RC autoklub zve na 15. ročník 12hodinového závodu

Pro Pavla Magdu, který se RC autoklubu věnuje o něco delší dobu, než je zmíněných 15 let, to znamená vyřídit povolení, napsat články do časopisů a na weby s RC tematikou, zajistit poháry, ceny, diplomy, občerstvení apod. To jsou nejméně tři dny před akcí a další dva dny po ní. Se vším všudy to vyjde nejméně na týden práce. To, co pro klub dělá, už se nedá nazvat jen koníčkem, ale je to pořádný kůň, kterému doba moc nepřeje. Domluvit se v zaměstnání na pár hodinách volna nebo dostat v pátek dovolenou je dnes velký problém. A stejně to mají i další členové.

Do závodu je letos přihlášeno 11 týmů, takže na trati bude těsno. Letos poprvé přijedou dokonce závodníci z Polska. „12hodinovka se jede i v noci, tak jsme v rámci víkendu s charitativním během udělali zkoušku večerního závodu. Přihlášených je pár lidí. Ale míst, kde si mohou zajezdit večer za umělého osvětlení a vyzkoušet si tak, jak autíčko vidí, jaká jsou úskalí jízdy za umělého osvětlení, moc není. Je to zpestření závodění na dráze v Blansku,“ vysvětluje Magda a jak si povídáme, postupně přijíždějí závodníci ze Svitav a z Ostravy.

Bohužel blanenští členové letos ani nepostaví na start závodu domácí tým. Podvozky, které se jezdí na 12hodinovce, placky s přímým zadním náhonem, v Blansku totiž už skoro nikdo nemá. Kategorií je hodně, tak nejsou lidi. Většina našich členů jezdí čtyřkolky cesťáky a hodně členů přešlo na buginy, na off-road. Lidé jdou za zábavou. Do sportu, porovnávat si výkony na dráze, se jim moc nechce. Dráha na buginy v posledních letech vyrostla v Blansku, Opatovicích, v Olomouci a v Letovicích je dokonce vnitřní dráha v hale.

„Areál v Blansku je kompletně vybavený a připravený na jakékoliv závody na asfaltu. Když někdo řekne ve čtvrtek, že o víkendu budou závody, tak není problém. Kamarádi si ze mě sice dělají srandu, že sem chodím jako starat se o zahrádku, ale člověka potěší, když za ním přijdou lidé, např. na Bambiriádě, kde jsme se prezentovali, a pochválí, že to tady máme moc pěkné a že se chodí dívat na závody. Do Blanska také jezdí závodníci z Ostravy, ze Svitav nebo Plzně a areál s podobným zázemím nám závidí,“ je Pavel Magda hrdý na to, co všechno se podařilo vybudovat do roku 1998 a děkuje za podporu městu Blansku i sponzorům, kteří klubu občas přispívají.

12hodinovka v roce 2011.

Ročně zde uspořádají 10–11 závodů. Lidé volají a objednávají si termíny na blanenském okruhu už od začátku března. Klub spravuje rovněž dráhu pro buginy, která je určena jen na rekreační ježdění. Loni začali pořádat tréninky v Jedovnicích v tělocvičně a koupili k tomuto účelu koberec. Ukázalo se, že o zimní ježdění je velký zájem a kapacita je téměř naplněna.

Členů klubu neubývá podle něj díky tomu, že je zde přihlášeno hodně lidí z Brna a okolí. Problémem zůstává, že dnes si lidi přijdou zajezdit, ale o něco se starat, organizovat, to už je nebaví. Raději zvednout příspěvky, ale věnovat čas, to ne. A získat pro ježdění mladé kluky, pro to je dle jeho mínění potřeba spolupráce rodičů, pokud otec vede syna, tak to funguje. „Pavel Pernica se pokoušel založit kroužek, ale není to jednoduché. Mít tam deset dětí a každému říct, přines si vybavení za deset tisíc, tak jich většina příště nepřijde. Dnes by to i rodiče dali, aby se dítěte zbavili na dvě tři hodiny. Jenže ačkoliv se závodí v kolektivu, jedná se o individuální technicky náročný sport, kdy je potřeba se každému jednomu dítěti věnovat,“ vysvětlil, proč se kroužek nakonec neujal.

Za ty roky je na něm už patrná únava a rád by se věnoval i jiným svým koníčkům: „Dva ročníky nazpět jsem si řekl, že to dotáhnu do patnáctky a končím. Tak jsem to loni oznámil. Kdyby bylo komu a kdyby se někdo zapojil, tak to všechno rád předám dál. Pomohl bych s tím.“ Původní nadšení vyprchalo postupně s tím, jak odcházeli kluci, kteří dřív dělali na akcích společně. „Už to není jako kdysi dávno za éry Standy Vondry a Libora Vévody, kdy jsme tady byli taková parta blanenských lidí, která se podílela na všem, ta už není,“ říká a doufá, že se najde důstojný nástupce, který to potáhne úspěšně dál.

Stanislav Mrázek