Výstava představí jeskyně v tvorbě výtvarníků i ve výzkumech badatelů

„Těšit se můžete na ilustrace k Lovcům mamutů vytvořené legendárním Zdeňkem Burianem, na nedávno nalezené pozůstatky prvního archeologického muzea, které ve Sloupu v Moravském krasu na počátku 20. století provozoval badatel Jan Knies, ale také na autentický televizní přijímač nestora archeologie a speleologie Karla Absolona,“ uvádějí kurátoři Milan Mikuláštík a Jana Písaříková.

Odborné pracovnice Moravského zemského muzea instalují lebku jeskynního medvěda. FOTO: archiv galerie

Skály, žleby, jeskyně, propasti, závrty, propadání – tyto geologické útvary, které nerozlučně patří k Moravskému krasu, nás odedávna fascinují, vyvolávají úžas i bázeň. Obdivujeme na nich tu nezměrnou sílu, se kterou všemocná příroda modelovala divokou krajinu. Tváří v tvář ohromným jeskynním systémům či propastem cítíme vlastní malost a konečnost. Tito mlčenliví svědkové dávné minulosti jsou neustálým zdrojem vědeckého i duchovního poznání. Jsou muzeem i chrámem. Můžeme v nich číst jako v knihách, ve kterých však chybějí listy.

V dávné minulosti jeskyně poskytovaly živým tvorům dočasné přístřeší. Netopýr, medvěd, lev, hyena, člověk i jiná zvířata nalezla v podzemních prostorech své stálé domovy. V mnoha jeskyních byly objeveny prehistorické umělecké památky a také současné tvůrce jeskyně inspirují a provokují. Pro svá tajemství jsou dodnes zdrojem mýtů, kultů, pověr i moudrosti. Jeskyně je metaforou nitra, mysli, podvědomí, zasutých vzpomínek, matčina lůna, je místem existenciálního uvědomění a introspekce, bezpečným azylem, ale také očistcem, peklem nebo věčnou nicotou. Člověk v jeskyni – jeskyně v člověku.

Veronika Holcová: The Perl. FOTO: archiv galerie

Ústřední linií výstavy Člověk v jeskyni je zamyšlení nad geologickými fenomény, jako jsou skály, jeskyně či propasti, a jejich proměnlivou rolí v historii lidstva, to vše na pozadí scenérie Moravského krasu, který se řadí mezi evropsky významné lokality pravěkého umění.  Vůbec poprvé budou vystaveny návrhy plakátů z pozůstalosti Karla Absolona, které měly sloužit jako podklad pro propagaci turismu v Moravském Krasu.

„Výstava je tak mimo jiné exkurzem do vizuální historie turistického ruchu a trávení volného času v lokalitě Moravský kras,“ dodává kurátorka výstavy Jana Písaříková.

Absolon také shromažďoval kresby a ilustrace s motivy krasu a jeskyní pro knihu, kterou chystal na sklonku života. Kniha nikdy nevyšla, na výstavě si tedy můžete prohlédnout aspoň zlomek z této sbírky. Výběr exponátů dokládá, že jeskyně, propasti a skalní útvary přitahují lidskou pozornost od pradávna.

Například jeskyně Pekárna je nalezištěm kostěné rytiny patřící k nejstarším dokladům zobrazení dramatického děje. Do této jeskyně v 70. a 80. letech minulého století zasadili své umělecké akce performeři Tomáš Ruller a Miloš Šejn.

Perokresba Zdeňka Buriana z legendární knihy Lovci mamutů. FOTO archiv galerie

Popisně realistické obrazy skal mladého malíře Adama Kašpara, velkého nadšence pro geologii a paleontologii, stojí v protikladu k imaginativním plátnům s motivy jeskyní Veroniky Holcové, u kterých autorka využívá experimentální techniky dekalku. Společensky aktuální je prostorová instalace česko-rumunské umělkyně Anetty Mony Chisy tematizující pravěký matriarchát.

Vernisáž výstavy proběhne 24. července v 17:00 hodin. Ve 21:00 hodin na ni v letním kině naváže promítání krátkého filmu Tajemství Macochy (Karel Lachmann, 1942, první zvukový film o speleologii) a promítání digitalizované verze filmu Cesta do pravěku (Karel Zeman, 1955).

Část instalace bude umístěna i v prostorách stále expozice Muzea Blanenska. V rámci výstavy proběhne i bohatý doprovodný program v podobě workshopů, odborných přednášek i výletů do jeskyní Moravského krasu. Výstava potrvá do 5. září 2021.

Jolana Chalupová

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení