Potřeba sociální péče narůstá i v nemocnici, říká sociální pracovnice Zuzana Jakubcová

Nemocnice Blansko vydala na základě vašich podkladů nový adresář sociálních služeb. Můžete přiblížit, o co jde?

Jde o brožuru, kterou mají k dispozici jednak pacienti na lůžkových odděleních nemocnice, a jednak je umístěný na webových stránkách, aby se k němu dostali například i pacienti ambulancí nebo centrálního příjmu, případně širší veřejnost.

Je to v podstatě souhrn informací, které při výkonu práce předávám lidem nejčastěji. Adresář obsahuje stručné informace o dávkových systémech, které mohou pacienti a osoby blízké čerpat. Lidé si v něm mohou vyhledat nejrůznější sociální služby v našem nejbližším okolí. Občas se ovšem stává, že máme pacienta z větší dálky – pak mu samozřejmě předáme i další kontakty na sociální služby v jeho okolí. Sami si je také mohou zájemci vyhledat na webové stránce spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí www.iregistr.mpsv.cz, kde se dá jednoduše vyfiltrovat, který druh služby v jaké lokalitě hledáte.

Na jaké dávky mají lidé nejčastěji nárok?

Jednou z dávek ze systému nemocenského pojištění, s kterou si lidé často nevědí rady, je dlouhodobé ošetřovné. Umožňuje lidem, kteří mají účast na nemocenském pojištění, zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o nemocného člena rodiny, který byl hospitalizován v lůžkovém zdravotnickém zařízení déle jak čtyři kalendářní dny a u kterého ošetřující lékař rozhodl, že jeho zdravotní stav po propuštění vyžaduje celodenní péči. Pečující osobou mohou být příbuzní. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka stejného trvalého bydliště.

Jak mají o tuto dávku žádat?

V den propuštění z hospitalizace nebo do tří dnů od podání žádosti vystaví lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče. Žádost o dávku lze podat do osmi dnů po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. U osoby v nevyléčitelném stavu se předchozí hospitalizace nevyžaduje. O potřebě dlouhodobé péče v tomto případě rozhoduje její ošetřující lékař. Zaměstnanec předá všechny doklady svému zaměstnavateli (s poskytováním dlouhodobého ošetřovného musí souhlasit), ten je po té odešle spolu s dalšími podklady na Okresní správu sociálního zabezpečení. Výše dlouhodobého ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Maximálně lze ošetřovné čerpat devadesát dnů. V průběhu čerpání dlouhodobého ošetřovného se lze střídat, a to i opakovaně. Ve stejný den však může dávku čerpat pouze jeden člověk.

Jak podle vás vnímají lidé sociální práci?

V dnešní době je sociální práce nedílnou součástí zdravotní péče, mnohdy až do té míry, že je sociální péče zaměňována za zdravotní. U pacientů, u nichž však již lékař neřeší žádný akutní zdravotní problém a kde už není nutná péče zdravotního personálu, přestože došlo celkově ke zhoršení zdravotního stavu a snížení soběstačnosti, přichází na řadu dopomoc rodiny a pracovníků v sociálních službách, ať už terénních, nebo pobytových. Velmi zjednodušeně řečeno – když je pacient po zdravotní stránce stabilizován, musí bohužel nemocnici opustit, i když se to rodině mnohdy nelíbí.

Jakým způsobem se k pacientům dostáváte?

K pacientům jsem povolávána na základě zdravotně-sociálního screeningu provedeného u přijetí do nemocnice, případně na žádost lékaře, nebo na vlastní žádost pacienta. Prakticky ve všech případech intervence navazuji spolupráci s rodinou nebo jinou osobou blízkou pacienta. Cílovou skupinou jsou pro mě výhradně pacienti hospitalizovaní na lůžkových odděleních Nemocnice Blansko, kteří nejsou schopni sami řešit své problémy z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, věku, osamělosti, případně když je v rodině nějaká konfliktní situace. Nejčastěji zastoupenou skupinou jsou senioři.

V rámci zdravotně-sociálního screeningu lékař zjišťuje, z jakých podmínek pacient přichází, zda žije sám, nebo zda už je třeba klientem nějaké pobytové sociální služby. Na základě informací vyhodnocuje potřebu sociálního řešení a v případě této potřeby pak dostávám pokyn, abych se touto situací zabývala. Následně stav pacienta konzultuji s ošetřujícím lékařem i se zdravotnickým personálem na oddělení, komunikuji s pacientem. Pokud není z důvodu špatného zdravotního stavu schopen komunikace, spojím se s rodinou, případně ona sama mě může zkontaktovat.

Co je náplní vaší práce?

Základním obsahem mé práce je poskytnutí sociálního poradenství. S pacienty a jejich blízkými zpravidla řešíme možnosti navazující péče o pacienta po jeho propuštění, výběr vhodného pobytového zařízení. Pomáhám s vyplněním žádostí a poskytuji sociální poradenství ohledně dávek, na které má pacient a rodina nárok. Snažím se jim pomoci zvládnout přechod mezi nemocnicí a sociální službou.

Velmi často a velmi úzce spolupracuji s dalšími státními institucemi – s obecními úřady, se sociálními odbory v obcích s rozšířenou působností, s Českou správou sociálního zabezpečení, s úřady práce a mnoha dalšími zařízeními, které poskytují zdravotní nebo sociální péči.

Jaké případy řešíte?

Každému pacientovi se věnuji individuálně. Řeším situace, které by se daly považovat až za kuriózní, ale i velmi závažné, jako je třeba domácí násilí, které vyžadují spolupráci více organizací. K řešení případů je potřeba přistupovat velmi citlivě, protože každý člověk, každá rodina má jiný standard, například v oblasti bydlení, žití, péče… Co někomu přijde nestandardní, jinému se může zdát přiměřené.

Zmínila jste i kuriózní případy, o co konkrétně jde?

Jedná se například o zajištění zvířete v domácnosti. Záchranka třeba odveze člověka do nemocnice a doma zůstane pejsek nebo jiné zvíře, o které je potřeba se také postarat.

Jak to řešíte?

Spojíme se s obecní policií nebo s rodinou či osobou blízkou. Velmi často také pomáhají sousedé.

Proměnila se vaše práce nějak v průběhu covidové pandemie?

Mnoho komunikace se přesunulo do on-line prostředí – zejména přes e-maily a telefonáty. V době zákazu návštěv jsem se mnohdy stala prostředníkem mezi pacientem a jeho rodinou.

Myslíte si, že narůstá potřeba sociální práce v nemocnici?

Sociální péče si v té zdravotní ukrojuje stále větší kus pomyslného koláče. V souvislosti se stárnutím populace, s přibýváním osob ohrožených sociálním vyloučením, se zhoršením ekonomické situace apod. počet případů, jimiž se zabývám, skutečně roste.

Marie Kalová, mluvčí Nemocnice Blansko

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení