Rozpočet přijde o miliony, zásadní investice ale nezrušíme, říká starosta Jiří Crha

Pane starosto, jak hodnotíte první pololetí roku 2020?

Prožili jsme půlrok, jaký dosud neměl obdoby. Byli jsme svědky nečekaných zvratů a nařízení souvisejících s epidemií koronaviru a veškeré plány, co jsme měli, jsme v jednu chvíli museli pozastavit a vrhnout se na boj proti šíření tohoto onemocnění.

Myslíte si, že se opatření proti nákaze koronavirem v Blansku dařilo prosazovat?

Myslím si, že jsme to v Blansku zvládli, a nejen v rámci fungování města. Vznikla zde spousta projektů, které nám pomohly situaci řešit a které mohou mít pozitivní dopady i do budoucna, ať už jde o iniciativu Pomáháme Blansku, projekt Město šije, Obrázkové město, koncerty pod okny, kdy se hrálo pacientům u nemocnice nebo seniorům pod okny domů s pečovatelskou službou, právě končící Sběr potravin a podobně. Podařilo se propojit město s neziskovými organizacemi, zájmovými spolky, měli jsme obrovskou podporu od desítek místních firem a stovek dobrovolníků. Těm všem chci ještě jednou poděkovat, stejně jako těm, díky nimž vše fungovalo – od pečovatelek přes zdravotníky, policisty, prodavače, řidiče a další. Vyplatilo se také to, že jsme postupovali s rozvahou a v začátku mimořádných opatření jsme nepanikařili a například nekupovali předražené zdravotnické pomůcky.

Zaznamenal jste kritiku, že město neřeší vše vlastními silami a vyzývá k zapojení do pomoci i veřejnost? Vnímáte to také negativně?

Myslím, že bez spolupráce s veřejností by to takhle nikdy nešlo. Jedna věc jsou zvolení představitelé města a schválený rozpočet, s nímž mohou pracovat, ten byl omezený. Druhá věc byly firmy, které například běžně dodávají zdravotnický materiál či dezinfekci, nebo profesionální šicí dílny, které by mohly dodávat roušky či pláště, ale byly mnohdy paralyzované a měly vyčerpané zásoby. Kdybychom vše neřešili operativně a nezapojili se běžní občané nebo podnikatelé, těžko by se to zvládalo. Není nic špatného na tom, že někdo něco udělá dobrovolnicky a zadarmo, nebo pouze za náklady. Město nakupovalo a distribuovalo materiál na roušky, firmy připravovaly vysekané díly, dobrovolníci z nich šili…  Mnozí  z nich si vážili toho, že byli oslovení, velká část jednotlivců i firem pomoc sama nabízela, nevnímali to nijak negativně.

Starosta Blanska Jiří Crha. FOTO Michal Záboj

Jaké negativní dopady karanténa pro Blansko měla?

Veškeré sportovní a kulturní dění se zastavilo, omezení se dotkla všech od nejmenších dětí, kterým se zavřely školy a školky, přes pracující, z nichž mnozí nemohli chodit do zaměstnání a přišli o část příjmů, až po seniory, kteří se mnohdy ocitli v mnohatýdenní izolaci. Vše bude mít finanční dopady i na rozpočet města, jaké přesně, to budeme vědět až po prázdninách. Naštěstí ale nebylo nijak utlumeno investování, pracovalo se dál i během karantény, řada projektů se nyní už dokončuje. U některých projektů došlo k drobnému zpoždění prací, posun v řádu několika týdnů je například u přestavby bývalé ubytovny na Sportovním ostrově na zázemí sportovních aktivit, nebo u rekonstrukce budovy Zámek 2. Zatím jediný větší projekt, do kterého nám karanténa opravdu negativně zasáhla, je výběrové řízení na vybudování a provozování kavárny na Poduklí. Před koronou jsme měli několik zájemců, kteří se do projektu chtěli pustit, nakonec pro ně ale karanténa měla takové dopady, že se do výběrového řízení nepřihlásili. Mnozí teď čekají, jak se vše znovu rozběhne, my budeme muset řešit, jak se k celé věci postavit.

Co další projekty, bude se realizovat vše, co bylo v plánu?

Naše plány zatím zásadně změněné nejsou. Téměř všechna okresní města škrtají, u nás zatím nepočítáme s tím, že bychom nějakou větší investiční akci rušili. Díky dlouhodobému hospodaření máme našetřeno a zatím to vypadá, že výpadky rozpočtového určení daní bychom z velké části mohli pokrýt přebytky z minulosti. Musíme počkat po prázdninách, jak se naplní odhady. V září podle toho chceme zastupitelstvu přeložit změnu rozpočtu, abychom se dostali co nejvíce k reálným číslům. Vše se stále mění, k menšímu výnosu z daní se průběžně přidávají další opatření, například to, že třetina peněz na kompenzace pro OSVČ šla z peněz určených pro obce, to například jen v Blansku udělalo 15 milionů korun propad navíc. Celkový propad sdílených daní odhadujeme okolo 40 milionů korun, uvidíme.

Peníze na investice tedy v Blansku chybět nebudou?

Uvidíme, jaká bude realita. Nechceme si vyčerpat všechny rezervy, ekonomové předpovídají, že příští rok bude složitý, my máme naplánovaných hodně víceletých investic, proto zvažujeme, že bychom si na sklonku roku možná vzali úvěr. Vyřešili bychom tak dostatek peněz na přístavbu nové jídelny a kuchyně ZŠ TGM. Ukazuje se, že banka by nám byla ochotna půjčit peníze s úrokem pod jedno procento, vyjde to tedy výhodněji, než čerpat uspořené rezervy.

Je nějaký seznam projektů, které by se musely omezit, pokud peněz nebude dostatek?

Určitě nechceme omezovat zásadní investiční akce jako je další etapa revitalizace sídliště Zborovce, úpravy předzámčí nebo příprava na přemostění. Pokud to bude nutné, chceme ušetřit na provozu nebo menších opravách. Už teď víme o některých akcích, které se kvůli nouzovému stavu zpozdí a mohly by se realizovat až na konci roku nebo v zimě a je velmi pravděpodobné, že by se nestihly  – sem patří vybudování komunikace ke hřbitovu v Lažánkách, propojení Palavy se sídlištěm Zborovce,  drobné úpravy na dopravním hřišti nebo úprava prostranství ve dvoře Staré Fabriky. Předpokládám, že tyto akce přesuneme na další rok, kdy je záruka, že se je podaří realizovat.

Můžete nastínit, co se naopak do konce roku ještě stihne?

Na Sportovním ostrově se dokončuje budova zázemí sportovních aktivit, kde budou šatny a zázemí pro atlety, postupně se sem přesunou Služby Blansko, chybět nebude ani rozšířené sociální zázemí pro veřejnost. Do července se má dokončit rekonstrukce budovy Zámek 2, kam se přesunou kanceláře Muzea Blanenska, aby se prostory zámku uvolnily pro další expozice. Zahájit chceme rekonstrukci budovy Zámek 3 v předzámčí, která začne na přelomu října a listopadu, část využije Muzeum Blanenska a část ZUŠ. Dál se pracuje na odvlhčení Dělnického domu, díky tomu, že jsme práce zahájili dříve, než bylo v plánu, bude hotovo do konce srpna.

A co nové projekty?

Pracovat se začne na vybudování chodníku a veřejného osvětlení na Češkovicích, dokončí se spojení od konce chodníku vedoucího z rekreační oblasti Palava směrem k hotelu Panorama. Do konce prázdnin chceme vybrat projektanta na projekt přetavby lázní. V červenci začnou práce na přístavbě nové kuchyně s jídelnou ZŠ TGM, v srpnu se zahájí 3. etapa revitalizace sídliště Zborovce. Plynaři zahájí v polovině srpna práce na rekonstrukci ulice Brněnská, od září se k nim připojí také Svazek vodovodů a kanalizací a Správa a údržba silnic. Pracovat se bude také v budovách základních a mateřských škol, o prázdninách proběhne rekonstrukce elektroinstalace na ZŠ Erbenova, ZŠ a MŠ Dvorská a ZŠ Salmova čeká rekonstrukce hygienického zázemí. V plánu jsou i nejrůznější opravy, v červenci se jich dočká například parkoviště za Komerční bankou, přes prázdniny se opraví i velká část chodníků na Cihlářské ulici a řada dalších. Sledujeme také projekty soukromých investorů, kteří pracují na projektech týkajících se bytové výstavby – dva bytové domy letos dokončí firma Hoppa Group na sídlišti Písečná, na třetím pracuje, dokončují se také byty v Horní Palavě, ještě letos začne výstavba nových bytů v bývalém obchodním domě Družba na náměstí Svobody a připravují se i další projekty

Jak je to s projektem přestavby někdejších skleníků na ulici Poříčí. Blíží se i jeho zahájení?

Věřím, že ano. Už zde proběhlo územní řízení a připravuje se projektová dokumentace pro stavební povolení, investoři je chtějí získat do konce letošního roku. Pokud vím, plní už se i smlouvy se Zerou Rájec tak, aby na podzim mohlo dojít k bourání skleníků a na jaře příštího roku bylo území již připraveno pro výstavbu nového obchodního centra. Věřím, že podobné to bude i s přestavbou budovy bývalé hasičky, že vše proběhne tak, aby se v příštím roce začalo s její realizací. Nově se zahájí také rekonstrukce stadionu ASK.

Proč byla oprava stadionu ASK zařazená mezi akce, na jejichž financování zastupitelé na svém posledním zasedání v červnu schvalovali přesun peněz pomocí rozpočtového opatření?

Původně jsme pro letošní rok plánovali jen vybudování zázemí sportovních aktivit a opravu kanalizace haly ASK. Další opravy v rámci areálu ASK jsou dlouhodobě v plánu, nelze ovšem dělat vše najednou. Ukázalo se ale, že některé projekty letos budou levnější, nebo že se bude realizovat jen jejich část. Tím se podařilo ušetřit peníze, které lze použít právě na opravu tribuny, oplocení a vybudování nové elektroinstalace. Jsem rád, že to zastupitelé jednohlasně podpořili.

Někteří toto rozhodnutí kritizují, poukazují na to, že jste donedávna působil ve funkci předsedy FK Blansko a vidí v tom střet zájmů. Další tvrdí, že se v Blansku podporuje pouze fotbal.

Kritika o možném střetu zájmů podle mého není na místě, město tímto projektem chod klubu nefinancuje, my investujeme jen do svého majetku – a stadion ASK využívají kromě fotbalistů zejména atleti, ale také hokejisté, basketbalisté a další sportovci, pravidelně zde trénují nebo soutěží školy i veřejnost. Zajistit financování klubu je opravdu náročné, vím, o čem mluvím, není to ale úkol města, o to se musejí postarat funkcionáři klubu. Já sám jsem se role předsedy FK Blansko vzdal právě proto, že jsem tuto náročnou funkci nechtěl kloubit s prací starosty. To nic nemění na faktu, že fotbal má v Blansku velkou podporu fanoušků, na zápasy třetí ligy jich chodí pravidelně zhruba tisícovka a pokud by se FK Blansko někdy podařilo postoupit do 2. ligy, diváků by ještě přibylo. A Blansko by se zviditelnilo v rámci celé republiky. Postup by znamenal historický úspěch, podobně, jako když se zde kdysi hrála druhá liga v hokeji nebo nejvyšší soutěž v basketbalu. Opravy ASK ale děláme bez ohledu na postup do 2. ligy, chceme se postarat o sportoviště patřící městu. Město pomocí dotačního programu přispívá klubům na pronájmy sportovišť a zaplacení provozu. Sponzory a další peníze si ale fotbalisté stejně jako jiné kluby musejí hledat sami. Další etapa rekonstrukce ASK se například bude týkat tartanu pro atlety. A město investuje do svých sportovišť i jinde než na ASK.

Sportovci už trénují a rozbíhají se i soutěže, jak je to ale v Blansku s kulturou? Řada akcí je zrušena nebo přesunuta na příští rok, nezahajovala se turistická sezóna, nebyl Den dětí spojený s historickým jarmarkem ani Morava Park Fest, zrušené je Gulášobraní… Podaří se přes prázdniny obnovit alespoň část akcí?

Věřím, že ano. Omezení se postupně rozvolňují. Funguje už kino i galerie, otevřené je Muzeum Blanenska, prázdninový provoz zahajuje vyhlídková věž kostela svatého Martina, po celé prázdniny bude na Poduklí promítat páteční letní kino, na srpen se chystají promenádní koncerty. Na náměstí Republiky se obnovily farmářské trhy, které budou mít nově vždy jednou za tři týdny odpolední verzi. Část akcí se přesunula na podzim, v září nás čeká Bambifest, Blanenská desítka, těším se na novinku v podobě sousedské slavnosti Zažít Blansko jinak. Myslím, že si veřejnost bude mít z čeho vybírat.

Myslíte si, že všechna ta omezení kvůli koronaviru měla i nějaký pozitivní dopad?

Kromě již zmíněných projektů, z nichž řada může fungovat i v budoucnu, by mohlo být pozitivně vnímáno, že si řada lidí určitě srovnala priority. A možná to, že jsme nemohli cestovat, některým pomohlo si uvědomit, co všechno jim může Blansko a nejbližší okolí nabídnout. Řada lidí začala chodit do přírody, pravidelně sportovat. Já sám jsem měl prostor prozkoumávat cestičky v blízkém či vzdálenějším okolí domu.

Jaké máte plány na léto? A co byste popřál čtenářům Zpravodaje?

Přeji všem hlavně zdraví a klidné léto plné relaxu a odpočinku. Myslím, že si ho po tom období napětí a stresu zasloužíme. Mám radost, že se v Blansku podařilo obnovit provoz lázní i aquaparku a že se nenaplnily černé scénáře, podle kterých bychom letošní léto museli zvládnout bez veřejných koupališť. Já sám ještě úplně přesné plány na prázdniny nemám, zřejmě ale tentokrát vyměním zahraniční rekreaci za prázdniny po vlastech českých. Chystáme se vyrazit i na Slovensko, odkud pochází rodina mého zetě.

Pavla Komárková

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení