Čajovna a klub Ulita mají i po dvaceti letech co nabídnout

O tom, co vše se v Ulitě děje, a na co se příznivci tohoto klubu mohou těšit do budoucna, si povídám s jeho novým vedoucím Tomášem Khýrem.

Tomáši, vy jste Uliťákem tělem i duší odjakživa, nebo jste v klubu nováčkem?

Úplně původním zakládajícím členem Ulity nejsem. V klubu působím zhruba desátým rokem. Určitou dobu jsem strávil v zahraničí a po návratu domů jsem se začal zapojovat aktivněji. Zpočátku jsem byl jen čajmanem, který se stará o chod čajovny, přípravu a výdej čajů návštěvníkům. Později jsem se začal podílet na tvorbě programu a organizaci pořádaných akcí. Když bylo třeba, přiložil jsem i ruku dílu při zvelebování našich prostor.

Odkdy jste v čele klubu a kdo vás zvolil?

Každý rok máme sněm, na kterém se sejdou jak činovníci, tak kamarádi a registrovaní členové Ulity. Abychom byli usnášeníschopní musí dorazit alespoň desetina registrovaných členů, což není nikdy problém. Je to totiž příležitost, kdy můžeme být všichni pohromadě a společně se ohlédnout za uplynulým rokem. Takové setkání proběhlo letos v únoru, kdy jsem vystřídal dlouholetou předsedkyni Martinu Nejezchlebovou. Znovu nekandidovala, chtěla se v životě posunout někam dál a věnovat se rodině i jiným aktivitám. Každopádně jí patří obrovské poděkování za všechna ta léta, po která se Ulitě věnovala, a všichni jí přejeme, aby se jí v jejím dalším životě co nejvíce dařilo.

Jste nezisková organizace, veškerý chod Ulity zajišťují dobrovolníci. Je těžké v dnešní době takové nadšence najít?

Je to hodně o psychologii a motivaci lidí. Právě proto, že jsme neziskovka, musíme se spoléhat jen sami na sebe, domluvit se na tom, co a kdy hodláme udělat, kdo se na tom bude podílet a jakým způsobem. Vše, co se v klubu děje, se děje jen proto, že to dělat chceme. Jinak bychom nemohli vůbec existovat. Ulita patří do našich životů a máme ji rádi. Troufám si říct, že každému z nás přináší práce v klubu dobrý pocit, mnohdy napomáhá i určitému osobnímu rozvoji.

Plánujete do budoucna nějaké změny?

Určitě ne zásadní. Stávající běh chci zachovat. Jsem si ale vědom toho, že máme určitě rezervy v propagaci, ve způsobu pořádání akcí nebo i ve vyjednávání s městem, jež je vlastníkem budovy, ve které Ulita sídlí. Rád bych do budoucna zapracoval i na komunikaci nejen uvnitř naší komunity, ale i navenek. 

Bez podpory města byste se tedy asi těžko mohli obejít...

Každopádně. Městu jsme vděční za prostory, které od něj máme, a které nám pronajímá. Objekt bývalé školky na ulici B. Němcové nám maximálně vyhovuje, pro naši činnost má totiž ideální rozdělení. Díky tomu, že v budově sídlíme jen my, navíc nikoho nerušíme. I když mám pocit, že poslední dobou Blanenští poskytují větší finanční podporu komerčním akcím nežli aktivitám, kterým se věnujeme my nebo jiné neziskovky v Blansku, a to i přesto, že na nezájem ze strany veřejnosti o naši produkci si nemůžeme rozhodně stěžovat. Na tomto místě nesmím také opomenout zmínit podporu kraje, který je k politice našeho spolku mimořádně vstřícný.

Zmínil jste, že blanenská veřejnost má o akce Ulity zájem. Které z nich byste označil za nejoblíbenější?

Z pravidelných akcí je to určitě výtvarná dílna, koncerty, deskové hry, thai-chi nebo spontánní tance. Mezi oblíbené pořady patří i cestovatelské přednášky, známé spíš pod označením Kotlík. Ten by se měl v dohledné době trošku změnit.

Nedílnou součástí Ulity je samozřejmě vaše čajovna. Podobné zařízení v Blansku, tuším, nenajdeme...

Ne, jsme skutečně jediní v Blansku. Není vůbec jednoduché podobné místo udržet. Chodí sem určitá sorta lidí, která si čaj skutečně vychutná a ocení i příjemnou atmosféru. Snažíme se zde vytvořit co nejútulnější prostor, kam se budou lidé rádi vracet. Pro mnohé je totiž problém, že nenabízíme alkohol ani kávu. Kdybychom zavedli kávu, změníme se na kavárnu, jakých je po městě už vcelku dost.

Zmínil jste, že čajovnu navštěvuje určitá „sorta“ lidí. Nesetkáváte se s tím, že někteří lidé se mylně domnívají, že jste nízkoprahovým klubem v Blansku, jehož poslání se podstatně liší od aktivit, které vyvíjíte vy?

Je pravda, že lidé si nás s PVC občas pletou. Snažíme se představit činnost klubu i na jiných akcích, než jsou ty naše, jako jsou například BambiFEST nebo Den pro děti v Nemocnici Blansko. I tam mohou lidé vidět, jací jsme, co nabízíme a co třeba připravujeme do budoucna.

Na to bych mohla navázat. Na co se můžeme těšit?

Budeme pokračovat v pravidelných akcích. Minulý týden nás lidé mohli potkat v zámeckém parku právě na BambiFESTU nebo na tradiční kuličkiádě. V létě se uskuteční oblíbený festival Muzika pro Karolínku. Už máme domluvené všechny interprety a myslím, že letošní nabídka je opravdu pestrá, ze které si vybere určitě každý. Jinak na září připravujeme otevření jubilejní dvacáté sezony. Jeho součástí bude řada zajímavých akcí nejen v Ulitě, ale i po městě.

Kde se lidé mohou o aktivitách klubu dozvědět?

Podrobnosti o akcích najdou zájemci na našich stránkách www.ulitablansko.cz. Letos projdou zásadní proměnou, která už byla nevyhnutelná. Pak samozřejmě i na Facebooku.

Chtěl byste na závěr něco dodat?

Chtěl bych poděkovat. Všem dobrovolníkům, bez kterých by klub Ulita nemohl vůbec fungovat.

Muzika pro Karolínku probíhá vždy v průběhu léta na nádvoří blanenského zámku. Foto: J. Franchi

Sdružení Ulita vás zve na letní festival Muzika pro Karolínku:

27.06. AG Flek

04.07. Isara

11.07. Karabina

18.07. Koňaboj

25.07. eLiška

01.08. Pavel Dobeš (uskuteční se v katolickém domě)

08.08. Neřež

15.08. Spolektiv

22.08. Sakrapes

29.08. Večer písničkářů: Aleš Petržela, Lubyn

Za rozhovor poděkovala a hodně zdaru do další práce popřála Jana Franchi