You Dream We Run 2016: Vyplňme sny těch, kteří to potřebují

Pane Jančiare, letos poprvé se poběží ve dvou kategoriích, sny se tedy budou plnit i dospělým. Jak vznikla tato myšlenka?

Našemu spolku PROSEN se zdá, že kategorie dospělých je naší společností poměrně opomíjená. Přece jen jakákoliv disfunkce u dětí je zde mediálně lépe uchopitelná a smutný dětský příběh snadněji chytne za srdíčko. Dospělí to mají mnohem těžší. Proto spolupracujeme s Domovem Olga, který nám poskytl pomoc ve vytipování těch, kterým bychom mohli pomoci.

Na co se můžeme letos těšit v rámci doprovodného programu?

Jsem velmi rád, že se nám podařilo získat Marka Ztraceného, Pavla Caltu, šumperskou formaci O5 a Radeček, skupiny Netopýr, Akcent aj. Vyvrcholením bude relativně nové ostravské hudební seskupení Jindry Holubce Y Amigos, které si na páteční odpoledne připraví ochutnávku latinsko-amerických rytmů. Necháme se překvapit, jak se bude podobný typ hudby líbit. Věřím, že nabídka je opravdu pestrá a že si z ní vybere úplně každý.

Pomoci splnění snu lze nákupem trička nebo dalších doplňkových předmětů. Foto (2014): S. Mrázek

Běžci letos poprvé poběží se štafetovými kolíky se zabudovaným čipem...

Po zkušenosti z loňska, kdy se přihlásilo zhruba osm stovek běžců, ke kterým se pak přidávali i náhodní kolemjdoucí, jsme se rozhodli zkvalitnit jejich zázemí a komfort. Mezi nimi jsou totiž stále početnější profesionální sportovci, kteří uvítají možnost přesných údajů o tom, co mají za sebou. Dříve se zapisovala pouze uběhnutá kola, nyní se naměří skutečná vzdálenost, kterou jednotlivé týmy za těch čtyřiadvacet hodin uběhnou. Je mi jen líto, že nám v tomto nepomohla žádná z mnoha tuzemských firem, které jsme oslovili. Vstříc nám nakonec vyšla firma německá, která nám nabídla veškerý servis za charitativní cenu. 

Jak vnímáte podporu ze strany města a místních podnikatelů?

Každý, kdo se zabývá charitativní činností mi dá jistě za pravdu, že myšlení a vůbec přístup lidí u nás k postiženým spoluobčanům jsou odlišné než v jiných zemích. Konkrétně v Belgii a Holandsku je to třeba úplně naopak. Na spolupráci a podporu ze strany města si nemůžu stěžovat, vedení mi vždy vyšlo maximálně vstříc. Finanční podpora naší akce je ale, ve srovnání s jinými akcemi ve městě, výrazně odlišná. Neziskové organizace jsou na tom bohužel hůře než ty ziskové. Co se místních firem týče, poslali jsme snad stovku mailů, reakce byly spíš sporadické. Záleží, jak se k tomu člověk postaví. Myslím, že by jen stačilo nehledat důvody, proč něco nejde a spíš se snažit najít způsob, jak by to šlo.

Atmosféra startu je pro všechny účastníky nezapomenutelná. Foto (2014): S. Mrázek

Jak mohou lidé, kteří na akci přijdou, konkrétně pomoci?

Jednak nákupem oranžového trička, v prodeji budou i reflexní pásky, náramky a placky. Letos poprvé bude možné zakoupit i ekologické kelímky na nápoje s logem akce. Jinak firmy i jednotlivci mohou samozřejmě přispět na náš transparentní účet. Hlavní je ale účast sama o sobě. Sounáležitost lidí je neskutečně opojná a já bych si ji přál vnímat častěji.

Vidět noční Paříž. Takový je sen dospělé Radky, malá Natálka by ráda jela s rodiči k moři. Těch snů je ale mnohem víc...

Letos bude splnění všech snů opravdu finančně náročné, o to víc bude záležet na účasti. V kategorii dospělých je jich šest, dětských snů stejně tak. Pokud by se nepodařilo splnit sen všem, půjdou do dalšího ročníku. Já ale pořád věřím, že se nám i letos podaří splnit všechny.

V loňském roce běželo třiadvacet štafetových týmů o celkovém počtu 727 běžců. Díky 140 tisícům korun, které se podařilo vybrat, se splnil sen nejen Emičce, první v pořadí, ale všem pěti přihlášeným dětem.

Program akce na oba dny najdete v přehledu akcí. Informace k registrací týmů je k dispozici zde.

Za rozhovor poděkovala Jana Franchi