Blahopřání blanenským regionálním badatelům

BLAHOMIL GRUNDA

Blahomil Grunda se narodil 15. ledna 926 v Lažánkách u Blanska. Základní školy navštěvoval v Blansku. V letech 1941–1945 studoval na Obchodní akademii v Brně, potom byl čtyři roky zaměstnán v ČKD Blansko.

V roce 1949 složil další maturitu na reálném gymnáziu a dále studoval na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně. Studium zakončil v roce 1953 jako lesní inženýr.

Na lesnické fakultě zůstal, zprvu jako vědecký aspirant, potom pracoval na výzkumných úkolech při studiu lesních půd. Řadu úkolů úspěšně obhájil a v odborném tisku českém i zahraničním uveřejnil 117 publikací, z toho stati ve 4 knihách (dvě německé, dvě anglické).

Již od roku 1971 ho zaujala oblast vlastivědná týkající se Blanska a jeho okolí. V průběhu let uveřejnil 116 publikací, z toho 9 ve formě knih nebo brožur.

MIROSLAV STARYCHA

Miroslav Starycha se narodil 1. února 1929 v Blansku. Po základním vzdělání v Blansku a na Vyšší škole strojnické v Brně pracoval v podniku METRA jako velmi úspěšný konstruktér při vývoji elektrických měřicích přístrojů využitelných také v lékařství. Své zaměstnání však musel pro vážné onemocnění opustit.

Po určité době svou tvůrčí aktivitu obnovil spoluprací s Kroužkem mladých čtenářů na základních školách Dvorská a Salmova, kde pomáhal dětem při soutěžích vyhlašovaných nakladatelstvím ALBATROS Praha. Děti získávaly vždy vysoká celostátní ocenění.

Současně se M. Starycha začal zabývat historií techniky. Ve spolupráci s B. Grundou se zaměřili v řadě publikací na vynikající osobnost vynálezce a podnikatele Ericha Roučku, který byl také badatelem v dietologii. Jejich činnost vyústila v knihu Erich Roučka (1888–986).

Život a dílo moravského Edisona, kterou v roce 2007 vydalo Technické muzeum v Brně a o rok později získala tato kniha zvláštní ocenění v soutěži GLORIA MUSEALIS od Ministerstva kultury ČR a Asociace muzeí a galerií České republiky.

Miroslav Starycha se stal v Blansku spoluzakladatelem Společnosti pro identifikaci měřicí techniky SPRIMT a věnoval se dále vlastivědě Blanska, zejména osobnostem z oblasti techniky (Karel Kupa, Jindřich Bozděch, Eduard Dorazil aj.) a některým blanenským pamětihodnostem.

Uveřejnil více než 110 publikací nejen v blanenských tiskových médiích, ale také ve Vlastivědném věstníku moravském, v lékařském časopise Acta medica (Brno) aj.

Autor textu: Jitka Ševčíková