Masopust: Průvody masek pohostili obyvatelé místních částí Blanska, ostatky slavili i senioři

Zatímco ve městě slaví masopust zejména starší generace nebo ti úplně nejmenší na dětských karnevalech, v místních částech Blanska se do průvodů a akcí spojených s pochováváním basy zapojily celé rodiny. V různorodých převlecích tradičně putují obcí od domu k domu, za hudebního doprovodu popíjejí a hodují. Tento rok se fašanky slavily například na Obůrce, Těchově či v Dolní Lhotě.

Těchov

Masopustní průvod každoročně vychází například na Těchově. V sobotu 22. února se tam s úderem poledne vydala do ulic více než padesátka masek. „Letošním tématem byly masky začínající na písmeno P. V průvodu ale musí vždy být medvěd, coby symbol hojnosti, řezník, který zase na šavli napichuje maso, a stárek, který jde od domu k domu a zve lidi na večerní posezení,“ upřesnil stárek Jaroslav Kotlán. Při večerním posezení návštěvníkům zahrála živá hudba. Přichystané bylo také pohoštění, připravené z výslužky.

FOTO: SDH Těchov

S

FOTO: SDH Těchov

FOTO: SDH Těchov

FOTO: SDH Těchov

FOTO: SDH Těchov

Obůrka

I na Obůrce vyšel ostatkový průvod předposlední únorovou sobotu. Mezi maskami nechyběl principál a řezník s šavlí, objevil se i vlk a Karkulka, abatyše nebo rodinka šnečků. Do kroku vyhrával harmonikář. „V průvodu nechybí stárci, kteří letos mají krojované oblečení. Masky projdou celou obcí, dostaneme koblihy, vejce, na šavli napíchneme špek,“ popsal principál Jaroslav Wutka.

FOTO: Martina Nejezchlebová

FOTO: Martina Nejezchlebová

Ostatky na Obůrce mají dlouhou tradici. Poslední léta je pořádá místní sbor dobrovolných hasičů. „Na odpolední túru Obůrkou navázalo večerní kázání při pochovávání basy. Pro zpestření večera byly promítnuty filmy z minulých ostatků," přiblížil ostatky na Obůrce jeden z účastníků Josef Vylášek.

FOTO: Josef Vylášek

FOTO: Martina Nejezchlebová

FOTO: Stanislav Vondra

Dolní Lhota

V masopustním průvodu v Dolní Lhotě, který předposlední únorovou sobotu pořádal místní sbor dobrovolných hasičů, se sešla čtyřicítka masek. Na pochůzku se vydaly od restaurace U Filků. „Obcházíme celou dědinu. Končíme posezením v pět hodin v restauraci U Filků. Peníze, které na obchůzce vybereme, poslouží na činnost hasičů, většinou pro děti,“ prozradil jeden z účastníků průvodu v masce MUDr. Chocholouška.

FOTO: SDH Dolní Lhota

FOTO: SDH Dolní Lhota

FOTO: SDH Dolní Lhota

Ostatky se slaví pravidelně například také v Domě s pečovatelskou službou (DPS) na sídlišti Písečná. Letos se zde sešli zdejší obyvatelé i návštěvníci z DPS na ulici 9. května. Období masopustního hodování a veselí společně oslavili za hudebního doprovodu, v reji masek, u dobré jídla a pití.

Akci svou přítomností podpořili i zástupci města, místostarostové František Hasoň a Ivo Polák.    FOTO: Helena Vyplelová

„Lidová slavnost Ostatky má v našem pečovatelském domě už dvacetiletou tradici. V počátcích to byl jen takový rej masek, později přibyly další aktivity. Dnes tu máme občerstvení, muziku, ale například i tombolu,“ uvádí jedna z organizátorek a současně vedoucí oddělení sociálních služeb Iveta Čípková – na slavnost se vypravila v převleku za prvorepublikovou divu v černých šatech, s havraním boa kolem krku a s dlouhým viržinkem.

Víno na slavnost poslal z jižní Moravy příbuzný jednoho z klientů           FOTO: Helena Vyplelová

Přeplněná jídelna, kde se slavnost tradičně koná, potvrzuje, že o akci je mezi obyvateli obou blanenských pečovatelských domů velký zájem. Přestože už se mnozí z nich nemohou zapojit do příprav občerstvení či masek, mají alespoň příležitost setkat se s vrstevníky, popovídat si, zazpívat nebo zavzpomínat. „Pamatuji si, jak ještě v osmdesátých letech probíhaly ostatky u nás na Klepačově. Jeden kluk vždycky dělal basu a my ženské jsme za ním chodily v černých závojích a kloboucích, naříkaly jsme a tak symbolicky pochovávali basu,“ líčí Bohumila Valentová, která se na slavnost dostavila i přes svůj pohybový hendikep, na kolečkovém křesle.

Na harmoniku a klávesy zahrál a k tomu zazpíval jako každý rok Martin Hasoň      FOTO: Helena Vyplelová

Ačkoli je každý rok účast na slavnosti více než hojná, její organizace spočívá v posledních letech hlavně na bedrech personálu. Věkový průměr obyvatel pečovatelského domu totiž rok od roku roste. Za poslední dvacetiletí se zvýšil téměř o deset let a s přibývajícím stářím logicky ubývá energie. „Dřív se naši senioři na přípravách podíleli víc, nachystali nějaké občerstvení, vyrobili si masky. Dnes je to především na nás, ale děláme to rádi,“ usmívá se Iveta Čípková. „Důležité je, že se mohou spolu potkat, posedět, zazpívat si, i to vínečko dobré k tomu patří,“ dodává.

FOTO: Helena Vyplelová

Kromě akcí svázaných s ročními obdobími, jako jsou právě ostatky, ale také např. Jiřinkový bál nebo Vánoční jarmark, mají místní obyvatelé i další možnosti, jak trávit volný čas. „Máme tu čtenářský a pěvecký kroužek, pořádáme tréninky paměti a připravujeme nejrůznější kvízy. Nechybí ani výtvarné dílny, kde si naši klienti můžou vyrobit třeba vánoční ozdoby,“ vyjmenovává Iveta Čípková. „Chceme všechny povzbudit, aby byli co nejvíc aktivní a cítili se u nás dobře,“ uzavírá a ujímá se role hlavy hada z tanečníků vinoucího se zaplněným sálem.

FOTO: Helena Vyplelová

Na masopustní veselí ukončené ostatkovou zábavou navázala minulý týden Popeleční středa, která pro věřící odstartovala čtyřicetidenní půst. Dřív se během postní doby neslavily narozeniny, svatby, plesy ani zábavy, půst ale není jen o tom, že se nejí maso.  „Na Popeleční středu si má každý uvědomit, čím komu ublížil, kde šlápl vedle, jaké má zlozvyky. Tím, že si přijde pro popelec, vyjadřuje svou ochotu s tím něco dělat. Neslibuje, že vše vyřeší, důležitá je ta snaha,“ popisuje blanenský farář Jiří Kaňa.

FOTO: Helena Vyplelová

S Popeleční středou odstartovala také speciální postní sbírka, lidé si mohou vyzvednout papírové kasičky, do kterých až do Velkého pátku budou ukládat peníze pro potřebné, přispět mohou i při bohoslužbě nebo přímo na charitní účet. „Denně lze odložit třeba korunu, dvě, nebo ekvivalent toho, co si odřeknu, třeba cenu krabičky cigaret, kterou nevykouřím.  Když nejím maso, to, co za něj ušetřím, daruji do postní sbírky,“ přibližuje Jiří Kaňa. Peníze ze sbírky Charita věnuje lidem, kteří se ocitli v nouzi, na zajištění základních potřeb i další věci, které jsou třeba, například na zaplacení kroužků pro děti ze sociálně slabých rodin.

„Podstatou křesťanského půstu je to, že člověk něco dělá ne pro sebe, ale pro druhé. Není to jen o jídle, strašně důležitý je tam ten sociální rozměr, člověk nemyslí primárně na sebe. Podobně jako rodiče, kteří se starají o děti na úkor svého zdraví, času a sil,“ dodává blanenský farář.