Proto také mnoho vynikajících umělců, sochařů či výtvarníků, rádo navrhovalo pro blanenské železárny, které byly v celé habsburské monarchii nejlepší v odlívání umělecké litiny. Na plzeňské výstavě můžeme z Blanska vidět především mřížová zábradlí, jež byla později využita ke stavbě mariánskolázeňské litinové kolonády. Zastoupeny jsou i menší sbírkové předměty, jako např. schodišťová zábradlí nebo empirové vázy. Výstava v Západočeské galerii v Plzni potrvá až do 6. května 2012.

Jindřich Čeladín