V Blansku se vyrábí kompost s certifikátem z Moravského krasu

2. května 2020, ostatní, přečteno: 4535×

Blanenskou kompostárnu ocení zahrádkáři i firmy a instituce, které se starají o zeleň, hned dvakrát. Poprvé, když jim zařízení pomůže zbavit se bioodpadu a podruhé, když jim dodá kompost. Právě Blanenský kompost, který se v  městské kompostárně vyrábí, je tématem dalšího dílu našeho seriálu o držitelích certifikátu Moravský kras regionální produkt.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Kompostárna v Blansku zahájila provoz v roce 2011. Zařízení na zpracování bioodpadu nachází vedle čistírny odpadních vod. Od roku 2012 kompostárnu provozovala firma Via Alta a.s., po třech letech areál převzala její dceřinná společnost Fertia s.r.o.. Posledních pět let nese Blanenský kompost značku Moravský kras – regionální produkt.

„Samozřejmě jsme museli splnit všechna kritéria, která jsou s udělením certifikátu spojená. Blanenský kompost je jednoznačně regionálním produktem. Jedná se o produkt, který vzniká tady v regionu a hlavně z materiálu, který z regionu pochází. Kompost vlastně představuje přirozený cyklus v navracení živin do přírody,“ vysvětluje Jiří Jalovecký z firmy Fertia.

Jiří Jalovecký s produkty blanenské kompostárny. FOTO Michal Záboj

Kompostárna ročně zpracuje necelých 2200 tun bioodpadu. Materiál z velké části pochází přímo z  Blanska – z údržby veřejné zeleně, ze sběrných dvorů a také od obyvatel města, kteří ho dodávají prostřednictvím městského systému sběru bioodpadů nebo ho přivážejí individuálně. Do zařízení putuje také matriál z okolních obcí, například z Olomučan, Vavřince nebo ze Šebrova.

„Pro obyvatele města Blanska platí, že si za přivezený materiál mohou bezplatně vzít stejné množství kompostu. Naše produkty si ale mohou zájemci také zakoupit, a to dle ceníku, který máme zveřejněný na našich internetových stránkách,“ podotýká Jiří Jalovecký.

V kompostárně lidé i firmy kromě Blanenského kompostu seženou také substráty, které jsou přizpůsobeny pro zahradní vyžití, konkrétně univerzální substrát a trávníkový substrát. K dostání bývá i mulčovací štěpka. Produkty jsou k dostání v pytlích o objemu 50, 20 a 5 litrů nebo volně ložené. Všechny splňují zákonné limity a podléhají pravidelným kontrolám ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Kompostárna zpracovává biodpad z Blanska i okolí. FOTO MIchal Záboj

„Co je ale velký bonus navíc z naší strany, tak jeto, že naše produkty vyrábíme z čistých surovin. Kompost je vyroben výhradně z rostlinného materiálu. Kaly z čistíren odpadních vod u nás vůbec nezpracováváme, protože materiálu máme dost a máme tak jistotu, že si nezkazíme kvalitu něčím, u čeho je riziko vyšší než u rostlinných materiálů,“ podotýká zástupce blanenské provozovatele kompostárny.

V areálu se tak zpracovává především pokosená tráva, listí, větve a rostlinné zbytky ze zahrádek a domácností. Ročně kompostárna vyrobí asi tisíc tun výsledného produktu. Blanenský kompost si mohou jednotlivci i firmy také zakoupit. Materiál se používá ke hnojení při zřizování a při výsadbě veřejné zeleně a ke hnojení zemědělských pozemků. Dále se kompost používá pro zlepšení vlastností půd, polí a zahrádek, při výsadbě stromů i okrasných dřevin kromě kyselomilných. Ceník provozovatel kompostárny zveřejňuje na svých internetových stránkách www.kompostarna-blansko.cz.

Kompost se vyrábí ve fermentačních žlabech. FOTO Michal Záboj

Přeměna biologického odpadu na kompost probíhá v provozní hale. V ní je umístěna kompostovací linka. Nejrozměrnější z technologického zařízení jsou dva fermentační žlaby, ve kterých se odehrává aerobní proces vzniku kompostu. Každý z nich má objem 120 metrů krychlových a pojme asi padesát tun surovin. Nechybí ani pásové dopravníky, naskladňovací dopravník s dvojstranným šnekovým shrnovačem, šnekové míchací zařízení, dávkovací zařízení a homogenizátor kompostovaných hmot. „Při zpracování prochází kompost samovolným zahříváním až na 70°C způsobeným činností mikroorganismů při nastolení ideálních podmínek, jako jsou složení a úprava vstupních surovin drcením, vlhkost a pravidelné překopávání, které zajistí jeho mikrobiální nezávadnost a zničení klíčivosti semen plevelů. Proces kompostování vychází i ze zákonných požadavků. Minimální doba zrání kompostu, aby se dal považovat za stabilní, je šedesát dnů. Pro zahradnické využití se finální kompost přesívá na jemných sítech třídícího zařízení,“ dodává Jiří Jalovecký.

Blanenská kompostárna. FOTO Michal Záboj

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení