V Otinovsi zpracovávají mléko z Moravského krasu, sýr Niva se tam vyrábí od roku 1963

25. října 2020, cestovní ruch, přečteno: 4739×

Další díl našeho seriálu, ve kterém představujeme držitele chráněného označení Moravský kras regionální produkt, se tentokrát podívá za hranice okresu i Jihomoravského kraje. Cílem bude Otinoves, která leží na Prostějovsku v Olomouckém kraji. S regionem je ale pevně svázaná. Leží v turistickém regionu Moravský kras a tamní mlékárna pro své proslulé plísňové sýry Niva používá typickou značku s modrou kapkou.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Spojitostí mlékárny s chráněnou krajinnou oblastí a regionem Blanenska je ale více. „Mléko na výrobu sýrů pochází z oblasti Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. Jeden z našich velkých dodavatelů je společnost Zemspol Sloup. Mléko od dojnic červenostrakatého plemene pochází z chráněných, kontrolovaných zdrojů, má vysokou kvalitu a především vysoký obsah bílkoviny, což je k výrobě sýru Niva potřebné a důležité,“ říká ředitelka Mlékárny Otinoves Hana Zouharová.

Bochníky Nivy dozrávají na smrkových prknech. FOTO archiv mlékárny

Mlékárenský provoz ještě docela nedávno využíval i krasové podzemí. Do roku 2003 zrály bochníky Nivy v jeskyni Michalka u Holštejna. Kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům a vstupu do Evropské unie mlékárna nakonec vybudovala novou moderní zrárnu sýrů ve svém areálu v Otinovsi. Výrobní postup se ale nezměnil. Niva zraje při teplotě zhruba osm stupňů Celsia a téměř při stoprocentní vlhkosti.

„V České republice existují tři výrobci sýrů Niva a každý má trošku jinou technologii výroby. My jsme věrni takové té tradiční ruční výrobě. U nás používáme solení v solných lázní, klasické oškrabování a zrání na dřevěných smrkových prknech. Náš sýr je čistě přírodní produkt, který neobsahuje žádné konzervační látky. Každý bochník projde rukama lidí a každý je tak originál,“ podotýká Zouharová.

Mlékárna měsíčně vyrobí sto tun Nivy. FOTO archiv mlékárny

Počátky dnešní mlékárny v Otinovsi sahají do 30. let minulého století. Tehdy v obci mléko zpracovávalo rolnické družstvo. Po přerušení během válečných let se výroba obnovila po roce 1945. Plísňový sýr Niva se pak v Otinovsi začal vyrábět v roce 1963. Po privatizaci tehdejšího s.p. Lacrum Brno v roce 1992 se z mlékárny stala společnost s ručením omezeným, jejímiž majoritními vlastníky jsou zemědělci.

„Dnes má Mlékárna Otinoves padesát zaměstnanců a každý den včetně svátků a nedělí zpracuje asi třicet tisíc litrů mléka. Každý měsíc se u nás vyrobí zhruba sto tun Nivy, což představuje asi padesát tisíc dvoukilových bochníků sýra. Za rok to dělá asi šest set tisíc bochníků,“ vypočítává ředitelka mlékárny

Sýr Niva nese označení Moravský kras regionální produkt. FOTO archiv mlékárny

Se sýry Niva z Otinovsi se mohou zákazníci setkat v prodejní síti po celé republice, a to pod dvěma značkami – jednak pod vlastním názvem a také pod hlavičkou mlékárny Olma, která plísňový sýr dodává do obchodů Kaufland. Na Slovensku se Niva z Otinovsi prodává pod značkou Avin.

Niva se z velké části vyrábí ručně. FOTO archiv mlékárny

„Hned vedle mlékárny máme také podnikovou prodejnu, která funguje druhým rokem. Kromě Nivy v ní nabízíme i náš tvaroh, mléko, smetanu, ořezy z Nivy nebo naši pomazánku z Nivy a sladkou syrovátku. Lidé si v prodejně mohou koupit také mléčné výrobky od jiných výrobců nebo pečivo,“ upřesňuje Hana Zouharová.

Mimo certifikátu Moravský kras regionální produkt je Mlékárna Otinoves držitelem i dalších značek. Konkrétně sýr Niva používá označení Klasa, dále Český výrobek, Výrobek Olomouckého kraje nebo Regionální potravina.

Mlékárna stojí na okraji Otinovsi. FOTO Michal Záboj

A na závěr pár rad, jak si sýry Niva nejlépe vychutnat. Základní pravidlo je vyjmout zhruba dvacet minut před konzumací sýr z ledničky, aby získal pokojovou teplotu. Vhodné je k němu celozrnné nebo tmavé pečivo, zelenina nebo ořechy.

Mlékárna má v Otinovsi svou prodejnu. FOTO Michal Záboj

„Pro svoji výraznou chuť je Niva oblíbená v naší kuchyni a přidává se do pomazánek, polévek a omáček, k plnění masových závitků nebo pirožků. Často se používá také pro zapékání nebo pro dochucování již připravených jídel. K dobře vyzrálému sýru se pak hodí buď přírodně sladká a fortifikovaná vína nebo lahvově zralá červená vína typu Bordeaux. Jako vhodný nápoj je možné doporučit také kvalitní české pivo,“ dodává Hana Zouharová.

Michal Záboj

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení