Včelaření se u Henkových dědí z otce na syna. Jejich med nese označení Moravský kras regionální produkt

„Včelařina se v naší rodině traduje po několik generací. Včelařil dědeček, který začal včelařit po svém strýci, včelaří táta a také já. Chov včel v naší rodině tedy trvá už několik generací,“ říká hned na začátek Ondřej Henek a dodává: „Zpočátku jsem se včel trochu bál. Ke včelaření jsem pak získával vztah v mládí, kdy jsem pomáhal mému tátovi u nás doma při medobraní nebo s včelařskými pracemi během roku. Potřebné vědomosti jsem si rozšířil absolvováním včelařského učiliště v Nasavrkách u Chrudimi,“ popisuje devětatřicetiletý včelař.

Ondřej Henek se stará o několik včelstev. FOTO Michal Záboj

Se svým otcem včelaří dodneška. V nástavkových úlech typu Langstroth mají dohromady pětačtyřicet včelstev. Tři stanoviště se nacházejí v přírodě Drahanské vrchoviny kousek od hranic CHKO Moravské kras v nadmořské výšce 600 až 700 metrů nad mořem. Čtvrté je umístěno na zahradě jejich rodinného domu v Blansku.

Henkovým se podařilo postupně vybudovat vlastní včelařské zázemí. FOTO archiv Ondřeje Henka

„Postupně se nám podařilo vybudovat solidní včelařské zázemí, medárnu, kde pro zpracování medu používáme nerezové nádoby. Máme také pastovadlo, ve kterém se upravuje pastovaný květový med. Souše skladujeme v klimatizovaném chladícím skladu,“ podotýká Ondřej Henek.

Včelaření se věnuje ve svém volném čase. Nejvíce pozornosti a času včely podle něj vyžadují v období od dubna do července.

„Dá se říct, že to jsem každý víkend u včel. V květnu už se začíná vytáčet med a to už si musím vzít dovolenou, protože vytáčení zabere třeba čtyři dny v kuse nebo i celý týden. Včelaření je velmi náročný a krásný koníček, který zabírá velkou část mého volného času,“ říká blanenský včelař.

Vytáčení medu zabere několik dnů. FOTO archiv Ondřeje Henka

Med se u Henků vytáčí dvakrát do roka. V květnu se jedná o květový med, v červnu přichází na řadu medovicový neboli lesní med. Letošní objemy vytočeného medu byly podle Ondřeje Henka v celkové součtu spíš nižší.

„Květová snůška byla průměrná. Medovicová snůška pak představovala jen asi třicet procent normálního výnosu. Důvodem bylo pravděpodobně špatné počasí, především velmi málo teplých nocí a častý déšť,“ hodnotí chovatel.

Med z Drahanské vrchoviny nese označení Moravský kras regionální produkt. FOTO archiv Ondřeje Henka

Kromě květového a medovicového medu lze u Henků získat také pastovaný med. Stačí zazvonit u jejich domu v ulici Sloupečník v Blansku. Med z Drahanské vrchoviny je ale k dostání také v menších maloobchodních prodejnách.

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení