VÝZVA: Boj s nemocí, která krade vzpomínky

Vzpomínky utváří celý lidský život. To kým jsme, co děláme, jaké jsou naše zvyky, návyky a životní názory, to vše je formováno naší zkušeností. Jak se vyjadřujeme, co máme rádi, kdo jsou naši nejbližší, co se nám líbí a mnoho dalšího se nám ukládá do naší paměti. Mozek je obrovská zásobárna prožitků a vlastních zkušeností. A dokud slouží, dokud máme v hlavě přístupnou tu pomyslnou knihovnu zážitků a vzpomínek, stěží si uvědomujeme, jak je pro nás paměť nezbytně důležitá.

Zákeřná nemoc

Své o tom ví obyvatelé i pracovníci v blanenském SENIOR centru, kde poskytují mimo jiné i sociální službu Domov se zvláštním režimem. Tento typ pobytové služby je zaměřen na seniory, kteří onemocněli demencí. Tedy nemocí, která nevratně postihuje lidský mozek, a na kterou dosud není nalezen žádný lék.

To, že se starý člověk plete a zapomíná, bylo dříve bráno jako součást přirozeného procesu stárnutí. Až počátkem 20. století lékaři zjistili, že degenerativní změny mozku a postupný úbytek funkční paměti je vlastně onemocnění, které nutně stáří nemusí provázet. S rostoucí populací a zvyšováním průměrné délky života narůstá i výskyt demence u seniorů, a ti jsou postupem času odkázáni na nepřetržitou péči rodiny nebo specializované služby.

Když taková situace nastane, není to pro nemocného člověka vůbec jednoduché. Zpočátku si své onemocnění uvědomuje, vnímá poruchy paměti a o to víc ztrácí pocit jistoty a bezpečí. Často také nástup nemoci maskuje. U takového seniora byste na první pohled ani netušili, že se u něj už vyskytuje počínající demence.

S postupujícím onemocněním a poškozením mozku ale schopnost uvědomění si nemoci klesá a nemocný senior postupně ztrácí orientaci v čase i prostoru, ubývá mu krátkodobých vzpomínek, bývá zmatený, dezorientovaný a neklidný. Nerozumí světu kolem sebe, protože už ztratil povědomí o tom, jak vše kolem vlastně funguje. Jednoduše si to nepamatuje; vše je kolem najednou cizí a neznámé.

Terapie pomocí vzpomínek

O tom, jak nemoc postupuje a začíná se prohlubovat, svědčí i to, že takový nemocný senior si nepamatuje, co měl zrovna k snídani a jestli vůbec jedl, ale přesně ví datum své svatby či si živě vybavuje zážitky z dětství. Je to proto, že tato oblast dlouhodobé paměti, která je ukryta „hluboko“ v mozku, nemoci odolává nejdéle. Zde je tedy nemocný senior doma, k těmto zážitkům se upíná, protože to je jeho jediná současná jistota.

A právě s dlouhodobými vzpomínkami a pamětí pracuje aktivizační metoda, která se nazývá reminiscenční (vzpomínková) terapie. Základním prvkem tohoto přístupu ke starému člověku s onemocněním demencí je práce se vzpomínkami, které senior ještě má. K tomu se výborně osvědčila tzv. krabička vzpomínek. V té bývají uloženy staré fotografie, vysvědčení, oblíbené předměty, drobné osobní věci, talismany či cokoliv, co člověku připomene časy dávno minulé. Člověk je má stále u sebe a společně s aktivizačním pracovníkem, který je pro tuto metodu školený, otevírá pomyslnou skříňku vzpomínek a raných zážitků jako oázu jistoty a bezpečí ve smyslu „vzpomínám si na to, kdo jsem a co jsem prožil“.

Staré věci ještě dobře poslouží

Nadstavbou krabičky vzpomínek je místnost pro reminiscenční terapii, jakýsi pokoj vzpomínek. V něm jsou rozmístěny staré předměty třeba z domácnosti, které byly běžnou součástí své doby. Starý kredenc, nádobí, první kuchyňské roboty, křeslo, hodiny se závažím, ruční pračka, rozhlas po drátě, černobílý televizor, obyčejná žehlička či sifon. Zkrátka věci, které měl člověk dříve narozený běžně doma, které denně používal, a které mu otevírají dveře do mládí, do doby, kterou si bezpečně pamatuje.

V SENIOR centru Blansko jsme v říjnu loňského roku otevřeli novou přístavbu, která nám rozšířila kapacitu služby Domov se zvláštním režimem na celkových 74 míst. Součástí projektu bylo i uvolnění jedné samostatné místnosti právě pro reminiscenční terapii. Místnost je v současné době připravená k vybavení. Obracíme se proto na každého z vás, kdo byste chtěli do naší vzpomínkové místnosti přispět. Uvítáme zachovalé a dobové předměty, které jsou symbolem 50. a 60. let minulého století. Věci, které nejsou poškozené a ještě dobře poslouží svému účelu. Které provedou nemocného seniora bezpečně známým prostředím, tedy dobou, ve které vyrůstal a žil.

Pozor, není však nutné nám předměty vozit ani posílat. Vzhledem k omezeným skladovacím možnostem našeho domova bude nutné z nabízených věcí pečlivě vybírat ty, které nejlépe poslouží účelům vzpomínkové terapie. Proto v první řadě uvítáme fotografie věcí, případně jejich charakteristiku a stručný popis elektronickou nebo klasickou poštou.

Pokud máte možnost a chtěli byste do naší sbírky přispět, můžete zasílat fotografie a popis věcí na naši adresu:

SENIOR centrum Blansko
Pod Sanatorkou 3
Blansko

Lze také pohodlně využít elektronickou poštu: novotny.petr@ddblansko.cz. Ostatní kontakty naleznete na stránkách domova www.ddblansko.cz. Všem dárcům předem děkujeme za jejich ochotu a nabídky.

Mgr. Lenka Dražilová