Cyklotour 2013 dorazil do Blanska v čele s Josefem Zimovčákem

Každý rok roste počet aktivních účastníků a partnerů této mimořádné akce, ale také její podpora z řad známých a významných osobností veřejného života. Mezi ně patří např. Petr Koukal, český badmintonista a olympionik, Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., vynikající hrudní a břišní chirurg, nebo Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přední český kardiochirurg, a řada dalších.

Do Blanska peloton dorazil v pátek 14. června v odpoledních hodinách, konkrétně na nám. Republiky, kde byl stejně jako v ostatních partnerských městech připraven pro příchozí návštěvníky doprovodný kulturní program. Pomoci dětem mohl každý buď zakoupením trička nebo náramku s logem „Na kole dětem“, nebo finančně přispět na konto veřejné sbírky.

Cyklisty přivítal místostarosta Ing. Jiří Crha, který obdržel z rukou desetinásobného mistra světa Josefa Zimovčáka památeční certifikát věnovaný městu Blansku. Příchozím byli představeni i další „mistři pelotonu“ – Jan Bicek, tělesně postižený sportovec, dvojnásobná mistryně světa v jízdě na historickém velocipédu Svatava Hrdá nebo mistr světa a ultramaratonec Sváťa Božák.

Nechyběla ani Martina Štěpánková-Trnková, mistryně světa v krasojízdě, která předvedla krátkou exhibici v této disciplíně, nebo její osmiletá dcera Lucie, jež zakončila celý program gymnastickým vystoupením.

Jak hodnotí celou akci sám Josef Zimovčák:

Jak jste spokojen s dosavadním průběhem akce, je v něčem jiná než předchozí ročníky?
„Projekt se stává stále známější, přidávají se k nám děti i dospělí, řekl bych, že je rozhodně více sportovní, než býval. Co nás těší, že se lidé vracejí, jeden rok si třeba zajedou jen jednu etapu a další si pak koupí lepší kola a jedou třeba celou trasu.“

Dnes jste nám do Blanska přivezli sluníčko, nicméně zpočátku jste jistě neměli nejlepší podmínky, často se muselo jet i za deště. Bylo to znát na účasti v první fázi pelotonu?
„Určitě. Dokonce jsme projížděli i některými zatopenými oblastmi. Na místních lidech bylo vidět, jak jsou vyčerpaní, unavení a smutní. Paradoxní bylo, jak nám někteří mávali, třeba hasiči, celí zaprášení, v tu chvíli se ale nic nevylučovalo. Bylo to přirozené, taková je prostě realita života. Stejně jako oni, i my se snažíme dávat, najít dost peněz pro děti, které naši pomoc potřebují.“

Co je na celé akci podle Vás nejzajímavější?
„Kromě dobrého pocitu z toho, že děláme něco, co má smysl, také to, že během celé trasy projedeme spoustu krásných míst, že dochází k jakémusi propojení příjemných zážitků. Hlavní je to, že lidé nejsou lhostejní. Dnešní doba není jednoduchá a mnozí přemýšlejí, za co své peníze utratí. A někteří se rozhodnou, že ty peníze dají prostě nám. A my můžeme zcela transparentním způsobem prokázat, kam potom poputují. Snažíme se do toho, co děláme, vložit radost, lehkost a srdce. To je to nejdůležitější a jinak by to ani nebylo možné.“

Za rozhovor poděkovala Jana Navrátilová