Konec hracích automatů v Blansku

Mohlo by se zdát, že názor zastupitelů ale i samotných občanů města na toto ožehavé a velmi aktuální téma bude jednotný. Opak je však pravdou. Důkazem je i samo hlasování, ve kterém se pro odstranění heren z území našeho města vyslovilo jen třináct z třiadvaceti zastupitelů. 

Nejčastějším argumentem těch, kteří se zákazem nesouhlasí, je skutečnost, že na základě tohoto rozhodnutí přijde ročně městská pokladna o několik milionů korun. Poměrně dost velká část daní získaných od provozovatelů takových zařízení totiž putuje právě do jednotlivých obcí, které výskyt těchto typů podniků na svém území tolerují. Dalším důvodem je obava, že lidé, kteří nenajdou herny přímo v Blansku, se jednoduše přemístí do jiného města.

Starosta města Ing. Lubomír Toufar je přesvědčen, že toto rozhodnutí je správné, i když rozpoutalo mezi lidmi poměrně velkou diskuzi.
„Jsem velice rád, že se nám podařilo zákaz prosadit, tady není o čem přemýšlet. Na prvním místě by měla být vždy a za všech okolností především slušnost. Je amorální zavírat oči před původem takto nabytých peněz, hazard je stejně nebezpečný jako drogy nebo prostituce. Lidé, kteří se nemohou vymanit ze závislosti, končí na dně lidské společnosti a společně s nimi i celé jejich rodiny. Nevěřím tomu, že se hráči budou ve velkém stahovat do jiných měst; herny, které neexistují, nemohou lákat a jak říká pan Bartík z protihazardního sdružení Brnění: ‚Kde nejsou herny, není ani závislost,’ uzavírá Toufar.

Starosta Blanska mj. zaslal dopisy starostům měst a obcí, ve kterých apeluje na jejich vedení, aby se také připojily k zákazu loterií na svých územích a přispěly tak k celkovému ozdravení společnosti.

Naopak Ing. Jiří Crha, 1. místostarosta města Blanska, o jednoznačnosti takového rozhodnutí přesvědčen není. ,,Ano, hazard je dle mého názoru negativní jev, který by společnost podporovat neměla. Zákaz v rámci obce však vidím jako nedostačující. Je to spíše systémová záležitost, ideální by bylo zakázat hazard na území celé republiky nebo alespoň v rámci jednotlivých krajů. Obávám se, aby na následky tohoto rozhodnutí nedoplácely spíše jen zodpovědné obce, města a jejich občané. Není tajemstvím, že poměrně dost velká část daní z tohoto druhu podnikání končí v městských pokladnách. Nemalé sumy tak budou městu, a tím pádem především jeho občanům, chybět. Přál bych si, aby se ukázalo, že je to krok správným směrem a aby došlo ke skutečnému omezení této nebezpečné závislosti a ne jen k jejímu přesunu do sousedních obcí.“

Zda je toto rozhodnutí správné, či nikoli, ukáže patrně čas. Zcela určitě nedojde nikdy k naprosté shodě v tom, co to vlastně jsou tzv. „špinavé peníze“, zda vůbec existují a pokud ano, zda je správné, aby s nimi zcela veřejně disponovaly i města a obce, potažmo celý stát. Na to si musí odpovědět každý sám.

Jana Franchi