Antonín Juračka: 90

Originální kreslíř, malíř, ilustrátor, grafický designér, ale od konce šedesátých let i kurátor nesčetných výstav v Síni umění ZK ROH ČKD (Dělnický dům), v blanenském muzeu i v Galerii města Blanska a také kolekce 72 výstav v Galerii v předsálí KSMB (1982–91), laureát Ceny města Blanska za kulturu z roku 1996. Osobnost.

Antonín Juračka se narodil 26. ledna 1927 v Doubravici nad Svitavou a nejprve se vyučil elektromechanikem u firmy Sochor v Blansku. Teprve potom přešel na Střední uměleckoprůmyslovou školu ve Zlíně, kde vystudoval obor užité grafiky. Jako výtvarník pak pracoval v propagačním oddělení národního podniku ČKD Blansko. Pod rukama mu vznikaly originální propagační materiály, v nichž roztáčel turbínám sukně a nasazoval jim vousaté hlavy. Tisky ČKD Blansko byly v té době vtipné a usměvavé, jak jen to vážný slévárenský a strojírenský výrobní program dovolil.

To byla však jen malá, i když závažná část Juračkovy výtvarné práce. Vlastní volná tvorba se odehrávala doma na stole u okna a potřeboval k ní jen papír, tužku, pero, tuš a barvy. A hlavu. Tak vznikla např. velkolepá série čárových kreseb s názvy jako „Dvanáct hodin dlouhá čára“, Čára plná schodů“, „Vzpomínka na divadlo v Epidauru“ a další. Přibývaly kruhové tvary „Jaro“, „Léto“, „Podzim“, „Zima“ dokládající, že čára může vypadat jarně nebo zimně. Husté struktury čárových labyrintů mnoha tvarů a velikostí byly nadlouho Juračkovým základním vyjadřovacím prostředkem.

Oboustranně motivující byla spolupráce Antonína Juračky s básníkem a spisovatelem Ludvíkem Kunderou. Kunderovy průvodní texty k Juračkovu výtvarnému cyklu „Vari, variace, varieté“ jsou důkazem, kolik v něm lze najít inspirace a důvodů k básni. Podobně i ve skvostném rozverném holdu českému jazyku a písmu vůbec v cyklu klaunů „Cifrklauni“ a „Má abeceda“.

Každá, zdánlivě jednoduchá Juračkova kresba má několik vrstev a stejně vrstevnatá je i jeho výtvarná tvorba: obrazy, kresby, ilustrace, kreslený humor, prostorové práce, spousta grafických úprav plakátů, katalogů, drobná a užitá grafika, exlibris, instalace výstav, ...

Na společných výstavách se podílel od roku 1965 a jsou mezi nimi důležité expozice jako Bienále užité grafiky Brno, mezinárodní výstavy ilustrací a knižní grafiky, Proměny knižní značky, Svět cirkusů a varieté, Abeceda designu, Moravská grafika, Mezinárodní bienále humoru a satiry v Gabrovu, Hyperbibliofilie, Grafický design 2000, Salón moravské grafiky 2002, výstavy organizované Sdružením Q Brno. Jeho práce mohli obdivovat návštěvníci v Brně, Praze, Polsku, Itálii, Německu, Mexiku, Japonsku.

Autorské výstavy A. Juračky jsou zaznamenávány od roku 1970, a to opakovaně v Blansku – některé i se svou ženou Miladou a dcerou Arnou – v Boskovicích, Brně, Adamově, Vyškově, Prostějově, Znojmě i v blanenských družebních městech rakouském Mürzzuschlagu a polské Legnici.

Antonín Juračka už naším městem nechodí, zemřel v roce 2005. Ale chybí nám. Chybí jeho velkorysý nadhled, jeho přesah, jeho globální chápání výtvarného umění neomezeného hranicemi města ani země, jeho noblesa. A zejména jeho hořký humor.

Irma Charvátová