Čištění odpadních vod v Blansku a okolí slaví 50 let – 1. část

První čistírna odpadních vod (ČOV) v Blansku (1965–1999)

Dne 07.09.1965 převzal do provozování objekt čerpací stanice Kamenolom tehdejší provozovatel – Okresní vodohospodářská správa Blansko. Následovalo zprovozňování dalších částí, zejména na čistírnu odpadních vod.

Zvláštností je, že čistírna byla a doposud stále je vybudována na kopci nad městem a veškeré vody je nutno do ní přečerpávat z čerpací stanice Kamenolom výtlakem dlouhým 600 m do výšky 35 m. Na tomto místě je nutno podotknout, že převážná část města Blanska má jednotnou kanalizaci, což klade na provoz systému nemalé technické i finanční nároky.

Čistírna byla vybudována v souladu s tehdejšími požadavky na čistotu vod, tedy s důrazem odbouráváni uhlíkového a dusíkového znečištění. Svému účelu sloužila bez větších zásahů do technologie až do devadesátých let minulého století.

V průběhu let byly na ČOV připojovány jednak nové obytné zóny rozvíjejícího se Blanska, sídliště Blansko-Sever v roce 1967, Zborovce postupně do roku 1976, Podlesí v roce 1981, Písečná v roce 1984, jednak nové čtvrti Blanska, tedy Klepačov v roce 1989, Těchov a Obůrka v r. 1988 a zbývající část v r. 2002. V samotném Blansku zůstávala nedořešená situace Starého Blanska, kde byl roku 1975 vybudován páteřní sběrač splaškové vody a stoka pro dešťovou kanalizaci, ale bez napojení na čistírnu odpadních vod.

Během doby se podstatně zvýšily nároky na kvalitu vypouštěné vody a tyto nové požadavky již nebyla čistírna schopna svojí technologií zabezpečit. Současně pak bylo nutno řešit celou řadu technických problémů spojených s provozem, z nichž za nejzávažnější byla považována chybějící kalová koncovka. I přes tuto skutečnost bylo faktem, že kvalita vody v řece Svitavě (recipientu z ČOV Blansko) byla pod zaústěním odtoku z ČOV u Klamovky lepší než nad tímto vyústěním.

V průběhu devadesátých let bylo v rámci oprav provedeno několik technologických vylepšení. Bylo však zřejmé, že ČOV potřebuje zásadní změnu – intenzifikaci s cílem zvýšení kapacity a zabezpečení takového technologického vybavení, které by bylo schopno zajistit požadovanou kvalitu čištění. Byla zpracována dokumentace, po realizaci jejich závěrů čistírna odpadních vod uvedené požadavky na kvalitu čištění měla zabezpečit.

Na začátku projekčních prací investor s pomocí projektanta opět řešil (a zdaleka ne naposledy) otázku, zda by bylo možné přemístit čistírnu odpadních vod tak, aby nebylo nutno čerpat veškeré odpadní vody. Takové místo však pod Blanskem nebylo doposud nalezeno.

Intenzifikace – I. etapa (1999–2004)

Investor byl postaven před nelehké rozhodnutí. Podle tehdejších cen byla intenzifikace čistírny odpadních vod oceněna na cca 150 mil. Kč. I přes příslib dotace za státního rozpočtu nebylo možno zajistit krytí finančních nákladů. Proto bylo rozhodnuto rozdělit intenzifikaci na dvě etapy – první zhruba ve výši 35 mil. Kč a zbytek do druhé etapy.

Dalším problémem pak bylo rozhodnutí, co všechno zařadit do 1. etapy. Především byly voleny ty nezbytné úpravy, které zajišťovaly maximální možné napojení odpadních vod na čistírnu, v druhé řadě nejožehavější otázky technologie čistírny s tím, že je nutno veškeré úpravy volit tak, aby stávající objekty bylo možno provozovat s těmi novými, kapacitně a technologicky novými.

Výsledkem úvah byla náplň první etapy, která zahrnovala:

• Kanalizace: napojení stávajícího sběrače na Starém Blansku na páteřní sběrač v ulici Svitavské. Výškové uspořádání spolu s předpokládanými ztrátami tlaku po délce v potrubí si vynutilo zřízení čerpací stanice na Starém Blansku. Z této stanice byl výtlak veden protlakem pod železniční tratí, shybkou přes řeku Svitavu do sběrače. Výtlak byl zdvojen, druhá větev končí v poslední šachtě před ul. Svitavskou.

• Současně byla zřízena nová splašková kanalizace v ul. Hořické a napojena na páteřní stoku, a tím vyloučen nátok Hořického potoka do kanalizačního systému a na čistírnu odpadních vod.

• V čerpací stanici „Kamenolom“ byla vyměněna čerpací technika, u nových čerpadel bylo poprvé použito měničů otáček tak, aby výkon čerpadel korespondoval s nátokem. Nátok byl doplněn o stírací česle, o lis shrabků, stavebně byla stanice modernizována.

• Na čistírně odpadních vod nejzásadnější změnou prošla kalová koncovka – poprvé byla zřízena. Zahrnovala čerpací stanici kalu, vratného kalu, vybudování uskladňovací nádrže kalu, instalaci zařízení na odvodnění a zahuštění kalu a skladovací plochu kalu. Viditelnou změnou prošla provozní budova – byla zvýšena o jedno poschodí s tím, aby bylo zajištěno zázemí pro obsluhu i potřebné provozní plochy. Uvedené úpravy si vyžádaly celou řadu dílčích úprav – od přípravy území a odstranění původních objektů a kalových polí apod. přes provedení řady přeložek stávajících sítí a úprav rozvodů kanalizace, plynovodu, úprav a výměny čerpací techniky, úprav žlabů a nátoků, elektroinstalace, provedení MaR (měření a regulace) a celou řadu dalších úprav.

Veškeré úpravy byly dokončeny v roce 2001 a zkolaudovány nákladem necelých 36 mil. Kč, z nichž dotace za státního rozpočtu činila 8,3 mil. Kč, částka 13 mil. Kč byla hrazena z úvěru, zbývající prostředky hradil investor – Svazek vodovodů a kanalizací.

Realizací 1. etapy byl vytvořen předpoklad pro navýšení kapacity čistírny odpadních vod na 23 500 EO, realizován byl téměř 1 km nových stokových sítí a veškeré odpadní vody ze Starého Blanska byly poprvé svedeny na čistírnu. V průběhu realizace této stavby bylo intenzivně jednáno o zabezpečení financování další etapy.

Příště Projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje” (2004–2008) a budování kanalizace v obcích.

Ing. Pavel Mikulášek
výrobně-technický náměstek divize Boskovice