V Blansku se nově měří koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu v ovzduší

Takzvaný vzorkovač je zařízení přibližně o velikosti dospělého člověka. Částice rozptýlené v ovzduší zachytává na filtr, který se v pravidelných intervalech vždy po dvou týdnech odváží do laboratoří ČHMÚ k dalším analýzám. Odborníci budou měřit především koncentraci karcinogenního benzo[a]pyrenu.

„Jedná se o asi nejproblematičtější znečišťující látku v České republice. Jejím hlavním zdrojem je lokální vytápění domácností, tedy konkrétně staré kotle na tuhá paliva. Na řadě míst v republice je roční imisní limit benzo[a]pyrenu překračován, v některých lokalitách až několikanásobně. U žádné jiné znečišťující látky nedochází k tak výraznému a plošnému překračování imisních limitů jako právě u benzo[a]pyrenu,“ vysvětlil vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky ČHMÚ Jáchym Brzezina.

V Blansku se nově měří koncentrace karcinogenního benzo[a]pyrenu v ovzduší. FOTO Michal Záboj

Zákon o ochraně ovzduší pro benzo[a]pyren stanovuje pouze roční imisní limit. Relevantní výsledky tak budou známé až po dvanácti měsících měření, tedy příští rok na jaře. První dílčí hodnoty koncentrace v Blansku by ale měli odborníci vyhodnotit už letos, po třech až šesti měsících od zahájení měření.

Dosud pracovníci ČHMÚ hodnoty škodlivých látek v ovzduší pro Blansko pouze odhadovali pomocí výpočtů a počítačových modelů – k určování koncentrace karcinogenní látky v ovzduší se používala metoda modelování a hodnocení využívající skutečně naměřené koncentrace v obdobných lokalitách. Nově instalovaná manuální stanice imisního monitoringu zjistí skutečný stav.

„Je ale třeba říct, že výběr lokality Blansko nebyl dán jakýmkoliv podezřením, že by zde měly být koncentrace výjimečně vysoké. Rozmístění stanic v České republice, tzv. koncept staniční sítě, vychází z legislativy EU, která mimo jiného určuje, kolik přibližně by mělo být v jednotlivých oblastech stanic, jakého typu a tak dále. V Jihomoravském kraji nám v tomto směru chyběla městská pozaďová stanice měřící právě benzo[a]pyren,“ vysvětlil Brzezina.

Původně se podle něj ČHMÚ rozhodoval mezi Blanskem a Břeclaví. „Výhodou Blanska byl fakt, že jsme doposud na sever od Brna v Jihomoravském kraji neměli žádnou stanici, a také fakt, že nám v tomto směru vyšel velmi vstříc spolek Moravského rybářského svazu v Blansku. Ten poskytl maximální součinnost při instalaci vzorkovače a všech náležitostí, které s tím souvisí, za což bych jim touto cestou chtěl velmi poděkovat,“ dodal vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky ČHMÚ Jáchym Brzezina.

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení