Představujeme strategický plán – 3. část

Územní rozvoj

Územní rozvoj se řešil přes územní plán, který se zpracovával asi dva roky a byl schválený v prosinci 2011. To je v této oblasti zásadní strategický materiál. Došlo k redukci zástavbových ploch pro bytové účely a rodinné domy. Někdo se tomu asi podivoval, ale v podstatě byly tyto plochy neskutečně veliké a v nejbližších 50 letech by asi nebyly zastavěny. Proto k jejich omezení došlo. A také proto, že město by muselo hradit ztráty investorům, pokud by mělo dojít ke změně využití u těchto pozemků.

Bytová výstavba

V posledních pěti až šesti letech ekonomika stagnuje a větší výstavby se zastavily. Staví se více v okolí Blanska, což se nám nelíbilo, proto zastupitelstvo podpořilo lokalitu ve Zborovcích pro výstavbu rodinných domů. Zde se město bude podílet na přivedení inženýrských sítí k patě pozemku. Největší část půjde na úkor Svazku vodovodů a kanalizací, pro město to bude investice ve výši zhruba 5–6 milionů korun. Vybudované sítě nebudou sloužit jen pro tyto rodinné domky a případně další výstavbu, ale pro celou lokalitu včetně zahrádkářů, kteří zde přestavují např. chaty na rodinné domky.

Stále uvažujeme o zastavění pozemků na Písečné pod budovou obchodní akademie. Podnikneme takové kroky, aby zde došlo k výstavbě. Došlo také k dohodě s panem Krejčím, že nepostaví farmu a nepřeruší bytovou zástavbu a možnost stavět zde zůstává v této lokalitě otevřená.

Na ulici 9. května a Erbenova již proběhlo odvolací řízení a myslím, že už nic nebrání tomu, aby zde byla bytovka postavena. Luhy zůstávají v držení „investorů“, kteří by chtěli na tom moc zbohatnout. To brání tomu, aby se v této lokalitě začalo stavět. Další vhodné lokality v Blansku dnes nejsou.

Centrum města a hotel Dukla

Vedení města má zájem, aby v centru bylo postaveno něco, co bude sloužit občanům i návštěvníkům města Blanska. Záměr je dnes zveřejněn již podruhé. Zájemci by měli předložit studii, jak hodlají plochu v centru města využít. A nejen samotný hotel, ale i okolní pozemky, asi 8 000 m², což je značná plocha v centru města.

Trochu ztrácím optimismus, že si budeme vybírat z řady námětů. Nabídka typu „natřeme to, nabarvíme a opravíme“ není pro mě odpovídající nabídka. Tak si to nepředstavuji. Ale ani netvrdím, že by se hotel musel celý za každou cenu zbourat. Klidně může přijít nabídka, kde se bude s jeho částí počítat.

Myslím, že bychom neměli ztrácet čas a měli bychom hledat i řešení, jak tady tuto prostoru řešit z pohledu města. Před asi 12 lety proběhla již jedna soutěž, v níž byla zpracována studie zástavby centra města. Z toho by se dalo vycházet. Možností by také mohl být systém, který zkouší některá města, a to že osloví mladé architekty.

Já bych si namísto hotelu dokázal představit třeba i knihovnu, protože tam, kde je dnes, v horních poschodích, se mně zrovna moc nelíbí a prostorově není úplně největší. Kdyby byla např. v přízemí nové budovy, dala by se propojit s komerčním využitím kolem – ať už kavárnou, cukrárnou či dalšími obchody s kvalitním zbožím, kvůli kterému jezdí dnes všichni do Brna. Byl by to takový komplex, kde by se lidé zastavili, chodili by tam a žilo to v něm.

Návrh řešení určitě bude předložen veřejnosti k diskuzi. Představa, že si to tady rozhodnou úředníci na investicích nebo stavebním úřadu nebo to probere rada či vedení města a nikdo o tom nebude vědět, je nesmysl, protože to má být vize, se kterou musí být srozuměni a ztotožněni obyvatelé města. To si nikdo nedovolí udělat bez názoru lidí. Ostatně debaty probíhaly i u jiných akcí, např. úpravy nábřeží Svitavy nebo Regenerace sídliště Sever.

Zdravotnictví

Vývoj nemocnice

Nemocnice by měla dál fungovat tak, jak dneska, kdy prošla redukcí na základě toho, že jsme se přihlásili k memorandu do sítě nemocnic Jihomoravského kraje. Toto memorandum, podepsané mezi hejtmanem a ministerstvem zdravotnictví, upravuje (snižuje) počet lůžek. Nebyla to zrovna malá redukce. Teď máme konečných 150 akutních lůžek + 30 následných.

K nosným oborům patří interní, kožní a plicní, neurologické, rehabilitační a oddělení nukleární medicíny. A samozřejmě je zde jednodenní péče. I díky ní má nemocnice své opodstatnění a díky aktivitě vedení města i vedení nemocnice se podařilo dosáhnou nasmlouvání dlouhodobých smluv s VZP. Především bychom měli udržet kvalitní péči a vybavení na dobré úrovni, aby byla zajištěna kvalitní péče pro občany z Blanska a okolí.

Nový vstupní vestibul nemocnice

Předpokládám, že se budou dělat nezbytné úpravy. První na řadě je letos vstup do nemocnice a řešení suterénu. Petici proti stěhování chirurgické ambulance jsme projednali v radě, pan doktor Řezník tento prostor nakonec opustil. Může tedy dojít k naplnění plánovaných záměrů a podstatnému zlepšení vstupu a péče o pacienty, protože stav, který tam trvá z let minulých, v podstatě od postavení polikliniky, tak už neodpovídá požadavkům a dnešní době.

Rozvoj placených služeb v nemocnici

Základní péče musí být zajištěna.  V rámci vylepšení stavu ekonomiky nemocnice se mohou provádět další placené služby. To se týká především dermatologie, estetické chirurgie apod. Placené služby by měly zůstat v rámci tohoto oboru.

Spolupráce s ostatními nemocnicemi

Zájem o spolupráci mezi nemocnicemi byl, ale k dohodě nedošlo. Nemocnice nakonec navázala spolupráci s Vojenskou nemocnicí v Brně, takže vztahy fungují spíše směrem na Brno než na Boskovice, což je škoda, ale má to už prapůvod v rozdělení nemocnice z dřívějška, kdy to byl ústav národního zdraví a měl jednoho ředitele, jedno vedení. K tomu už se nelze vrátit. V rámci kraje se počítá s oběma nemocnicemi, ale protože jakási rivalita zde stále je, tak dohody se vyjednávají složitě. Ta složitost ale není ani tak na úrovni odborné, ale spíše politické.

Maximalizace využití hemodializačního centra

Přestože byla otevřena soukromá hemodialýza v boskovické nemocnici, pacientů zde neubylo. Dle odborníků pacientů, kteří ji potřebují, přibývá, takže zde není žádný dopad na ekonomiku nemocnice. Máme jednak naplněnost, ale také kapacitu pro rozšíření a vypadá to, že do budoucna ji využijeme.

red