Blansko a jeho proměny – park na náměstí Svobody

V parku stály tři význačné dominanty – naproti radnici kamenná kašna, kde na podstavci uprostřed stála litinová socha ženy s vázou (dnes v atriu radnice) a pod ní na korpusu litinová plastika Františka Palackého, dále sousoší s ženskými postavami a symboly lidské práce v oboru strojírenství (ozubená kola) a obchodu. V roce 1960 byla instalována kašna nová „Dvořící se labutě“ od akademického sochaře Josefa Špačka. Další dominantou byl a je pomník padlých v první světové válce.

Park na náměstí Svobody na obraze Zdeňka Táborského. FOTO archiv města

Nejnápadnějším objektem parku byla mohutná smuteční vrba s dlouhými, převislými tenkými větvemi sahajícími až k zemi. Místní mistr kovářský Michael Slavíček čas od času zhotovoval a instaloval na vrbu pomocné železné pásy, které pomáhaly držet krásný solitér pohromadě.  V šedesátých letech při větrné bouři však přesto došlo k rozlomení kmene a vrba musela být odstraněna. V parku byla v roce 1916 vysazena srdčitá lípa a v roce 1947 bylo její okolí upraveno a místo bylo označeno kamenem s nápisem Lípa Svobody.

Historická podoba parku před radnicí z roku 1918- FOTO archiv Pavla Svobody

V roce 2003 byl do parku umístěn Památník selství. Jedná se o netradiční formu připomínky dávné historie Blanska a zejména selských statků, které stávaly v místech dnešního náměstí Svobody. Park byl vybaven, tak jako dnes, pískovanými chodníky vysypávanými hnědo – červeným pískem z lomu „Opálenka“ (nad dnešním hřbitovem). Okraje chodníků byly od trávníků a kruhového květinového záhonu odděleny nízkým plůtkem z drátěné struny. V parku bylo rozmístěno 5 – 6 laviček s opěradly, které byly vždy na zimu ukládány do radničního dvora.

Park před radnicí v roce 1939. FOTO archiv Pavla Svobody

Na náměstí před radnicí se odbývaly v sobotu týdenní trhy, obvykle se 4 až 6 stánky. Dvakrát v roce, v létě a na podzim, se konal výroční trh – jarmark. Náměstí bylo obklopeno stánky trhovců. V parku mezi radnicí, kašnou a smuteční vrbou hrávala o významných svátcích dechová kapela pod vedením Josefa Lakoty. Vždy na prvního máje procházel při dechové hudbě slavnostní průvod politických stran přes náměstí a dále Rožmitálovou ulicí.

Současná podoba parku na náměstí Svobody. FOTO Michal Záboj

Tak jak se měnila politická situace i náměstí měnilo své názvy.  V roce 1898 bylo nazváno Palackého, 28. října 1937 ho Blanenští přejmenovali na náměstí prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Později v roce 1939 dostalo zpět původní jméno po Palackém. To vydrželo až do příchodu nacistů. 13. ledna 1942 přišel do Blanska přípis, podle něhož se musely odstranit Palackého pomníky, pamětní desky, plakety a přejmenovat ulice. Od toho dne se náměstí v Blansku jmenovalo Victoria. V roce 1945 neslo po krátkou dobu opět název Palackého a ještě téhož roku bylo přejmenováno na Stalinovo. V roce 1963 se mění název na náměstí Svobody.

Pavel Svoboda

Blanenský malíř Zdeněk Táborský na svých obrazech před lety zachytil řadu míst ve městě. Některé z nich postupně zveřejňujeme v našem seriálu a přidáváme k nim současnou podobu. Ve čtrnáctém díle přinášíme pohled na park na náměstí Svobody. Za spolupráci děkujeme dědicům Zdeňka Táborského, Galerii města Blanska a znalci blanenské historie Pavlu Svobodovi.

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení