Martin Lepka představuje Městskou policii Blansko

Pane řediteli, v Blansku je městská policie řízena starostou, její úkoly, povinnosti a oprávnění jsou jasně vymezeny zákonem o obecní policii. MP Blansko funguje od roku 1992. Od té doby nepochybně prošla určitým vývojem...

Ano, historie MP Blansko se skutečně začala psát před pětadvaceti lety, kdy zastupitelstvo vydalo obecně závaznou vyhlášku o zřízení této instituce ve městě. Na samém začátku našeho působení mělo Blansko čtyři strážníky. Nyní je jich devatenáct. Současný stav je dle mého názoru optimální a odpovídá počtu obyvatel Blanska a jeho integrovaných částí.

Struktura vaší činnosti je poměrně obsáhlá. Nemáte pocit, že vás ale občané města vnímají spíše jenom jako represivní složku ve městě?

To samozřejmě záleží na úhlu pohledu. Je přirozené, že ti, které přistihneme při protiprávním jednání, mají pocit, že jsme příliš přísní a že naším cílem je vybrat co nejvíce peněz na pokutách. To je ale mylný názor, se kterým nemohu rozhodně souhlasit. Naše práce není pouze o represi a „rozdávání pokut“. Záběr naší práce je mnohem širší. Dal by se vymezit třemi hlavními oblastmi našeho působení.

Můžete je prosím vyjmenovat?

V první řadě je to prevence, dále je to oblast ochrany veřejného pořádku, majetku, bezpečnosti osob a dopravy, tou třetí je pak spolupráce s ostatními orgány či organizacemi ve státní správě nebo samosprávě.

Městská policie zajišťuje pravidelný dozor u přechodů pro chodce v blízkosti základních škol. Foto: S. Mrázek

Sám jste zdůraznil především preventivní činnost. Jakou roli v ní hraje městský kamerový dohlížecí systém (dále jen MKDS)?

Dost podstatnou roli, a to už od roku 1999, kdy byl v Blansku instalován. V současné době máme čtrnáct kamerových bodů rozmístěných na místech, které jsme vytipovali ve spolupráci s Policií ČR. Jedná se o lokality, kde byl zaznamenán zvýšený výskyt přestupků nebo trestné činnosti. Díky kamerovému systému došlo nejen k jednoznačnému poklesu protiprávního jednání ve sledovaných lokalitách, s jeho pomocí jsme schopni operativně řešit i dopravní situaci ve městě a samozřejmě vyhledávat páchaná protiprávní jednání. Je to vlastně takový náš strážník v terénu. Pokud bych se měl vyjádřit k dalšímu rozšiřování MKDS, tak bych uvedl následující: Na další dotace (náklady na zřízení kamerového systému ve městě pokryly z 80 % dotace, pozn. red.) za účelem jeho rozšíření bohužel nedosáhneme, a to vzhledem k hodnotícím kritériím, jejichž splnění je základní podmínkou získání dotace. Blansko je totiž z hlediska bezpečnostních kritérií „bezpečným“ městem, což je z pohledu občanů samozřejmě dobře. S rozšířením počtu kamerových bodů v rámci dotačních programů tedy v dohledné době nepočítáme, ale v rámci možností městského rozpočtu provádíme jeho postupnou modernizaci.

Dalším vaším preventivním programem je „Senior linka 156“. Můžete ho popsat a uvést, do jaké míry je o tuto službu zájem?

Jedná se o osvědčený program, na kterém spolupracujeme s Odborem sociálních věcí MěÚ Blansko (dále jen SOC). Využívají ho především lidé, kteří žijí osaměle nebo lidé zdravotně hendikepovaní. Jedná se o drobné zařízení ve velikosti klíčenky, které mají stále při sobě. Mohou je použít k přivolání okamžité pomoci MP přes tísňovou linku 156. Je to zejména v případě nějakých zdravotních problémů, ale i tehdy, pokud by je někdo obtěžoval, nebo dokonce ohrožoval. Nyní tohoto zařízení využívá asi dvacet pět klientů. Pracovníci odboru SOC vytipují klienty, kterým by mohla tato služba být prospěšná, my pak zajistíme instalaci a vlastní provoz. Strážníci vyjíždějí na zavolání i několikrát do týdne, hlavním důvodem jsou především zdravotní problémy, upadnutí seniora, který se nedokáže sám posadit a podobně. Se souhlasem těchto lidí máme i klíče, snadno se tak dostaneme do domu či bytu, abychom mohli operativně celou situaci vyhodnotit a případně zavolat další pomoc nebo vyrozumět rodinné příslušníky.

Na služebnu městské policie se lidé mohou dovolat nepřetržitě prostřednitvím bezplatné linky 156. S jakými stížnostmi či proviněními se v Blansku potýkáte nejčastěji?

Obecně mohu konstatovat, že je to jak oblast veřejného pořádku, tak i dopravy. Často také řešíme porušování povinností, které jsou vymezeny obecně závaznými vyhláškami či nařízeními. Pokud budu konkrétní, tak nejčastěji je to rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, narušování občanského soužití nebo drobné krádeže v obchodních domech a samozřejmě již zmiňované přestupky v dopravě .

Poměrně často diskutovaným tématem je pohyb „podezřelých“ osob na Rožmitálově ulici, které vzbuzují veřejné pohoršení. Existují vůbec nějaké nástroje, pomocí kterých byste mohli tento stav jednoznačně řešit?

Na toto téma bylo řečeno skutečně mnoho. Víte, já si vůbec nemyslím, že by Blansko mělo ve srovnání se stejně velkými městy v republice nějaký zásadní problém s bezdomovci. Některým lidem mnohdy vadí pouze jejich přítomnost, i když se tyto osoby žádného protiprávního jednání nedopouští. Dnešní společnost bohužel produkuje tento typ lidí, někteří si za svou situaci mohou sami, jiní se do ní nedostali vlastním zaviněním. V řešení tohoto problému je často klíčový individuální přístup takových jedinců. Pomoc jim nabízí například Oblastní charita Blansko a odbor SOC, které se snaží s těmito osobami intenzivně pracovat. Často se však stává, že tito jakoukoli pomoc odmítají. Těch nejproblémovějších, kteří jsou zde nejvíce vidět, naštěstí není moc, řádově do pěti. Město čelilo v tomto směru v minulosti mnohem větším problémům. Řadu lidí z ulice se mu podařilo umístit ve svém městském bytovém domě na Jungmannově ulici. Dnes zde vcelku spokojeně žijí, a pokud dodržují pevně daná pravidla, město jim smlouvu o ubytování každý měsíc prodlužuje. V opačném případě se s nimi samozřejmě rozloučí.

Názorovou polemiku vyvolala také nová vyhláška, která upravuje volný pohyb psů na čtyřech přesně vymezených místech ve městě. Jak se zdá, někteří lidé s ní mají problém...

Ano, tato vyhláška je platná od 1. října tohoto roku. Myslím si, že není reálné, abychom stoprocentně uspokojili všechny občany města a vyšli jim vstříc. Tato problematika je hodně o ohleduplnosti a toleranci. Jinak se na věc dívají pejskaři, jinak třeba maminky s malými dětmi a jinak to zase vidí např. sportovci na oválu kolem baseballového hřiště na sportovním ostrově. Najít vhodná místa pro volný pohyb psů bylo v Blansku vzhledem k jeho zástavbě poměrně obtížné. Z tohoto důvodu je jedním z míst vymezených vyhláškou i park kolem zámeckého jezírka. Pokud ale mluvím o volném pohybu psů, je třeba zdůraznit, že pes musí být vždy pod neustálým dohledem a přímým vlivem doprovodu psa. To je také jeden z prohřešků, který v první fázi, dokud vyhláška nepřijde do povědomí občanů, řešíme pouze domluvou. Dále také platí, že v prostorech vymezených pro volné pobíhání psů je zachována povinnost doprovodu psa odstranit znečištění, které pes způsobí. Toto si mnozí také neuvědomují, anebo to nedodržují záměrně? Na tuto otázku ať si každý odpoví sám. Často se setkáváme s názorem, že já za psa řádně platím do městské pokladny, tak ať si po něm úklid zajistí město. A to je právě ta ohleduplnost k ostatním, kterou jsem dříve zmínil.

Pokud hovoříme o aktuálních tématech, nelze se vyhnout otázce parkování...

Nejproblematičtějšími místy v minulosti bylo parkování u pošty, u hlavního nádraží, kde se situace vyřešila vybudováním velkého záchytného parkoviště, a konečně i oblast v okolí nemocnice. Tato lokalita je skutečně nesmírně problematická nejen pro návštěvníky nemocnice, ale také pro rezidenty. S vybudováním nového parkoviště nad nemocnicí přibyla nová parkovací místa, ta však prozatím nejsou zaplněna ani z poloviny. Některá témata ohledně tohoto nového parkoviště jsou jistě věcí názoru a ještě k dořešení, z pohledu městské policie musím bohužel konstatovat, že se situace v této lokalitě nijak rapidně nezlepšila. Věřím ale, že lidé se naučí tuto parkovací plochu využívat.

Rychlost strážníci městské policie měří ze zákona výhradně v místech nebo úsecích schválených Policií ČR. Foto: S. Mrázek

Jaké přestupky nejčastěji řešíte v oblasti dopravy?

Co se týká počtu spáchaných přestupků, tak se jedná především o porušování povinností vyplývajících ze zákazových a příkazových značek, tedy klasické porušování zákazu vjezdu, zákazu stání a dále také nedodržování nejvyšší dovolené rychlosti v obci. Na tomto místě musím zdůraznit, že měřění rychlosti, ke kterému jsme oprávněni, a které provádíme výhradně v místech nebo úsecích schválených Policií ČR (dále PČR), není naší hlavní, či snad z pohledu některých řidičů nějak oblíbenou činností. Za rok 2015 jsme z celkového počtu všech přestupků řešili 1 343 přestupků v dopravě, rychlost se řešila v 62 případech, což je asi jen 5 % z celkového počtu a statistika za rok 2016 bude obdobná. Kontrola dodržování rychlostních limitů je podle mého názoru důležitá nejen z hlediska represe, ale především z hlediska prevence. Pokud řidiči vědí, že se v určitém úseku měří, automaticky zpomalí a rychlostní limity dodržují.

V úvodu našeho rozhovoru jste zmínil spolupráci s Policií ČR, dalšími složkami a odbory městského úřadu. V čem jsou její hlavní výhody?

Spolupráce s našimi partnery v rámci úřadu je naprosto nezastupitelná. Také prostřednictvím vydávaných obecně závazných vyhlášek a nařízení se do rukou městské policie dostává další rozšiřující a účinný nástroj, který slouží k posílení pravomoci strážníků při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, se kterými můžeme účinně řešit některá protiprávní jednání. Stejně tak spolupráce s Policií ČR. Naše činnost se velice často prolíná a úzce souvisí s problematikou, kterou se zabývá a kterou řeší PČR. V minulosti byly realizovány společné veřejno pořádkové a dopravně bezpečnostní akce, policisté mohou využívat náš MKDS. S Policií ČR podepsalo Město Blansko rovněž Dohodu o spolupráci při zajišťování veřejného pořádku.

Pane řediteli, mohl byste na závěr uvést, jaké jsou Vaše plány do budoucna?

Rádi bychom pokračovali v rámci možností rozpočtu města v modernizaci stávajících komunikačních a informačních systémů. V letech 2014–2015 došlo k postupnému zavedení digitálních radistanic Hytera, které nahradily původní analogový systém. Od června 2015 využíváme i tzv. MP Manager, což je základní informační systém určený pro práci obecních policií. Strážníci tak v on-line procesu mohou přes internet pořizovat nové události, konzultovat různé evidence, registry a podobně. Systém pak nabízí a umožňuje využít ještě celou řadu funkcí, pomocí kterých se snažíme zvýšit úroveň a efektivitu výkonu služby strážníků. V dalších letech budeme v rámci možností pokračovat i v modernizaci kamerového systému. Naším cílem je postupná digitalizace přenosu všech kamerových bodů.

Za rozhovor poděkovala Jana Franchi.