Adaptační kurz 1. ročníků Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy Blansko

11. října 2014, ostatní, přečteno: 2730×

Akademie & Tělo! … to jsou výstižné  nápisy, které ze svých těl vytvořili studenti prvních ročníků Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Blansku, a to v rámci seznamovacích her na adaptačním kurzu v Rekreačním středisku Hutník, v Radějově na jihu Moravy.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Článek měl omezenou platnost.
Informace v něm uvedené nemusí být již aktuální.

Po prvním týdnu na nové škole žáci na víkend odcházeli vybaveni seznamem s nezbytnostmi na cestu, pro jistotu vícekrát poučeni o nutnosti dávat na sebe pozor a dbát pokynů nadřízených (rozumějte: doprovázejících učitelů).

V pondělí 8. září dorazili na sraz „děti“ i dospělí – disciplinovaně: řádně a včas. Pro několik pavoučků pro štěstí, kteří čekali v pokojících, neměli ubytovaní pochopení. Dříve či později se s nimi každý vyrovnal po svém, aby snad věci a tváře a dny opředené nebyly.

V areálu jihomoravského střediska se „děcka“ mj. vrátila do svých dětských let na houpačkách a průlezkách. Jak přislíbil (nebo domluvil?) náš pan zástupce Mgr. Milan Šoba, počasí bylo ukázkově letní, dovolenkové, ke koupání. Vedle osvěžení, plavání a „cachtání“ si studenti změřili své síly v celé řadě outdoorových aktivit, ve sportovních a pohybových disciplínách. Hrál se fotbal, nohejbal, volejbal, přehazovaná i „plácaná“, přetahovalo se lano, prolézaly se kruhy. Došlo na hod diskem i vejcem. Odvážnější vyzkoušeli rovnováhu na lávce „žabího“ rybníčku nebo průlez myší dírou na místní farmě, kde si rozšířili obzory o nahlédnutí do „splynutí“ člověka se zvířaty a přírodou.

seznamovací hry

Prostor a příležitost k bližšímu vzájemnému poznání a poznávání umožnila paleta seznamovacích her, jež doslova sypal z rukávu vedoucí zájezdu a náš „velitel“ PaedDr. Roman (Gregy) Gregor: hra na jména, představování, sdílení a hádání informací, „osobnostní“ pexeso, poznávání kolegů se šátkem na očích, předávání nonverbálních signálů, expedice aj. Při realizaci ochotně a s radostí pomáhal kolega (náš místní „ombudsman“) Mgr. Jan (Honza) Pařízek. Zdravotnický dohled a péči zodpovědně zajistila paní učitelka Mgr. Eva Paseková. Vskutku „námořnickou“ rozvahou a pro mne nečekaným „přívalem“ (dobrých) slov k příjemné a přátelské atmosféře přispěl třídní E1 – Mgr. Josef (Pepa) Půlkrábek.

V okolní krajince se postupně zorientovali všichni zúčastnění. Jak známo, vyhrát však může vždy jen jeden. Nebo vlastně tři: Paseková, Havlová, Půlkrábek. Zcela regulérně, v roli dobrovolníků předběžců. I naši mladí svěřenci však podali velmi „slušné“ výkony, jež učitelská porota průběžně oceňovala pochvalnými komentáři i čokoládovými „medailemi“ :-)

Schopnost práce v týmu, dramatické vlohy a smysl pro humor se projevily při přípravě třídních scének na téma Rodina v roce 1870, 2014 a 2150. Připravená představení dojala i rozesmála diváky až k slzám, jež vystřídaly okamžiky dobrodružství a napětí při následné noční „bojové“ hře.

Jak prázdniny, tak i „adapťáky“ jednou končí. A po nich nastává... co jiného, než návrat do reality, respektive do každodenního školního „klání“. Všem zúčastněným (se vzpomínkou i na pana řidiče autobusu) patří poděkování za ony báječné tři dny „léta navíc“ a za to, že jsme se domů vrátili živí, zdraví a celí, sžití, stmelení a sehraní, pozitivně naladění, s nadějí a vyhlídkami na minimálně takové, ba ještě lepší zítřky... Zkrátka spokojení. A TAK TO MÁ BÝT :-)

Za všechny zúčastněné s díky

Ing. Bc. Jolana Havlová, třídní učitelka O1