Z redakční pošty: Lidská krutost nezná mezí

Paní Olga (82) byla důchodkyně, která si ve zdraví po celoživotní dřině ve Strojírnách ČKD užívala důchod, obklopená dcerami, vnoučaty a přibývajícími pravnoučaty. Bydlela po smrti manžela sama v bytě v Blansku.

Ve čtvrtek 09.07.2015 ji dopoledne vyrušil telefon, stolní přístroj, tzv. pevná linka. Na druhém konci sluchátka se ozval mladý ženský hlas a paní Olga odvětila: „To jsi ty, Adélko?“ v domnění, že volá její vnučka, na což byla vcelku zvyklá. Volající odvětila, že ano, a že by něco potřebovala. Paní Olga, ve své důvěřivosti a dobrotivosti, nepoznajíc, že volající její vnučkou není, okamžitě nabídla pomoc. Volající žena ji začala prosit, že je v Brně, a že kupuje auto a že to má být překvapení a že jestli by jí babička nemohla půjčit nějaké peníze, ale aby o tom – pro to překvapení – nemluvila. Paní Olga přislíbila a řekla, že něco má doma a něco ve spořitelně a že ať jí za hodinu zavolá. Mezitím běžela do Spořitelny a výběrem v bance spolu s hotovostí doma shromáždila 120 tisíc korun.

Za hodinu se ozval telefon a volající žena se zeptala, zda peníze má u sebe a že pro ně posílá kamaráda Michala, který prý čeká u jejího domu. Paní Olga, stále důvěřivá, vyšla před dům a Michalovi peníze v obálce odevzdala. Ten je beze slova vzal a rychle odešel. Akorát ji ještě ujistil, že jí Adélka zavolá, ať prý jde domů. Když se tedy vrátila domů, skutečně se ozval telefon a ženský hlas jí poděkoval a řekl, že v 15:00 hodin za ní přijede domů.

V 15:00 hodin nikdo nepřijel a nevolal. Tak po chvíli paní Olga zvedla telefon a zavolala své vnučce.

Dál již příběh pokračuje jako strašlivé procitnutí a zjištění tragického omylu. Skutečná vnučka Adélka samozřejmě o ničem nevěděla, byla v té době ve svém zaměstnání 100 km od Blanska. 

Paní Olga se obrátila na Policii a za pomoci svých dcer absolvovala dlouhé a nepříjemné řízení. Tím bylo dokonáno její strašné poznání lidské krutosti, bezohlednosti, cynismu a hlubokého ponížení. Zhroutil se jí celý život. Ta ztráta peněz pro ni nebyla existenční, kruté bylo hlavně poznání, jak se člověk může takto k jinému člověku zachovat, že jsou mezi lidmi někteří tak hrozně zlí.

Další její osud už je jen hypotézou. Asi si nikdo nedokáže představit tu noc, po kterou nejspíš nedokázala zamhouřit oko a pořád přemítala své pochybení, důvěřivost a naivitu. Nejspíš se během této noci u ní zrodil plán řešení té situace.

V pátek kolem poledne se objevil na internetu článek, že v dopoledních hodinách srazil v Blansku u lomu neznámou starší ženu vlak.

Pro čtenáře nechť je tento příběh poučením a varováním, aby věděli, že to, co se dnes a denně objevuje v televizi, se opravdu může stát komukoli z nás. Lidské zlo je všude kolem a my je mnohdy ani nevnímáme, a přitom se může stát komukoli z nás anebo našich blízkých a dokáže nám změnit ze dne na den život v peklo.

A je-li mezi čtenáři viník, snad mu budiž vědomí o tom, co způsobil, dostatečným trestem, který na něm nejspíše světská spravedlnost vykonat nedokáže. Přál bych mu i to, aby se účastnil identifikace oběti a vidět svou – například babičku – po takové tragédii.

Marcel Němec