Blanenské zámecké dny tak trochu jinak aneb Mnoho podob Zámku Blansko

Čtyřdenní maraton nabitý zajímavými akcemi odstartovala ve čtvrtek 12. září vernisáž výstavy Obchod a reklama za 1. republiky a za protektorátu, která je k vidění v Malé výstavní síni muzea do 22. listopadu 2013.

Najdeme zde exponáty ze soukromé sbírky letovického rodáka Karla Hodera a ze sbírek Muzea Blansko. Tato výstava nabízí ke zhlédnutí předměty, které se vztahují obecně k obchodu a reklamě, nechybí však ani reklamní poutače na některé výrobky, které přežívají až do dnešní doby, jako jsou např. oblíbené bonbony Hašlerky, polévkové koření Maggi apod.

Velmi zajímavým exponátem je také originální zásobník na praženou kávu, který se Hoderově rodině podařilo zachránit během konfiskace jejich majetku a obchodu samotného. Nechybí ani jakási iluze dobového krámku z 30.-40. let minulého století.

Nejslavnější sbírkou Karla Hodera jsou bezpochyby filmové plakáty, které začal sbírat již od svého mládí a které jsou díky kvalitě svého zpracování v dnešní době nesmírně vzácné. Tato sbírka obletěla pod hlavičkou Moravské galerie Brno téměř celý svět, získala si své příznivce v Londýně, Madridu, Káhiře, New Yorku, Hongkongu, Tokiu a především pak v Los Angeles u příležitosti předávání filmových Oscarů. V České republice byly tyto výjimečné plakáty k vidění v Brně, v Praze, v Karlových Varech a před několika lety také v Muzeu Blansko.

Pátek 13.9.2013 neodradil příznivce historie a vůbec všechny ty, kterým není lhostejné 1150. výročí příchodu byzantských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu; tématu šíření křesťanství byl totiž věnován vědecký seminář, jehož cílem byla snaha zodpovědět otázku, jaký význam měla vlastně tato misie pro naše předky v 9. stol. a jaký význam má pak pro dnešní dobu. Během tohoto semináře přednesli své příspěvky pozvaní hosté, jimiž byli: prof. PhDr. Miloslav Pojsl, vedoucí Katedry církevních dějin Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, autor hlavního referátu na téma „Úloha Konstantina-Cyrila a arcibiskupa Metoděje v christianizačním procesu západních Slovanů“, který zazněl v dopoledních hodinách. Odpoledne pak následovala další dvě vystoupení v podání PhDr. Jitky Jonové, ThD., odborné asistentky Katedry církevních dějin CMTF UP v Olomouci, a PhDr. Blanky Rašticové, historičky Slováckého muzea v Uherském Hradišti. 

prof. PhDr. Miloslav Poisl a Mgr. Eva Nečasová

PhDr. Jitka Jonová, ThD.(v popředí), za ní pak PhDr. Blanka Rašticová

Podvečer téhož dne patřil další vernisáži, tentokrát slavnostnímu otevření druhé části expozice, jež nese jméno Bydlení na blanenském zámku. Ta ukazuje, jak zde bydleli různí nájemníci, kteří si pronajímali prostory zámku od posledních majitelů, tedy hrabat Salm-Reifferscheidt, zejména v době od konce 19. do pol. 20. stol. Nejdříve na tomto místě byli ubytováni především významní pracovníci blanenských železáren, v té době byl zámek velmi dobře vybaven, což dokazuje např. i svědectví dr. Jindřicha Wankela. Z tohoto původního vybavení však nezůstalo na blanenském zámku téměř nic.

Nová část této expozice se zaměřuje především na dobu, kdy Salmovi prodali krachující železárny firmě Breitfield & Daněk. Tehdy byly na zámku v Blansku vybudovány byty různé kategorie. Pracovníci muzea se pokusili pomocí obrázků na dochovaných akvarelech o vytvoření jakési iluze, jaká byla asi jeho tehdejší podoba.

Konkrétně se jedná o dvě nové jídelny, které dokládají především způsob dobového stolování. Za zmínku stojí i další předměty jako např. bohatá sbírka olomučanské keramiky nebo bílé sošky z doby 1. republiky. Jedním z jejich nejznámějších tvůrců byl sochař Hlavica, který mj. tvořil i modely,  podle kterých se v blanenských železárnách odlévaly různé bytové dekorace.

Vrcholem těchto dní byly zámecké noční kostýmované prohlídky za účasti pověrečných postav z Blanska a přilehlého okolí, které obsadily některé komnaty zámku a předváděly svoje reje přítomným návštěvníkům.

Úplným závěrem sobotního večera a následně i noci pak bylo zdramatizování jedné z místních pověstí, které bylo předvedeno malým i velký divákům pod názvem Ďáblova krčma.

Jana Franchi