Lidé v Češkovicích zachraňují žáby stavbou bariér

Do stavby bariér se obyvatelé Češkovic u vodní nádrže Vrbice pustili už v neděli 10. března jako jedni z prvních v regionu. „Jarní migrace žab za pářením začala letos dřív kvůli teplému únoru, proto jsme už začali se stavěním dočasných bariér u silnice,“ přibližuje zakladatelka Žabí hlídky Ludmila Korešová. „Žabí taxi“ v Češkovicích funguje už sedmým rokem, letos poprvé si stavění žabích bariér podél silnice v Češkovicích organizátorsky vzal pod svá křídla místní občanský aktiv.

Dobrovolníci v Češkovicích zachránili už několik stovek žab, nejčastěji ropuch obecných. FOTO: Petr Neugebauer

Právě místní vodní plochu žáby ze širokého okolí vyhledávají kvůli páření. Silnice je v jarním období vyloženě láká, protože má teplejší povrch a samci zde mají přehled o samičkách, na které tu pak číhají. „Stovky až tisíce žab tak k vodním plochám migrují přes silnici, kde je auta přejíždějí. Zábrany je ochrání,“ říká Korešová.

Obyvatele Češkovic už od pondělí 11. března vyrážejí také na pravidelné noční hlídky. Podle Korešové práce funguje na bázi „přijď, zauč se a sbírej žáby“. Při nočních hlídkách místní po skupinkách vyrážejí po setmění na trasu podél zábran, aby žáby zachycené u bariéry posbírali a přenesli na druhou stranu silnice. Někdy dobrovolníci pracují až do půlnoci.

„Žáby nejčastěji migrují, když prší a je víc než šest stupňů. To pak vyrážíme také,“ upřesňuje Korešová. Hlídky kromě sběru zachráněné žáby také počítají, statistiky poté pomáhají při ochraně obojživelníků.

Jen v Češkovicích, kde loni ke koupi bariér výrazně přispělo i město Blansko a Nadace Veronica, nyní za dva dny hlídky před koly aut zachránily více než 500 žab, nejčastěji ropuchy obecné,  které jsou pro Češkovice typickým obojživelníkem. „Jsme rádi, že můžeme pomáhat, zároveň díky tomu máme také čistou silnici,“ doplňuje předseda občanského aktivu Češkovice Petr Neugebauer.

K záchraně obojživelníků dochází ale také na jiných místech v katastru Blanska a v jeho okolí. Třetím rokem fungují dobrovolníci také v Josefovském údolí u Býčí skály, kde Žabí hlídka převzala iniciativu od Domu přírody Moravského krasu. Letos poprvé se Žabí hlídka stará také o úsek mezi Jedovnicemi a Křtinami u arboreta, kde vystřídala ekologické středisko Kaprálův mlýn. V těchto lokalitách je nejčastějším zachráněným druhem ropucha obecná a skokan hnědý. „Po dvou dnech práce dobrovolníci na všech třech lokalitách přenesli necelé dva tisíce žab. Každý rok na jaře napočítáme tisíce zachráněných obojživelníků,“ vypočítává Ludmila Korešová.

Zábrany, u kterých místní zachraňují migrující žáby, mají také na Zborovcích. Trvalé bariéry jsou umístěné i podél Jakubova jezera v údolí  řeky Punkvy, kde se o žabí bariéry stará Dům přírody Moravského krasu. Kromě trvalé bariéry, z níž se žáby vytahují a přenáší přes komunikaci, je v této lokalitě vybudovaný také podchod pod silnicí, který žáby hojně využívají.

Výpustky, které mohou obojživelníci sami využívat na cestě k vodní ploše, mají i v Josefově údolí. Tam navíc Správa CHKO Moravský kras chystá další novinku. „V plánu je projekt, který nahradí fóliové bariéry betonovými zátarasy. Fólie se vzdušným vírem, který vzniká z dopravního provozu, trhá,“ vysvětluje Dominik Franc ze Správy CHKO Moravského krasu.

FOTOGALERIE
V Češkovicích zachraňují žáby před koly aut

Dobrovolníci se snaží ochránit obojživelníky před auty při jarní migraci. FOTO: Ludmila Korešová

. . . a další . . .

Celkem fotografií:  15

A jaké mají zátarasy účinky? „Když jsme začínali na Češkovicích v roce 2018, tak jsme zachránili 500 žab, loni už jich jen na Češkovicích bylo více než dva tisíce. Počty se neustále zvyšují. Nyní už můžeme pozorovat mladé jedince, kteří jsou potomky žab, které jsme zachránili. Vidíme, že to má smysl,“ říká hrdě Korešová.

   vložil: Renata Spotzová, redaktorka / tiskové oddělení