Zlaté slunce zazářilo v Blansku již počtvrté

 Ze čtrnácti přihlášených autorů ve věku od 10 do 19 let pocházelo hned pět z Blanska či Rájce-Jestřebí. Skutečnost, že se jejich snímky v konkurenci ostatních neztratily a probojovaly se na hodnocené pozice, jen potvrdila silnou pozici mladého amatérského filmu na Blanensku.

Rozhovor Zpravodaji poskytl Vít Šaroun, koordinátor zemského kola filmového festivalu Zlaté slunce, student oboru Režie a scénáristika na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Letos tedy proběhl čtvrtý ročník Zlatého slunce. Chápu správně, že vy sám si všechny předchozí ročníky pamatujete?

Samozřejmě, a nejen ty. V minulosti soutěž mladých filmových tvůrců probíhala pod názvem Český lvíček, té jsem se opakovaně zúčastnil jako soutěžící. Pro mě osobně to byla skvělá zkušenost: na celostátní kole jsem potkal plno zajímavých kolegů a porotců, ze kterých se stali výborní přátelé, nyní však už nesplňuji podmínku věku, navíc coby student filmového oboru nespadám do kategorie amatérů.

 Kdybyste měl ze svého pohledu zhodnotit úroveň soutěžních filmů a její vývoj v čase, jak by to dopadlo?

Musím opakovat větu, kterou jsem dneska říkal už několikrát, totiž že úroveň soutěže má vzrůstající tendenci. Technika jde kupředu a na filmech je to znát – účastníci se více věnují animacím, filmy dále upravují, posun tady určitě je.

 Který film vás osobně letos zaujal?

Je jich celá řada. Já oceňuji především fakt, že letos zde není ani jeden film, který by napodoboval americké trháky a "střílečky". Je tady víc filmů poetických nebo vybízejících k zamyšlení. Objevilo se také několik úžasných komedií. Z toho mám opravdu radost.

 Je pátek dopoledne, festival je za polovinou, jsou už známy výsledky?

Ne, stále ne. Některé festivaly jsou organizovány tak, že tvůrci pošlou filmy dopředu a porotci mají čas si je prohlédnout předem. Na Zlatém slunci porotci vidí filmy poprvé až v kině, v plném sále, a mají možnost zažít reakci publika. Jsou zde snímky desíti, jedenáctiletých dětí, u kterých se hodnotí nejen technická stránka, ale i to, jak je film schopen oslovit diváky ze stejné věkové kategorie, což tento způsob organizace umožňuje nejlépe.

 Kdybyste měl festivalu něco popřát do příštích let, co by to bylo?

Příští rok bude mít festival krásné, páté jubileum, proto bych mu přál, aby nadšených mladých tvůrců bylo ještě víc než letos. My sami tomto směru děláme, co se dá. Dopoledne proběhly filmové workshopy, na které přišlo přes 120 dětí. Řešila se kamera, práce s herci, střih... Věřím, že se to příští rok projeví jak na kvalitě, tak na množství obeslaných snímků. No a samozřejmě festival nejsou jen filmy. Sám za sebe mohu slíbit, že se pokusíme festival maximálně zpříjemnit, ať už jde o doprovodný program, kulturní program nebo další věci, které máme naplánovány.

 Z toho, co říkáte, jsem vyrozuměla, že tady příští rok budete taky...

Pokud to bude možné, rozhodně ano. Věřím, že má smysl motivovat mladé filmaře k další práci. Vidím to sám na sobě – je to aktivita, která posouvá mladé tvůrce dál. Obrovským přínosem takové spolupráce bývají kontakty, které si žáci a studenti odnášejí. Rádi bychom také zapracovali na propagaci a více otevřeli festival veřejnosti, ale to už je opravdu úkol pro příští ročníky.

Ředitel festivalu Jaroslav Cinkl před plným sálem, foto: Petr Vraspír