Spory Města Blansko s Obcí Spešov nejsou dosud u konce

Krajský soud v Brně rozsudek Okresního soudu v Blansku ve výroku I. potvrdil a Město Blansko je tedy povinno zaplatit Obci Spešov částku 804.316,50 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 5,5% p. a. od 28.02.2010 do zaplacení. Odvolací soud dále změnil ve výroku III. úhradu nákladů za advokáta žalobce a dále uložil Městu Blansko náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 15.116,88 Kč. Celkem má být na nákladech právního zastoupení žalobce uhrazeno 60.747,53 Kč. Zaplacení částek je uloženo do tří dnů od právní moci rozsudku.

Jaká je historie této kauzy?

Na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19.10.1999 došlo k rozdělení města Blansko a k 01.01.2000 nově vznikla Obec Spešov. Současně bylo stanoveno, že na obec Spešov bude převeden majetek podle přílohy tohoto rozhodnutí. Finanční prostředky budou rozděleny podle stavu k 01.01.2000. V příloze č. 1 byl soupis nemovitého majetku, v příloze č. 2 stanovení podílu Spešova na dluzích a cenných papírech v celkové výši 804.316,50 Kč. Podíl na dluzích však Obec Spešov neuznala a částku nezaplatila, proto podalo Město Blansko Okresnímu úřadu Blanko návrh na výkon rozhodnutí. Dne 03.05.2002 vydal Okresní úřad Blansko Příkaz k provedení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, na jehož základě byly peněžní prostředky převedeny na účet Města Blansko. Proti nařízení exekuce se Obec Spešov bránila soudní cestou tím, že dne 12.06.2002 podala ke Krajskému soudu v Brně žalobu o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí OkÚ v Blansku proti žalované České republice – Okresnímu úřadu Blansko. Dne 26.07.2002 k tomuto řízení přistoupilo Město Blansko jako osoba zúčastněná na řízení – vedlejší účastník.

K 01.01.2003 došlo k ukončení činnosti okresních úřadů. Pravomoc pokračovat v řízení jako nástupce Okresního úřadu Blansko nebyla zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, přímo stanovena a jak později potvrdil Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud, právním nástupcem žalovaného Okresního úřadu Blansko se v této věci stal v rámci svého výkonu přenesené působnosti Městský úřad Blansko. (Je třeba jej v tomto případě odlišit od Města Blansko!)

Žalobu Obce Spešov nejprve Krajský soud v Brně Usnesením ze dne 28.05.2004 odmítl. Na základě kasační stížnosti podané Obcí Spešov však bylo toto usnesení rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.09.2006 zrušeno a věc byla vrácena Krajskému soudu v Brně, aby se věcí opětovně zabýval.

Dne 30.09.2008 byl Městskému úřadu Blansko doručen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12.09.2008 v právní věci žalobkyně Obce Spešov proti žalovanému Městskému úřadu Blansko o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo rozhodnuto, že rozhodnutí Okresního úřadu Blansko ze dne 03.05.2002 se ruší pro nezákonnost a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. Hlavním důvodem zrušení rozhodnutí Okresního úřadu Blansko byla skutečnost, že rozhodnutí Ministerstva vnitra je nekonkrétní a nestanoví povinnost ani lhůtu k jejímu splnění. Proti tomuto rozsudku podal Městský úřad Blansko kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Dne 30.06.2009 byl Městskému úřadu Blansko doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu s tím, že se kasační stížnost zamítá. Rozsudek Krajského soudu v Brně nabyl právní moci dne 13.10.2008, rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 30.06.2009.

Na základě výše uvedených skutečností byl Městský úřad Blansko povinen vést řízení a vydat rozhodnutí ve věci provedení výkonu rozhodnutí vůči Obci Spešov. Městský úřad Blansko vydal dne 15.10.2009 rozhodnutí, jako pokračovatel agendy zaniklého Okresního úřadu Blansko, kterým řízení o exekuci správního rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR zastavil. Toto rozhodnutí nabylo právní í moci dne 17.11.2009. Následně vyzvala Obec Spešov Město Blansko k zaplacení částky 804.316,50 Kč za neoprávněnou exekuci a protože Město Blansko nepovažovalo tento nárok za oprávněný, požadovanou částku dobrovolně neuhradilo. Poté podala Obec Spešov dne 07.05.2010 na Město Blansko žalobu na zaplacení částky 804.316,50 Kč s příslušenstvím z důvodu bezdůvodného obohacení, vzniklého tím, že žalovaný zadržuje neoprávněně finanční prostředky žalobce získané neoprávněnou exekucí.

Město Blansko navrhovalo soudu žalobu zamítnout, protože Obec Spešov se po oddělení musí podílet také na pasivech obce, od které se oddělila, jak vyplývá přímo z ust. § 11 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (tj. předpisu platného v době odtržení Spešova), který předpokládá rozdělení majetku včetně ostatních práv a závazků, tedy i stanovení výše dluhů. Ministerstvo vnitra ČR stanovilo výši dluhů akceptací návrhu žalovaného, který formou přílohy učinilo součástí rozhodnutí o vzniku Obce Spešov a odkázalo na něj ve výrokové části. Město Blansko trvalo na tom, že povinnost zaplatit dluh vyplývá přímo ze zákona o obcích. Na toto zákonné ustanovení navazuje rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, které ve výrokové části odkazuje na přílohy, v nichž je částka vyčíslena. Pokud je na přílohu odkázáno v rozhodnutí, je jeho nedílnou součástí. V opačném případě by nebylo možné použít žádné přílohy daného rozhodnutí a Obec Spešov by tak fakticky nemohla existovat, nemohlo by dojít k nabytí nemovitého majetku ani akcií, které jsou rovněž uvedeny v příloze č. 2 rozhodnutí Ministerstva vnitra. To, že Obec Spešov převzala majetek vymezený přílohami rozhodnutí Ministerstva vnitra dokazuje, že obsah těchto příloh jí byl dostatečně znám a nemohla se s povinností podílet se na závazcích Města Blansko seznámit až na základě nařízené exekuce.

Okresní soud v Blansku vydal dne 05.05.2011 v této věci rozsudek, kterým uložil Městu Blansko uhradit žalobci částku 804.316,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5,5% p. a. za dobu od 28.02.2010 do zaplacení. Soud ve výroku II. zamítl návrh Obce Spešov na zaplacení úroku z prodlení z jistiny za dobu od 22.05.2002 do 27.02.2010 a dále uložil Městu Blansko zaplatit na nákladech řízení částku 41.965 Kč k rukám JUDr. Rumlera, právního zástupce Obce Spešov. Soud v odůvodnění uvedl, že je nesporné, že částka byla připsána na účet Města Blansko, které je tím, kdo na úkor žalobkyně získal neoprávněný právní prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl a který je tedy povinen bezdůvodné obohacení Obci Spešov vydat. Město Blansko je tím, kdo se na úkor Obce Spešov obohatil a jde tedy o jeho závazek, čili povinnost vydat to, o co se dotyčný subjekt bezdůvodně obohatil.

Město Blansko podalo dne 01.06.2011 proti rozsudku odvolání a odvolací soud následně vydal v úvodu zmiňovaný rozsudek. Na základě rozsudku odvolacího soudu je město Blansko povinno splnit uložené povinnosti, jinak hrozí, že se poté, co se rozsudek stane vykonatelným, Obec Spešov obrátí na exekutora.

Z výše uvedeného vyplývá, že faktickou příčinou celého dlouholetého soudního sporu byl nezákonný postup bývalého Okresního úřadu Blansko, způsobený především nekonkrétností původního rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR z roku 1999. Město Blansko proto může v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů, uplatnit u Ministerstva vnitra ČR nárok na náhradu škody, která Městu Blansko vznikla nezákonným rozhodnutím Okresního úřadu Blansko. Pokud do 6 měsíců Ministerstvo vnitra ČR jeho nárok plně neuspokojí, může se Město Blansko domáhat náhrady škody u soudu.