Pouze v zajetých kolejích jet nehodlám, říká blanenský starosta

Pane starosto, na blanenské radnici nejste žádným nováčkem. Předpokládám tedy, že nástup do funkce pro vás nebyl nijak složitý. Chystáte z pozice starosty nějaké zásadní změny?

Je pravda, že problémy města jsem již znal, o to je to samozřejmě jednodušší. V každém případě bych chtěl pokračovat ve věcech, které jsou dle mého mínění nastartovány dobře, a rád bych na ně do budoucna navázal. Nehodlám ale jet pouze v zajetých kolejích, některé věci lze dělat i jinak, dále chci nastartovat záležitosti zcela nové.

Je podle Vašeho názoru vůbec možné, aby koalice, která v Blansku působí již dvě desetiletí, přinesla opravdu něco nového?

Každopádně. Je potřeba se na to podívat z jiné strany. Ano, složení v koalici z pohledu politických stran se sice nezměnilo, ale čtyři členové rady města jsou noví. To je víc jak polovina. Věřím, že přinesou řadu nových nápadů, které se mohou dokonale skloubit s dlouholetými zkušenostmi nás ostatních. 

Starosta Jiří Crha při otevření zrekonstruované družiny na ZŠ T. G. M. na Rodkovského ulici v Blansku. Foto: J. Franchi

Na čem aktuálně koalice ve městě pracuje? Co je její prioritou v úvodu nového volebního období?

Současná koalice nyní usilovně pracuje na programovém prohlášení. Už v koaliční smlouvě jsme se dohodli na tom, že by mělo být připraveno do konce ledna příštího roku tak, abychom s ním mohli co nejdříve seznámit veřejnost. Je zde řada projektů, které jsou již rozjeté a na kterých se jednoznačně shodneme, navíc jsou většinou součástí volebního programu všech koaličních stran. 

Můžete být konkrétní a ty nejzásadnější vyjmenovat?

Jedná se samozřejmě především o přemostění na Staré Blansko ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Aktuálně se zpracovává projektová dokumentace. Je to také nulová tolerance hazardu, ze které nehodláme v žádném případě ustoupit. Shodneme se i na tom, že Nemocnice Blansko zůstane příspěvkovou organizací města. Z dalších záležitostí osobně velmi citelně vnímám potřebu nějak slušně dotáhnout do konce střed města. Jednak je zde prostor po Dukle, dohodli jsme se, že by se zde přece jen měla vybudovat avizovaná kavárna, aby celý tento prostor sloužil co nejlépe lidem. Paralelně diskutujeme i o tom, co podniknout s dosud nevyužitým suterénem. Byli bychom rádi za podněty a nápady ze strany občanů, co oni by zde nejraději viděli.

Co byste na tomto místě viděl nejraději Vy sám?

Osobně si myslím, že tento prostor se přímo vybízí ke kulturnímu využití. Ideální by byl pro pořádání koncertů, akce nějakého hudebního klubu nebo i dříve diskutovaného divadla. Je to stále otevřené. Je rovněž nutné dořešit, zda uvedený suterén město pronajme jako celek, nebo ho bude provozovat samo třeba prostřednictvím Kulturního střediska města Blanska. 

Jiří Crha spolu s autorem nového dřevěného betléma Liborem Bartošem (vlevo) na náměstí Republiky v Blansku. Foto: V. Hanzl

Se středem města souvisí také revitalizace předzámčí. Jaké plány má město v tomto směru?

Bavíme se o budově bývalé hasičky, Zámku 2 a 3 a kočárovny. To jsou všechno objekty, které bych rád viděl co nejdřív zrekonstruované. Přece jen město Blansko nemá tolik historických budov, abychom je mohli dlouhodobě nechat v tak žalostném stavu, v jakém se aktuálně nacházejí. V každém případě budeme trvat na tom, aby zůstaly v majetku města. Samotné modernizaci pak budou předcházet jednání s Muzeem Blanenska a Základní uměleckou školou, se kterými chceme spolupracovat, co se týče dalšího využití těchto objektů. 

Hasička byla ještě před volbami nabídnuta developerům. Nyní město deklaruje svůj zájem ponechat si tento objekt ve svém vlastnictví. Z jakého důvodu?

O vypsání záměru pronájmu a následného odprodeje hasičky rozhodlo tehdejší zastupitelstvo. Od jejího prodeje si zastupitelé slibovali jisté oživení středu města a také rozšíření nabídky služeb. Zájem ze strany investorů ale nebyl takový, jaký jsme očekávali. Navíc jsou tam již dříve zmiňované problémy s přilehlými budovami. Já osobně bych se nadále rád vyvaroval chyb, kterých jsme se dopustili v souvislosti s veřejným prostorem po bývalém hotelu Dukla. Proto dávám přednost tomu, aby se nepospíchalo a aby se zpracoval kvalitní projekt na základě veřejné soutěže. Asi by bylo jednodušší budovu zbourat a postavit ji od základů znovu. Otázka je, zda v konzervativnějším stylu, který by korespondoval s nově opravenou budovou umělecké školy či zámku, nebo v modernějším a více odvážném pojetí. Nejsem architekt. Věřím ale, že v rámci soutěže by se návrhů sešlo dost a bylo by z čeho vybírat.

Často skloňovaným tématem v Blansku je výšková budova. Co s ní?

Výšková budova trápí nejen obyvatele města, ale samozřejmě i nás. Musím ale znovu připomenout, že tento objekt není v majetku města, a proto máme v tomto směru poměrně svázané ruce. Nicméně, před časem jsem se sešel s panem majitelem a musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen jeho vstřícností. Věřím, že i on sám by rád budoucnost tohoto objektu ve středu města vyřešil jednou provždy. Vnímám v tom jasný posun v zájmu společně řešit tento problém bez podmínek a bez nějakých tlaků, ať už z jedné, či druhé strany.

Blansko bývá často nazýváno jako město sportu. Městská sportoviště ale nejsou v nejlepším stavu. Jaké máte plány s jejich rekonstrukcí?

Provozovatelem sportovišť v majetku města jsou Služby Blansko, které nechaly vypracovat harmonogram oprav jednotlivých sportovišť na základě stavu, ve kterém se nacházejí. Některé objekty jsou přímo v havarijním stavu, a právě ty musíme řešit jako první v pořadí. Konkrétně je to budova lázní. Ačkoli dříve jsme avizovali dílčí opravy v podobě výměny vany a opravy zvedacího dna, nakonec přistoupíme ke komplexní opravě celého objektu. Za dva miliony korun necháme v průběhu tohoto roku pořídit projektovou dokumentaci, dalších patnáct milionů půjde na rekonstrukci zchátralé ubytovny v blízkosti sportovní haly. Sem se přesunou kanceláře Služeb Blansko, které tak přímo v budově lázní uvolní prostor, který využijeme jinak. Uvažujeme o relaxační zóně pro rodiny s dětmi, ovšem se zachováním tradice plaveckého bazénu.

Jak je to v Blansku s prodejem bytů? Opozice často kritizuje koalici za jejich prodej. Hodláte v něm pokračovat?

V koalici jsme se rozhodli prodej obecních bytů přibrzdit. Těch, které byly určeny k prodeji, je ve vlastnictví města k dnešnímu dni sto padesát čtyři. Stop stav nastane u čísla sto padesát. Pak je na zvážení, jak nadále byty v majetku města provozovat. Pokud budou vypsány zajímavé dotační tituly na výstavbu nových bytů, mámě připraveny dva objekty, u kterých by přicházela v úvahu nadstavba, případně je tu ještě obecní pozemek  v Dolní Palavě. Připomínám ale, že bez dotací je to zcela nemožné, město se do žádných developerských projektů pouštět nebude, a ani nemůže.

Lidé často poukazují na čistotu Blanska. Vidíte možnost nějakého zlepšení?

Město samozřejmě vždy dbalo a bude dbát na čistotu ve městě. Setkáváme se ale s připomínkami na kvalitu úklidu. Jsem si vědom, že to není ideální, neodpustím si ale poznámku, že to je jedna z věcí, kdy by si každý z nás měl sáhnout do svědomí. Je to prostě o lidech. Bohužel ti, kteří nejvíce kritizují, mnohdy sami nejsou příkladem pro ostatní. Nicméně je pravda, že je nutné zapracovat na stávajícím systému úklidu ve městě a zlepšit ho, a to i za cenu navýšení nákladů.

S pořádkem ve městě má co do činění Městská policie Blansko. Uvidíme ji častěji v ulicích města?

To je jedna z věcí, kterou bych rád změnil. Abych lépe pronikl do situace, vydal jsem se s hlídkou na obchůzku po Rožmitálově ulici, kolem řeky Svitavy nebo na Wanklovo náměstí. S příchodem chladnějšího počasí je lidí bez domova v ulicích města sice méně, a tím i méně problémů ve vztahu k obyvatelům města. Je mi jasné, že strážníci nemohou být všude a že mají v rámci legislativy omezené možnosti, nicméně rozumím i lidem, kterým se zdá, že by v určitých lokalitách mohl být jejich dohled důslednější.

Blanenský starosta Jiří Crha rozdává cukrovinky dětem během rozsvícení vánočního stromu. Foto: V. Hanzl

Pane starosto, nyní máme dobu adventní, s tím také souvisí nabídka kulturních akcí ve městě. Jak jste s nimi letos spokojen?

V letošním roce je nabídka kulturního vyžití ve městě opravdu pestrá a já jsem tomu nesmírně rád. Novinkou je dřevěný betlém Libora Bartoše s šesti postavami z modřínového dřeva. S panem Bartošem jsme se na betlému dohodli již před časem a musím říct, že mě velmi těší četné pozitivní ohlasy. K příjemné adventní atmosféře jistě napomáhají také dva nové stánky Baru u stromku, které jsou otevřeny denně až do Vánoc. Na každou adventní sobotu připravilo Kulturní středisko města Blanska zajímavý program, ze kterého si vybere určitě každý. Proběhla jedinečná čertovská Krampus show, která zcela zaplnila střed města. Příští týden se zase můžeme těšit na anděly na chůdách. Samozřejmě bych byl rád, kdyby takových akcí přibylo i v průběhu roku.

Jak strávíte Vánoce? Bude čas i na odpočinek?

Já doufám, že ano, protože v létě nám to s dovolenou nevyšlo. Mám dvě vnučky a také kvůli nim bych byl rád doma mezi svými blízkými. Rodiny si přes rok moc neužiji, o svátcích se to snad zlepší. Snad to vyjde na horách, pokud mi bude dopřáno, pojedeme si někam zalyžovat.

Co byste obyvatelům města popřál do nového roku?

Moc rád bych jim popřál klid a pohodu, kterou mohou načerpat třeba u punče na náměstí Republiky, aby měli úspěšný rok 2019 a hlavně, aby si to adventní naladění přenesli co nejdéle i do příštího roku. Na Nový rok, tedy 1. ledna, zvu všechny na novoroční ohňostroj, v sedm hodin večer se pak v obřadní síni odehraje koncert klasické hudby s novoročním přípitkem, v podání Karla Fleischlingera, nad kterým jsem převzal záštitu. 

Za rozhovor poděkovala Jana Franchi