Úskalí dodržování nočního klidu aneb Když vám zákon „nedá spát“

Role místních samospráv je v tomto ohledu dnes bohužel nezáviděníhodná. Nález Ústavního soudu z roku 2016, a zejména nově přijatý zákon o některých přestupcích, zásadním způsobem změnily dosavadní osvědčenou praxi, kdy výjimky z dodržování nočního klidu povolovala na žádost pořadatele rada města.

Ta každou žádost posuzovala případ od případu a buď výjimku udělila, nebo ne. Není vůbec přehnané říct, že tento účinný nástroj dohledu nad dodržováním veřejného pořádku byl našimi zákonodárci obcím doslova „přes noc“ vyražen z ruky...

Podle současného zákona se totiž dobou nočního klidu rozumí doba od dvacáté druhé večerní, do šesté hodiny ranní. Tak tomu bylo i doposud, ale nyní obec může stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší, nebo není vymezena vůbec, jen obecně závaznou vyhláškou.

To v praxi znamená, že aby se mohly různé společenské akce během roku v Blansku vůbec uskutečnit, muselo Zastupitelstvo města Blanska přijmout obecně závaznou vyhlášku č. 1/2018 stanovující data, při nichž je doba nočního klidu ve městě vymezena jinak, než stanoví zákon.

Je třeba zdůraznit, že po právní stránce má město Blansko problematiku nočního klidu ve vyhlášce ošetřenu naprosto správně. Vyhláška již byla předmětem právního rozboru ze strany Ministerstva vnitra ČR a nebyl shledán její rozpor se zákonem.

Vedení města Blanska si však plně uvědomuje nevýhody, které občanům současná zákonná úprava přináší. Obce dnes bohužel nemají možnost udělovat výjimku z nočního klidu pouze pro konkrétní akci, nýbrž musí ve zvoleném termínu tolerovat plošně všechny akce konané po 22. hodině na svém území.

Vhodným řešením není ani vymezení nějaké lokality, kde nemusí být noční klid dodržován. Vzhledem k poloze Blanska a šíření zvuku v okolním prostředí je obtížné vůbec vymezit území, na které by se výjimka z doby nočního klidu vztahovala a Ministerstvo vnitra taková vymezení obcím ani nedoporučuje.

Lze si jistě představit omezení platné třeba pro jednu odlehlou místní část (Dolní Lhota, Hořice apod.), avšak již ne pro Zborovce, Písečnou nebo centrum města – hluk z lokality by byl stejně slyšitelný i jinde. Opačným extrémem by bylo trvat na striktním dodržování nočního klidu od 22 hodin, a tak konání mnoha populárních kulturních, společenských i dobročinných akcí v Blansku v létě prakticky zcela znemožnit, což si nikdo z nás jistě nepřeje.

V této věci jsem proto již také oslovil blanenskou poslankyni Poslanecké sněmovny Lenkou Dražilovou, aby na půdě Parlamentu upozornila na negativní dopady současného zákona, a podpořila tak zahájení prací na jeho novele, která by v budoucnu obcím a městům opět umožnila větší dohled nad dodržováním nočního klidu.

Informace o konkrétním termínu konaných akcí je podle vyhlášky zveřejněna Městským úřadem Blansko na úřední desce minimálně pět dnů před datem jejich konání. Doporučujeme proto občanům jednak znovu se seznámit s termíny zkrácené doby nočního klidu ve vyhlášce uvedenými a také sledovat úřední desku.

Naším cílem je najít ve městě co největší rovnováhu mezi přirozenou lidskou potřebou nočního odpočinku, ale i potřebou přiměřeného společenského vyžití. Věřím, že ke vzájemnému pochopení obou stran přispěje i toto stručné vysvětlení.

Ivo Polák
starosta