Nové léky usnadňují léčbu diabetu. Pacientů však stále přibývá

Podobně jako ostatní nemocniční ambulance, také ta diabetologická v současné době funguje zejména distančně. Osobně do ordinace přicházejí v těchto dnech především noví pacienti, které je potřeba naučit aplikovat inzulin nebo zacvičit v používání glukometru. „Ostatní pacienty kontaktujeme telefonicky. Valná většina našich pacientů je vybavena glukometry, takže si měří hodnoty cukru v krvi doma, po telefonu pak výsledky konzultujeme, probíráme jejich současný zdravotní stav, stravovací zvyklosti, pohybový režim a na základě toho upravuji léčbu. Recepty pak pacientům odesíláme formou SMS zpráv do telefonu,“ vysvětluje Alice Dundrová.

Lékařka Alice Dundrová z diabetologické ordinace Nemocnice Blansko. FOTO archiv nemocnice

Stejně jako u většiny onemocnění, také v léčbě cukrovky se objevují nové trendy a terapii lze tzv. ušít pacientovi na míru. Základem léčby sice stále zůstává dieta a pohyb, nicméně v posledních letech se objevilo několik nových moderních antidiabetik, která jsou velmi účinná a kromě vlivu na snižování cukru mají také ochranné účinky na srdce a ledviny. „Velké oblibě se u nás diabetologů i pacientů těší také nové léky, které kromě snižování cukru vedou svým účinkem i k hubnutí. A pro uvědomělejší pacienty bývá váhový úbytek krásný motivační faktor k tomu, aby se snažili zhubnout a tím zlepšit svoji kompenzaci cukrovky i dále. Je jen škoda, že podávání těchto léků je omezeno úhradovými podmínkami pojišťoven a nemůžeme je tak nabídnout většímu počtu pacientů,“ říká diabetoložka.

 U diabetiků s 1. typem cukrovky jsou velkým pokrokem glukózové senzory. Ty umožňují monitorování hladiny cukru kontinuálně, pacienti zjistí svoji glykémii pouhým přiložením čtečky k senzoru, který je zaveden podkožně do paže. Odpadá tedy píchání do prstu a měření glukometrem. U diabetiků s cukrovkou 1. typu jsou tyto senzory důležité především k předcházení hypoglykémiím, tj. snížení hladiny cukru, které může někdy vést až k poruše vědomí a ohrožení na životě.

Cukrovka je chronické metabolické onemocnění charakterizované vysokou hladinou cukru v krvi. Podle příčiny se diabetes dělí do několika skupin. Jednou z nich je diabetes mellitus 1. typu, který je podmíněný autoimunitně, tzn. že se v organismu vytvářejí autoprotilátky, které ničí beta-buňky slinivky vyrábějící inzulin. Tito pacienti jsou celoživotně závislí na podkožně podávaném inzulinu. Dále se personál diabetologické ambulance stará o pacientky s těhotenskou cukrovkou, která je vázaná na hormony placenty a vyskytuje se jen v těhotenství. Valnou většinu diabetiků pak tvoří lidé s cukrovkou 2. typu, nesprávně označovanou také jako „stařecká cukrovka“. „Bohužel se setkáváme i s pacienty ve věku kolem 30 let, kteří touto chorobou trpí,“ zmiňuje Dundrová.

Příčinou tohoto typu cukrovky je inzulinová rezistence, tj. necitlivost buněk organismu na inzulin. To vede k tomu, že inzulin nemůže cukr dostatečně přenést do buněk (kde slouží jako zdroj energie), ale zvyšuje se jeho hladina v krvi. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru pak vede k rozvoji pozdních komplikací cukrovky – poškození krevních cév, čímž dochází k urychlené ateroskleróze (ukládání tuků do stěny cév), jejímž důsledkem může být cévní mozková příhoda (mrtvice) nebo infarkt myokardu. Velkým strašákem diabetiků je amputace dolních končetin při špatně se hojících defektech na nohách v důsledku špatného prokrvení. Dále pak zvýšená hladina cukru v krvi vede k poškození cévek na sítnici oka, z čehož plyne zhoršování zraku, zhoršuje se funkce ledvin až nutností očišťovat krev umělou ledvinou (dialýzou), poškozují se nervy – vzniká diabetická polyneuropatie vedoucí k necitlivosti především dolních končetin, různému mravenčení, brnění, křečím v nohou, poruchám chůze.

Lidem by měli jejich praktičtí lékaři měřit hladinu cukru v krvi v rámci preventivních prohlídek. „Je ovšem otázkou, jak moc pacienti na tyto prohlídky chodí. Bohužel jsou i lidé, kteří svého praktického lékaře roky neviděli a k nám přichází s plně rozvinutými příznaky cukrovky. U těchto pacientů je pak v budoucnu vyšší riziko rozvoje pozdních komplikací,“ podotýká Dundrová s tím, že čím dříve se diabetes odhalí, tím je jeho kompenzace snazší.

V případě cukrovky 1. typu a těhotenské cukrovky prevence v podstatě neexistuje. Co lze ale do jisté míry ovlivnit, je rozvoj cukrovky 2. typu. K výše zmiňované inzulinové rezistenci totiž přispívá několik faktorů spojených s životním stylem – nedostatek pohybu, nadváha a obezita, strava s nadbytkem živočišných tuků, strava s velkým podílem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, nedostatek vlákniny ve stravě atd. „Máme málo pohybu a jíme víc, než potřebujeme,“ shrnuje lékařka.

Pacienti by se měli vzdát jídel s obsahem jednoduchých cukrů (moučníky, čokoládové tyčinky, oplatky, buchty, slazené nápoje), jídel s vysokým obsahem živočišných tuků, omezit alkohol, především pivo pro jeho vysoký obsah sacharidů. Měli by se dostatečně hýbat, což ovšem platí pro všechny, nejenom diabetiky. Žádné sportovní výkony na vrcholové úrovni nejsou potřeba; zpravidla stačí, když člověk začne chodit. „Chůze je nejpřirozenější pohybová aktivita, při které se nejenom spaluje cukr, ale zlepšuje se i fyzická kondice. Chůze pomáhá s hubnutím, snižováním krevního tlaku atd. Svoje pacienty nabádám, aby si (pokud mají tu možnost) pořídili psa. Pes je skvělý parťák na procházky a většinou člověka donutí jít ven, i když se mu třeba nechce,“ uzavírá Alice Dundrová.

Vladimíra Danihelková, ředitelka Nemocnice Blansko

Marie Kalová, tisková mluvčí Nemocnice Blansko

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení