Živá paměť města: Eva Kupová – výtvarnice

12. října 2017, kultura, přečteno: 3300×

V blanenském kině se včera v podvečer uskutečnila premiéra dalšího filmového dokumentu studia Audiovisual v rámci cyklu Živá paměť. Autoři snímku Jan a Radek Popelkovi v něm představili výjimečnou osobnost blanenského kulturního světa, výtvarnici a dlouholetou pedagožku Evu Kupovou, a to hned v několika polohách.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Paní učitelku Evu Kupovou není třeba Blanenským nijak dlouze představovat. Během její téměř šedesátileté pedagogické praxe prošly jejím výtvarným ateliérem stovky, ne-li tisíce žáků (přesný počet zůstává dosud zahalen tajemstvím), kterým stihla předat nejen teoretické vědomosti, ale i lásku k umění, nadhled a humor, který jí není vůbec cizí.

Prý se o ní říká, že si dělá z lidí legraci. Tomu se však brání. A i kdyby. Všichni jí to rádi odpustí. „Kupovku“, jak jí lidé od kumštu říkají, musí mít totiž každý rád. Téměř zaplněný sál blanenského kina toho byl dokladem. Nutno také dodat, že po promítnutí snímku došlo vůbec poprvé v historii cyklu i na potlesk ve stoje.

Materiál pro vznik tohoto devětačtyřicetiminutového filmu sbírali otec a syn Popelkovi téměř čtyři roky. Eva Kupová v něm odkrývá svoje lásky a radosti, ke kterým bezvýhradně patří i divadlo. Její jméno je tak spjato, mimo jiné, i s blanenským divadlem Kolárka. Nechybějí ani vzpomínky z dětství, zazní zde však i její názory na aktuální dění ve městě nebo jasná odpověď na její osobní důvody, proč se rozhodla odmítnout ocenění města Blanska za kulturu, na které byla nominována.

DVD, jehož křtu se svým výtvarným počinem ujali starosta města Ivo Polák a místostarosta Jiří Crha, bylo rozebráno do posledního kusu. Autoři snímku ale slibují, že bude co nejdříve v prodeji v Blanenské informační kanceláři Blanka.

Dalším filmem dua Popelkových, který se právě dokončuje, bude snímek věnovaný dirigentovi Jaroslavu Martináskovi. Současně s ním se natáčí také materiál pro film o Janu Bobrovi Pořízkovi. Světlo světa ale spatří i dokument o Antonínu Juračkovi, ve kterém se můžeme těšit na archivní, v mnoha případech dosud nezveřejněný materiál.