Mezinárodní projekt zaznamenává vzpomínky pamětníků na konec války

„Já si pamatuji, jak ten svaz letadel letěl od Hořic hodně vysoko – protože Blansko nebylo nikdy předtím bombardováno, tak já jsem si neuvědomil, že by se něco podobného mohlo stát – a najednou vidím, jak se od těch letadel odpojují takové světlé body a už to padalo!“ Těmito slovy popisoval Antonín Petlach, inženýr a projektant mj. vodní elektrárny Dlouhé stráně, své zážitky z bombardování Blanska za druhé světové války. Tento rozhovor se uskutečnil v rámci mezinárodního výzkumného projektu HERA: VICTOR-E a v následujících měsících se jej můžete zúčastnit i vy.

O své vzpomínky se v projektu podělil také Antonín Petlach z Blanska. FOTO Pavla Komárková

Celý název projektu zní: Visual Culture of Trauma, Obliteration and Reconstruction in Post-WW II Europe, což by se česky dalo přeložit jako Vizuální kultura traumatu, zapomnění a obnovy v poválečné Evropě. Jedná se o spolupráci filmových historiků, pedagogů a badatelů z České republiky, Německa, Itálie a Francie, kteří mapují konec války a poválečnou obnovu Evropy obsaženou v dokumentárních filmech v letech 1944 až 1956. Součástí projektu jsou i výpovědi pamětníků, kteří zažili válečné běsnění a následné povstávání Evropy z popela.

Projekt se zajímá o konec války a následnou obnovu Evropy. ILUSTRAČNÍ FOTO archiv Ondřeje Haváče

Doposud bylo v rámci projektu natočeno sedmnáct rozhovorů s pamětníky, z čehož deset bylo pořízeno během terénního výzkumu ve Francii v únoru 2020 s narátory pocházejícími z nejrůznějších francouzských měst (ať již v Marseille nebo normanském Vire). Zbytek rozhovorů byl nahrán v České republice a vedle obyvatel Prahy nebo Ostravy se jej nyní mohou zúčastnit i občané města Blanska.

Pokud vy nebo někdo z vašich příbuzných máte vzpomínky na konec druhé světové války a poválečnou rekonstrukci, a to nejen na Blanensku, ozvěte se během měsíce ledna na tento uvedený e-mail: ondrej.havac@gmail.com.

Jednalo by se o poskytnutí zhruba hodinu trvajícího rozhovoru, který by byl veden metodou orální historie podle předem představené série otázek. Nahrávka by byla po vaší autorizaci uložena v Digitálních sbírkách Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a malá část z něj by se mohla objevit, opět po společné konzultaci, v rámci připravované internetové virtuální galerie.

Ondřej Haváč

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení