Průmyslová zóna Vojánky: plně obsazeno

 Pavel Tomášek: nechceme přešlapovat na místě

Zastupitelstvo na svém zasedání 6. 3. 2012 schválilo odprodej části průmyslové zóny firmě Hydraulické stroje, s.r.o. Jaké jsou vaše plány s tímto prostorem?

O pozemky v průmyslové zóně jsme se ucházeli s projektem technologického parku, v němž by sídlilo více firem. Impuls k tomu dala vlastní zkušenost, kdy jsme potřebovali rozšířit současné prostory a narazili jsme na limity, které areál ve středu Blanska přináší. Prostor uprostřed města jednoduše není určen pro rozvoj průmyslu, zůstávat zde by bylo přešlapování na místě.

Myšlenka přesídlení do průmyslové zóny byla jen dalším přirozeným krokem. Jelikož nám však nepřipadalo příliš konzistentní postavit uprostřed průmyslové zóny budovy pro jedinou firmu a zbytek i nadále nechat ležet ladem, oslovili jsme další partnery s myšlenkou technologického parku, který má určitou ucelenou koncepci. Když jsme pak do projektu doplnili čísla zahrnující ekonomickou stránku věci, dospěli jsme k názoru, že jde o zajímavou záležitost, ať už pro partnery současné, či budoucí.

Čím by podle vás měl být projekt technologického parku zajímavý?

Jsou zde tři významné důvody. Prvním je ekonomika provozu. Podnikání v nově vybudovaném technologickém parku musí být ekonomicky zajímavé. Druhým důvodem je kvalita. Firmy získají prostory, které rozměrově odpovídají prostorám stávajícím, ovšem odpovídající evropským standardům, ať už jde o prašnost,světlost, bezpečnost práce, energetické parametry staveb a jiné. Tím třetím je pak důvod, pro který technologické parky vůbec začaly vznikat. Soustředěním většího počtu firem na jednom místě dochází k synergickému efektu – celek je jednoduše víc než jen souhrn jednotlivých část. Je zvykem, že firmy část obchodů uskuteční mezi sebou, spolupracují, čímž dále šetří náklady.

Mluvíte o dalších firmách v průmyslové zóně – máte už představu, o jaké firmy půjde?

Ta představa je naprosto konkrétní, ovšem vzhledem k realizaci projektu jde o značně citlivou záležitost. Strategickými partnery by však měly být firmy podobného zaměření, jako jsme my, tedy z oblasti strojírenství. Projekt technologického parku je tomu ostatně i uzpůsoben: park je rozčleněn na tři terasy: na dolní bude prostor pro klasické výrobní haly, horní komplex je pak určen pro kancelářské budovy popř. jako sídla menších firem zaměřených na služby.

Celou dobu si povídáme o projektu technologického parku v souvislosti s firmou Hydraulické stroje, s. r. o. Znamená to, že jste se kromě strojírenské výroby rozhodli vrhnout také na správu nemovitostí?

To rozhodně ne, tuto skutečnost bych chtěl uvést na pravou míru. Myšlenka technologického parku vzešla z naší firmy, další kroky jsou však otázkou společného postupu partnerů projektu. Pro vybudování a správu parku bude účelově založena společnost, která tuto agendu převezme.

Technologický park existuje zatím jen v plánech. Když si však představíte již dokončený technologický park za 20 let – jaká je konečná vize?

Ekonomická stránka projektu skutečně kalkuluje s výhledem na dvacet let, což je plánovaná doba životnosti technologického parku. Dvacet let je tedy nejzazší doba, kdy by se park měl zaplatit a ještě si vydělat na svou obnovu. Přestože zde rizika existují – projekt sám vznikal v době, kdy jsem se vymanili z ekonomické krize a ekonomika se pohybuje ve vlnách – věřím, že za oněch dvacet let budou v blanenském technologickém parku prosperující a ekonomicky silné firmy, která budou mít chuť do dalších investic.

Pavel Blata: je čas jít zase nahoru

Podle zpráv, které se objevily v tisku, se firma Blata definitivně rozhodla rozšířit svůj areál dále do průmyslové zóny. Jak vy sám tento krok vnímáte?

 Dneska už se pozapomnělo, že se s naší účastí v průmyslové zóně počítalo už při jejím vzniku, v roce 2001. Po našich potížích s čínským plagiátorstvím, což je kauza všeobecně známá, se věci vyvíjely hůř, než jsme předpokládali. Teď se však situace obrací. Myslím, že až v této době, po více než 22 letech podnikání, můžeme čerpat ze všech těch příběhů spojených s naší firmou a ze všechno, co za tu dobu vzniklo.

Firma Blata začala své podnikání s motorkami a minibiky. Kam směřuje nyní?

Motorky si určitě necháme, je to naše „značka“, díky ní nás už znají. Trh s motorkami je však už naplněn, proto jsem se rozhodli zaměřit na jiné segmenty. Máme přesnou výrobu, rozjíždí se letecký program a také konstrukce a design, celkem čtyři divize.

Filosofií naší firmy je všestrannost, což vyplývá z podmínek, které panovaly v době jejího vzniku v roce 1989. Tehdy tady nebyly žádné firmy, které by pro nás něco vyrobily a museli jsme si všechno vyrobit sami, včetně pneumatik. Lidé si to ani neuvědomovali, ale za pochodu se toho museli hrozně moc naučit. Dneska se tyto zkušenosti úročí. Na motorkách jsme se naučili přesné, precizní práci, kterou dnes můžeme aplikovat na letecký průmysl. Jako velké plus bych rád zmínil spolupráci s vysokými školami – náš šéf designu ostatně přímo vyučuje v Praze na Vysokém učení technickém. Za design jsme vyhráli už několik cen.

Co tedy bylo tím hlavním impulsem k další investici a rozšíření výrobních prostor?

Tato perspektiva tady byla pořád, ale doposud se nenaskytla ta pravá příležitost. Finální impuls nám však dalo navázání těsnějších vztahů s leteckým průmyslem. Pokud jde o motorky, zvažujeme možnost rozšíření výroby do zahraničí, ale uvidíme, zatím je vše v jednání.

Firma Blata sídlí v budově, která získala ocenění za architekturu, byla nominována na cenu Miese van der Rohe, důraz na kvalitu je znát všude. Je možné říct, že toto je strategie firmy – vysoká kvalita za vysokou cenu?

Vysoká kvalita za rozumnou cenu, tak bych to řekl. Za tím je naše zkušenost s Čínou – Čína vyrábí velká množství a je schopna konkurovat cenou, ale i tady se situace mění a Čína se místo exportu začíná orientovat na vlastní vnitřní trh.

Naším cílem je vyrábět komplexně – z výroby motocyklů vím, že možnost vidět finální výrobek, to osvobozuje a dává křídla. Nechtěl bych, aby se z toho stala montovna. Pořád vnímám Blansko jako město s průmyslovou tradicí a věřím, že se za zajímavou prací lidé opět vrátí.

Zmínil jste se o Blansku. Vy sám jste zastupitel, váš postoj k věci je ovlivněn i touto skutečností. Co by tedy rozšíření výroby firmy Blata mělo přinést Blansku?

Rozhodně více pracovních míst – byli bychom rádi, kdyby se lidé začali do Blanska za prací stěhovat. S tím souvisí i další věci. Když tady pak peníze vydělají, mohou je tady i utrácet a podpořit místní služby. Měli by sem přijít kvalifikovaní, vzdělaní lidé, kteří ovlivňují své okolí k lepšímu.

Když si představíte svou firmu za pět let, kdy byste měli být?

Do pěti let by měly všechny provozy plánované v nové hale fungovat v plném režimu. Postupně se rozšiřujeme už teď – samozřejmě nejde nabrat větší množství kvalifikovaných lidí naráz. Z personálního hlediska je zajímavá otázka vnitřních zdrojů – lidé postaveni před nové úkoly často zvládnou i to, co by jeden nečekal. Dřív jsem to tolik nevnímal, ale když se změnou výrobního programu přišla nutnost přesného definování a nastavení výrobních procesů, ukázaly se i tyto rezervy a nové možnosti. I to je poznání, za které jsem vděčný.

Období boje s čínskými padělateli bylo těžké a trpké. Máte pocit, že je to už za vámi?

Jsem optimista, tak tomu věřím. Ale tak to v podnikání je: neustále s něčím bojujete. Třeba Čína napáchala velké škody, nejen přímé, ale také na vztazích s našimi tehdejšími dodavateli. Podle mého poznání se však vývoj pohybuje ve vlnách, proto je teď čas jít opět nahoru.