Stále více mladých lidí v Blansku má zkušenosti s drogami. Důležité je včasné rozpoznání problému

„Bohužel není výjimkou, že se setkáváme s čtrnáctiletými dětmi, které už jsou přímo závislé na pervitinu, alkoholu, marihuaně nebo lécích. To s sebou nese řadu problémů – zdravotních, s učením, kriminalitou, ve vztazích v kontextu společnosti i v kontextu rodiny, která je pro dospívající velmi důležitá,“ říká v rozhovoru vedoucí Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Blansku Robert Hořava.

V Blansku stoupá počet mladých lidí, kteří zkouší návykové látky. ILUSTRAČNÍ FOTO: pixabay.com

Nejsnazší a nejúčinnější je včasné rozpoznání problému. A poskytnutí odborné pomoci. Největší šanci zjistit, že něco není v pořádku, přitom mají přímo rodiče.

Podle čeho můžou rodiče poznat, jestli jejich dítě užívá drogy?

Užívání drog je obvykle doprovázeno varovnými příznaky a hraje v něm roli celá řada faktorů i jejich kombinace. Ovšem je nutno mít na paměti, že i když se u dítěte některý z varovných příznaků objeví, nemusí se vždy jednat o užívání drog. Někdy mohou být tyto projevy součástí dospívání, někdy mohou mít i jiný důvod (např. úmrtí v rodině). To znamená, že pokud vaše dítě hubne, mění styl oblékání, poslouchá jinou hudbu, přestává ho bavit jezdit s Vámi na dovolenou a neříká, co se dělo venku. Nemusí to nutně znamenat, že začalo užívat drogy. Důvodů může být celá řada třeba, že si našlo svou první lásku.

Jaké jsou tedy signály, při kterých by měli rodiče, ale i další lidé blízcí mladým závislým, raději zbystřit?

Určitě to jsou změny nálad. Tedy výkyvy, rychlé a prudké přechody, výbuchy vzteku, někdy až agresivní chování, dlouhodobý smutek a podobně. Dále nespavost, neutuchající energie, nebo naopak velká ospalost a dlouhý spánek. Věnovat pozornost je nutné také změnám v chování, jako jsou problémy s dodržováním dohodnutých pravidel, náhlá nedochvilnost, ponocování, euforie, nevolnost a zvracení nebo zpomalenost. Za signály, že se něco děje, lze také považovat zhoršený prospěch ve škole a náhlou změnu osobnosti. Nebo také změnu výrazu tváře, třeba to, že zornice očí mohou být nápadně zúžené či rozšířené. Děti často mění či ztrácí zájem o oblíbené aktivity, mění okruh přátel a mají zvýšenou potřebu peněz. Objevují se u nich pomůcky k užívání látek, jako jsou skleněnka, cigaretové papírky, šňupátko, kousky alobalu, nebo přímo látky samotné, tedy sáčky a krabičky se zbytky. Je ale nezbytné nespoléhat se pouze na tento přehled, ale zjistit, co za projevy skutečně stojí. Opravdu důležité je se o dítě zajímat, najít si čas a povídat si s ním o tom, jak se má a co aktuálně prožívá.

Co by měl dělat rodič, který zjistí, že jeho dítě bere drogy?

Určitě by se za to neměl stydět. Každému se to může stát, ale ne každý si to dokáže přiznat. Jedná se o problém, který ohrožuje nejen dítě samotné, ale celou rodinu. Je potřeba se k této skutečnosti postavit čelem. Zcela jistě záleží na tom, o jakou drogu se jedná. Společné mají všechny to, že pokud u dítěte zjistíme užívání návykových látek, je potřeba mu nabídnout „pomocnou ruku“. Není v našich silách svým blízkým v užívání drog zcela zabránit. Na co však můžeme mít vliv, je jejich chování. Můžeme vyžadovat dodržování dohod a pravidel, což může vést k omezení nebo ukončení užívání drog. Je důležité s nimi hovořit o našich pocitech. Lze hovořit o obavách, strachu, lítosti, pochybách, starosti i vzteku.

Většinou nemá cenu dítě obviňovat, vyhrožovat mu nebo mu dávat ultimáta, která pak nedokážeme sami dodržet. Existuje však pár rad, které z části mohou zajistit to, aby dítě drogy nebralo: Jděte příkladem a buďte kladným vzorem. Ukažte dítěti, co může dělat jiného, podpořte ho v zájmových činnostech a aktivitách. Věnujte se mu a zajímejte se o ně. Buďte tu pro ně, když něco potřebuje. Otevřeně se s ním bavte o všech věcech, drogy nevyjímaje. Uvědomujte si rozdíl mezi pomocí a kontrolou.

Jaký je vhodný přístup k dítěti s podezřením na užívání návykových látek?

Zde je vhodné sledovat několik základních principů, které mají zajistit především důvěrnost: Koncentrace na vztah a empatii – užívání návykových látek je citlivým tématem, o němž se mladí lidé často zdráhají mluvit hlavně s dospělými. Očekávají totiž, že se je dospělí budou snažit přesvědčit, aby užívání zastavili. Dále, že je budou kritizovat, nebo trestat za jejich chování. Je důležité nastavit vztah na vzájemném porozumění a vyjádření porozumění.

Respekt bez tolerance k užívání návykových látek – je dobré se vyvarovat snaze přinutit dítě měnit své chování, protože to povede jen k rezistenci ze strany dítěte. Odsouzení takového chování je také kontraproduktivní. Místo toho by mělo být dítě vnímáno jako někdo, kdo má určité důvody pro své rozhodnutí založené na tom, jak vidí svět. Je dobré nasměrovat úsilí tak, abychom pochopili a pomohli dítěti vyrovnat se s důsledky jeho rozhodnutí. Vytvoření bezpečného prostředí přispívá k otevřenosti a důvěře. Nelze podlamovat důvěru dítěte tím, že budeme slibovat něco, co není možné (např. „Co řeknu, zůstane jen mezi námi“ – když víme, že to tak nebude).

Znát své silné stránky a omezení – je důležité nejdříve zvážit úroveň vlastních znalostí a dovedností. Rodiče by měli být v případě potřeby připraveni odkazovat na odbornou pomoc a povzbudit dítě, aby odbornou pomoc přijalo. Ve skutečnosti je ovšem obtížné někoho přesvědčit, aby vyhledal pomoc. Bez toho, aby dítě samo chtělo změnu, změna nebude možná, nebo bude jen velmi obtížná.

S jakými odborníky se můžu kdykoliv zkontaktovat?

• NZDM Blansko (PVC Klub) Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytuje zázemí,             podporu a odbornou pomoc dospívajícím v obtížné životní situaci od 13 do 26 let                       (tel. +420 721 838 077).
• Terénní programy na Blanensku jsou služby pro uživatele drog a alkoholu v Blansku a Boskovicích od 15 let (tel. +420 605 839 039).
• Centrum prevence v Brně poskytuje preventivní servis školám i širší veřejnosti.
• Oddělení sociálně právní ochrany dětí a kurátoři MěÚ Blansko.
• Škola – výchovný poradce.
• Policie České republiky – pokud někdo dítě ohrožuje přímo distribucí drog.

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí oddělení / tiskové oddělení