Školáci najdou útočiště v Ulitě

Rozšířit kapacitu družiny přitom není vůbec snadné. „Dříve to šlo, družina mohla fungovat i v běžné třídě po vyučování, ale dnes předpisy vyžadují, aby pro družinu byla vyčleněna zvláštní místnost,“ vysvětluje František Alexa z odboru školství Městského úřadu Blansko.

Poptávce rodičů se proto rozhodlo vyjít občanské sdružení Ulita, respektive jedna z jeho členek. „Sama mám dcerku na ZŠ T. G. M., proto jsem začala přemýšlet, jak situaci konstruktivně řešit, a to nejen pro sebe, ale i pro další rodiče a školu samotnou,“ říká Klára Kučerová, které vadila zejména nemožnost plánovat si věci dopředu. „Když v červnu nevíte, zda bude v září postaráno o vaše sedmi, osmileté dítě, což je věk druháků a třeťáků, na klidu vám to nepřidá,“ vysvětluje.

Stačilo se přitom rozhlédnout. Budova, kde sídlí čajovna Ulita, patřila dříve škole a je od ní doslova coby kamenem dohodil. Nabízí dvě prostorné místnosti, které se při standardním provozu Ulity začnou plnit až po čtvrté hodině, a k tomu venkovní hřiště. „Ten prostor mě okouzlil, okamžitě jsem viděla, co všechno by se tam dalo podniknout,“ usmívá se Kučerová. „Důležité pro mě bylo, že mě podpořila škola. Ředitel pan Nejezchleb mi vyšel maximálně vstříc. S jeho pomocí jsem v červnu provedla dotazníkové šetření mezi rodiči. Když se ukázalo, že zájem o odpolední zaměstnání mezi třeťáky a čtvrťáky přesahuje možnosti školní družiny, bylo rozhodnuto,“ pokračuje.

Klub tak zahájil činnost 4. září, otevřeno má denně od 12:30 do 16:00 hodin, a to nejen pro děti ze ZŠ T. G. M. Nezanedbatelným plusem je také finanční podpora z Jihomoravského kraje, díky níž mohl klub nastavit velmi příjemnou cenu. „Klub jsme nazvali Šnek, když už jsme se usadili v Ulitě. Režim je více méně jako v klasické družince, děti se postupně scházejí a zase rozcházejí podle svých individuálních potřeb na základě dohody s rodiči. Vždycky je však k dispozici připravený program. S dětmi si povídáme, hrajeme hry. To je podle mě hodně důležité. Sama jsem na dcerce viděla, že jí příležitost ke hře chybí. Ve školce si děti hrají celý den, ve škole na ně najednou padnou povinnosti, které pak dál pokračují v kroužcích. Přitom to jsou pořád děti, stále mají potřebu si hrát bez tlaku na výkon,“ vysvětluje organizátorka.

Jak sama říká, nejvíc si dala záležet na výběru pedagogických pracovníků, kteří v klubu působí. „Při práci s dětmi je nejdůležitější osobnost toho, kdo je s nimi v každodenním kontaktu. Měla jsem obrovské štěstí, že se mi podařilo najít dvě paní vychovatelky, které mají pedagogické vzdělání i úžasný vztah k dětem. Jedna z nich je typ ‚maminka‘, sama má ostatně tři děti, druhá typ ‚babička‘, samozřejmě s vlastními vnoučaty. Myslím si, že to bude báječně fungovat,“ uzavírá Klára Kučerová. Více informací o klubu je možno získat na stránkách klubu klub-snek.webnode.cz.

Alena Semeniuková